Novákoviny

Střídání posádek na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) už vypadá téměř jako rutinní záležitost a zůstává obvykle stranou pozornosti. To současné ale představuje mezník v historii stanice: lidé na ní poprvé stráví ve vesmíru rok.

"Roční pobyt na stanici je pro nás kritickou fází přípravy pilotovaného letu na Mars," prohlásil administrátor americké kosmické agentury NASA Charles Bolden. "Získáme při ní nové detailní poznatky o tom, jak lidský organismus reaguje na dlouhodobý pobyt ve vesmíru."

"Naposledy se tak dlouhý let uskutečnil před 20 lety - a věda od té doby pokročila," vysvětloval před startem ruský účastník mise Michail Kornienko. Druhým mužem, který na ISS poprvé stráví celý rok, bude americký astronaut Scott Kelly.

„Jako když vás Bůh vytáhne za límec…“

Kellyho účast na misi vzbudila pozornost příznivců konspiračních teorií, podle nichž je tajným cílem výpravy zkoumat parapsychologické jevy. Americký astronaut totiž pochází z jednovaječných dvojčat, jeho bratr Mark je rovněž astronaut (účastnil se čtyř misí raketoplánů Space Shuttle) a od Scotta se liší jen knírem. Konspirátoři už vypustili hypotézy tvrdící, že NASA chce zjistit, jestli mezi geneticky identickými dvojčaty existuje duchovní propojení...

obr: Mark a Scott Kellyové jsou jednovaječná dvojčata. NASA tak chce po ročním pobytu Scotta Kellyho ve vesmíru zjistit změny a případné rozdíly v dalším vývoji dvou organismů, které jsou geneticky totožné, z nichž však jeden má za sebou dlouhodobý pobyt na oběžné dráze

Foto: NASA

Původ z jednovaječných dvojčat ale při výběru Scotta Kellyho skutečně hrál roli. Vědci před startem podrobně zmapovali genom bratrů Kellyových, což jim umožní nejen lépe vyhodnotit změny, k nimž dojde během Scottova letu, ale především pak sledovat i rozdíly při jejich dalším stárnutí.

Podle seriózního periodika Nature ale nebudou získaná data zveřejněna, pokud by to ohrožovalo soukromí dvojčat. I navzdory tomu, že studie počítá s rozpočtem 1,5 milionu dolarů. Tady je zřejmě kořen vzniku konspiračních teorií o letu.

Mark sledoval start svého bratra přímo z kosmodromu Bajkonur a podělil se při tom s novináři o své vzpomínky na vlastní lety: "Ve chvíli zážehu motorů máte pocit, jako kdyby vás Bůh chytil za límec a vytáhl na oblohu... Víte, že před vámi jsou jen dvě možnosti. Buď budete za chvíli mrtví, nebo se budete z vesmíru dívat na naši nádhernou planetu."

Kosmické rekordy

Celkem má pobyt Kellyho a Kornienka na ISS trvat 342 dní. Pořád tak ještě nedosahuje předpokládané délky expedice na Mars. Při současném stavu techniky totiž jen let tam trvá 6 až 7 měsíců..

obr: Před startem

Současný let nepředstavuje ani absolutní rekord, protože na ruské kosmické stanici Mir se už dříve uskutečnily i pobyty delší. Jedničkou v této kategorii tedy dál zůstane Valerij Poljakov, který tam při misi v letech 1994/95 strávil 437 dní. Historický význam současné výpravy ale je v něčem jiném; tentokrát jde o přímou a přiznanou součást plánu výprav do hlubokého vesmíru.

V posádce kosmické lodi Sojuz TMA-16 M, která je na orbitální stanici o víkendu dopravila, byl ještě také Genadij Padalka z Ruské kosmické agentury (Rosskosmos). Mise opět doplnila posádku orbitální stanice na plný počet 6 osob; na nově příchozí tam čekal velitel Tery Virts z NASA, Italka Samantha Cristoferetti z Evropské kosmické agentury (ESA) a Rus Anton Škaplerov. Ti se ale vrátí zpět na Zemi už v květnu a velení převezme Padalka.

Ani ten ale nezůstane do konce ročního pobytu a stanici opustí v září. Přesto se i on stane kosmickým rekordmanem. Při předchozích letech do vesmíru strávil na oběžné dráze celkem 710 dní (na Miru i na ISS), takže současná půlroční mise mu umožní překonat kolegu z Rosskosmosu Sergeje Krikaljeva, který má na svém kontě  803 dní z několika cest do vesmíru.

Cílem pochopitelně nejsou rekordy. Kromě sledování zdravotního a psychického stavu budou vědci zaznamenávat také mikrobiální změny ve stanici i v organismech samotných astronautů, vztahy v posádce, úroveň známek stressu a další faktory. NASA zdůrazňuje, že výsledky roční mise mohou být užitečné i na Zemi, například pro zotavování pacientů dlouhodobě upoutaných na lůžko.

Mezinárodní kosmická stanice je nepřetržitě osídlená od listopadu 2000 a od té doby se na ní vystřídaly více než dvě stovky lidí.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments