Novákoviny

Odhalit tajemství dlouhověkosti se snažili už starověcí a středověcí alchymisté. Novověcí lékaři neměli tak velké ambice a spíš se snažili zjistit vliv zdravé výživu na kvalitu života. Poslední výzkum ale naznačuje, že obojí spolu souvisí: elixírem života může být hlad - ale jen za určitých okolností.

To, že nižší příjem kalorií vede k výraznému prodloužení věku, věděli biologové přinejmenším už od třicátých let minulého století. Jenomže to, co v laboratořích spolehlivě fungovalo na myších a dalších jednodušších pokusných tvorech, u člověka už tak přesvědčivý efekt nemělo. I když omezením příjmu potravy rozhodně nic nezkazíte, mnoho amatérských experimentátorů praktické výsledky pokusů na sobě samých nemile zklamaly. Lze-li za pouhé zklamání označit skutečnost, že se na smrtelné posteli ocitli v přibližně stejném věku jako většina ostatních lidí, kteří si nic neodepírali.

Fundovanější odborníci dlouho tušili, že ve hře jsou i další faktory, především genetické. Nyní se zdá, že jejich mechanismus byl konečně odhalen.

"Více než sedm desetiletí jsme nevěděli, jak omezení příjmu kalorií působí na délku života," konstatoval molekulární biolog Andrew Dillin ze Salkova institutu pro biologické studie. "Nyní však konečně známe program fungující na molekulární úrovni, jehož činnost způsobuje dlouhověkost při skromné stravě."

Hledání elixíru mládí

Prostředky, jak prodloužit život, hledají lidé odedávna - už alchymisté ve svých laboratořích usilovali o výrobu přípravků, které by zajistily věčné mládí. S rozvoje biologie během dvacátého století se naděje na prodloužení života postupně vkládaly do vitaminů, hormonů a dalších látek regulujících chod organismu.

obr: Winston Churchil se dožil vysokého věku navzdory kouření, hojné konzumaci tvrdého alkoholu a dalším prohřeškům proti představám o zdravé životosprávě. Je nejlepším důkazem toho, že na dlouhověkost mají vliv především geny 

Přestože vždy šlo o významné objevy, které pomohly i medicíně, přímý vliv na proces stárnutí nebo na choroby spojené s vyšším věkem se neprokázal.

Novou naději znamenal objev mechanismu působení DNA a její role jako nosiče genetické informace. Logicky se nabízela myšlenka, že v její dvojité šroubovici je zakódován i příkaz, který odstartuje projevy stárnutí.

Skutečně se při výzkumu nižších organismů brzy prokázalo, že dlouhověkost je geneticky zakotvená.

Pokusy vedly ke zjištění, že za stárnutí buněk mohou procesy okysličování (přesněji poškozování takzvanými volnými radikály) a že některé geny řídí mechanismy obrany proti těmto vlivům.

Dnes odborníci soudí, že v budoucnu by se mohli lidé dožívat až 150 let - mimo jiné i díky pokrokům v genetice a přečtení lidského genomu. Stále více se však ukazuje, že proces stárnutí a mechanismy, které jej řídí, jsou velmi komplikované.

Zdravý životní styl ještě nikomu neuškodil - ale Winston Churchill kouřil jak lokomotiva, pil alkohol s pravidelností hodnou lepších věcí a s pohybem to také nijak nepřeháněl...

Červi přinášejí naději

Už delší dobu se ví, že omezený příjem kalorií vede k prodloužení věku až o 40 procent - bohužel zatím pouze u laboratorních myší. Kdybychom věděli, že při vhodné dietě se dožijeme v plné aktivitě průměrně okolo stovky let, jistě by to bylo větší motivací pro dodržování zásad zdravé výživy. Jenže tak jednoduché to bohužel není.

obr: Hlístice Caenorhabditis elegans

Vědci z Laboratoře molekulární a buněčné biologie Salkova institutu nyní při pokusech na hlístici Caenorhabditis elegans zjistili, že vliv příjmu kalorií na délku života přímo ovládají některé geny a jsou zprostředkovány drahami podobnými těm, kterými na organismus působí látky jako inzulin.

U hlístice jde konkrétně o bílkovinu označovanou jako DAF-16. Ta společně s další látkou zvanou SMK-1 spouští činnost genů, díky nimž snížení příjmu potravy způsobí prodloužení věku. Konkrétně jde o geny pojmenované pha-4 a sir-2.

Výzkum také ukázal, že tyto geny je možné v organismu červa vyřadit nebo naopak "zapnout" nejméně třemi různými způsoby. V lidském organismu existují podobné geny. Všechny patří do skupiny označované jako Faxa a všechny hrají významnou úlohu ve vývoji organismu. Regulují hormon glukagon tvořící se ve slinivce, který má vliv na koncentraci krevního cukru a na vyváženost energetické bilance lidského metabolismu.

Vědci proto nevylučují, že i u lidí může až šedesátiprocentní snížení příjmu potravin mít za určitých okolností významný efekt na délku aktivního života. I v tomto případě je ale nutné, aby dieta obsahovala potřebná množství vitamínů, minerálů a dalších látek nezbytných pro fungování organismu. Rozhodně se takovým přístupem ke stravování nedá nic zkazit. Předpokladem je ovšem normálně fungující slinivka - kterou však ze všeho nejvíc poškozuje nezdravá výživa...

"Potenciál snižování příjmu kalorií jako metody vedoucí k prodloužení věku, je velký," soudí profesor Andrew Dillin. "Zatím ale nevíme, zda se projeví za všech okolností. Genetické metody výzkumu by měly vést k tomu, že budeme moci zajistit, aby zdravá strava opravdu vedla k dlouhověkosti."

To ale vůbec neznamená, že s omezením příjmu kalorií a zlepšením skladby jídelníčku nemůžeme začít už teď.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments