Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

GMO: riskantní hra na Stvořitele

GM01Podle jedněch to je spása hladovějícího lidstva, podle druhých ekologická pohroma, jejichž důsledky zatím ani nedokážeme dohlédnout. Ano, řeč je o geneticky modifikovaných organismech, zkráceně označovaných jako GMO. A o sporech, jestli je nadšeně vítat, nebo bez výjimek zakázat.

 

 

Moderní genetika dokáže věci, které byly dřív vyhrazeny jen bohům: umí do dědičné informace vnášet geny jiných organismů, nebo geny uměle vytvořené a tak cíleně měnit jejich vlastnosti. Je možné získat plodiny s vyššími výnosy, odolnější vůči nemocem a škůdcům, s lepší chutí, vzhledem, trvanlivostí. Jejich zastánci dokonce tvrdí, že jedině tak dostaneme organismy, díky nimž půjde provozovat zemědělství i v podmínkách údajných změn klimatu.

 

Genetikové starověku

Ve skutečnosti nejsou geneticky modifikované potraviny nic nového. Svým způsobem je GMO prakticky všechno, co jíme - aspoň pokud se neživíte okusováním výhonků v lese a štvaním divoké zvěře. Genetickou informaci organismů člověk cíleně mění tisíce let: dnešní obilniny, zelenina, užitková zvířata se ve volné přírodě nevyskytují. A většinou by v ní ani nepřežily.

gmo2Původně toto "genetické inženýrství" pracovalo jen s výběrem a množením jedinců, kteří vykazovali nějakou změnu k lepšímu, takže to šlo dost pomalu. K tomu se brzy přidalo křížení, kdy šlechtitelé dali dohromady organismy se zajímavými vlastnostmi v naději, že alespoň část potomstva si z obou rodičů vezme to lepší.

V posledním století se k urychlení změn a získání nových odrůd používaly i metody dost drsné, jako radioaktivita, nebo chemické prostředky. Kupodivu nikdo neprotestoval - a všichni jsme to přežili.

Genetické inženýrství se od těchto metod liší jen tím, že není náhodné. Vědci už nestřílí na genetickou informaci těžkým kalibrem naslepo v naději, že z tisíců střel možná jedna vyvolá jakousi změnu k lepšímu. Genové manipulace umožňují ji měnit s chirurgickou přesností tak, aby dostali předem očekávaný výsledek.

Vypadá to jako zázrak a svým způsobem to i zázrak je: stali jsme se stvořiteli nových druhů, můžeme mít organismy jaké si zamaneme, takové, o nichž se generacím zemědělců mohlo jen zdát. A přitom k tomu už není potřeba ani radioaktivita, ani látky vyvolávající mutace, často karcinogenní.

V čem je tedy problém?

Mnozí lidé se bojí, že GMO mohou být nebezpečné tím, že do jejich těla vnesou cizí genetickou informaci. To je ale nemožné a ze všeho nejvíc se to podobá víře kanibalů, kteří věří, že spořádáním nepřítele získají jeho sílu. Výzkumy neprokázaly ani žádná jiná zdravotní rizika - GMO je potrava jako každá jiná.

Poučenější odpůrci poukazují na možnost úniku nových genů do přírody a vytvoření stvůr, s nimiž si nebudeme vědět rady. I toto nebezpečí je ale minimální, protože geny v prostředí putují mezi druhy běžně (většinou prostřednictvím mikroorganismů). Velkou část DNA tvoří právě takto získaný odpad, který nemá na podobu organismu žádný vliv. Například v genomu člověka má podíl téměř 90 procent.

Znamená to tedy, že GMO jsou v pořádku?

 

Zneužitá věda

Od genetických modifikací si mnozí slibovali, že přivedou na svět organismy, které budou odolné vůči nemocem, plevelům a škůdcům. Už nebude nutné sypat na pole tuny chemických látek, příroda si oddechne, voda z pramenů zase bude pitná. Biotechnologické společnosti ale v mnoha případech stvořily pravý opak: například rostliny, kterým nevadí ani vysoké dávky jedů. Na pole je tedy možné vysypat mnohem víc herbicidů a pesticidů, škůdci se spolehlivě odeberou na onen svět - a ještě se zvýší obrat chemického průmyslu. Pro přírodu a v konečném důsledku i pro lidské zdraví ale takové "hospodaření" představuje ještě větší zátěž než doposud.

gmo3Další problém představuje obchodní model, jak jsou GMO (zejména v rozvojovém světě) distribuovány. Plodiny požívají právní ochrany a farmáři si z nich nesmějí (a většinou ani nemohou) dělat osivo na další sezóny. Patentované jsou i látky, kterými je nutné je ošetřovat. S nákupem osiva se tak zemědělci často zavazují k odběru nákladných zákroků, které vyžaduje, a postupně se stávají na dodavatelské společnosti úplně závislí. Mnozí z nich díky tomu o své farmy nakonec i přijdou.

Postupně se také ukazuje, že GMO v dnešním pojetí přece jen představují také hrozbu pro ekosystém, i když většinou jinak, že environmentalisté tvrdí. Vědci například v polích s řepkou geneticky modifikovanou na odolnost vůči vysokým dávkám herbicidů, objevili plevele, které měly tuto odolnost také. Šlo většinou o příbuzné plodiny (v tomto případě hořčice rolní), které získaly odolnost přenosem pylu hmyzem z GMO řepky. Zatím sice většina těchto "superplevelů" nebyla schopná dalšího rozmnožování, dříve nebo později se ale může objevit i mutant, který to umět bude. A pak zemědělcům nepomůže ani nejsilnější herbicid..

To však neznamená, že jsou GMO škodlivé jako takové. S jejich pomocí už byly například vytvořeny mikroorganismy, které dokáží produkovat paliva z biomasy levněji a s mnohem větší účinností, než dosavadní postupy. Přitom u biotechnologických postupů využívajících GMO bakterie ve výrobních linkách jsou ekologické hrozby mnohem nižší než na polích.

Otázka tedy nezní tak, jestli GMO zakázat nebo nezakázat - problém je úplně jinde. Velké koncerny se zmocnily schopností Stvořitele, ale nemají jeho moudrost, a tak místo odrůd , které měly pomoci všem, vzniklo něco, co pomáhá jen jejich akcionářům. A pro zbytek světa to nejednou představuje hrozbu.

GMO samy o sobě tedy nejsou ani dobré, ani zlé. Jsou jen takové, jaký je ten, kdo je využívá. Zříkat se jejich předností si přemnožené lidstvo nemůže dovolit - ale nechávat je v rukou ziskuchtivých psychopatů také ne.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

Komentáře   

0 #1 Vlastimil Čech 2013-12-29 18:44
tak toto je rozumný názor!
Proč ale opravdu nezkusí vyšlechtit rostliny odolné škůdcům, a zavádějí místo toho rostliny odolné megapostřikům? Přece o rostliny, které není nutné dále chemisovat by musel být enormní zájem... a k tomu zájmu lze lze nasadit odpovídající cenu semen... nerozumím...
Citovat
0 #2 Standa 2013-12-31 18:18
Strach není na místě. Genetickou modifikaci zvládá každý virus a leckterá bakterie, a s jejich pomocí nás geneticky modifikuje třeba i obtížný hmyz. Člověk v tomto zdaleka není první. Dokonce je to tak, že vědci k této „chirurgické práci“ používají viry, protože bez nich to zatím tak snadno neumíme.

Únik genů probíhá v přírodě nepřetržitě. Ovšem na vznik superplevelů ho příroda ani nepotřebuje.

Vlastimil Čech: Však i takové modifikace se provádějí. Např. rostliny s Bt toxinem.

Jediným skutečným rizikem je současné pojetí duševního vlastnictví, které dává legální moc nad GMO organismy úzké hrstce lidí.
Citovat
0 #3 Pavel 2014-01-01 06:54
Vlastimil Čech:Protože pokud si výzkum a uvádění na trh zadávají ty samé firmy a koncerny,které zároveň vyrábějí a distribuují přípravky pro chemicku ochranu,tak je to jasné-jde přece na prvním,druhém,t řetím,....a posledním místě o zisk a zase o zisk.Kam by asi přišli,kdyby se najednou nemuselo hnojit,stříkat...
Pavel
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates from JoomlaShack