Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Kmenové buňky jako elixír života

kmen1Dosluhují vám játra, srdce, ledviny, slinivka, nebo jste na silnici přišli o nějakou tu končetinu? Žádný problém: v nemocnici vám odeberou pár buněk a vypěstují náhradní díl, který váš organismus přijme jako vlastní... Zatím utopie, ale i k tomu směřuje výzkum kmenových buněk.

 

 

Alchymisté císaře Rudolfa II. kromě kamene mudrců hledali i elixír života - zázračnou látku, která vyléčí všechny nemoci a vrátí ztracené mládí. Neuspěli, ale možná jejich hledání přece jen nebylo tak bludné. Mnohé z toho, co čekali od elixíru života, si dnes vědci slibují od kmenových buněk. Ty umožní vypěstovat orgány a části těla, které z nějakého důvodu vypověděly službu, vyléčí obávanou Alzheimerovu chorobu i Parkinsonovu chorobu, zacelí srdce po infarktu, zatočí s cukrovkou, dovolí vyrůst třetímu chrupu i ztracené noze, z invalidních vozíků postaví na nohy lidi s přerušenou míchou, vyžene artrózu z kloubů...

"V této chvíli ještě ani neznáme všechny možnosti, které nám kmenové buňky nabízejí. Ale vědci věří, že nám tyto malé buňky umožní zvítězit nad většinou nejhrozivějším nemocí a následků těžkých úrazů. To se však nestane bez našeho přičinění - zázraky vědy se nedějí samy od sebe. Jsou výsledkem nákladného výzkumu... a my musíme tento výzkum podporovat." To řekl prezident Barack Obama, protože ve Spojených státech - na rozdíl od České republiky - jsou kmenové buňky jedním z témat, které vyhrávají (nebo prohrávají) volby. A kromě nadšených příznivců tam je i silná lobby usilující o zákaz jejich léčebného využití.

Revoluce kmenových buněk - tak někteří vědci označují situaci dnešního medicínského výzkumu.

"Základní i klinický výzkum v posledních několika málo letech díky využití kmenových buněk způsobil revoluci v regenerativní medicíně i léčbě zhoubných nádorů," konstatovala Murielle Mimeault z katedry biochemie a molekulární biologie na University of Nebrasca.

 

První kroky k zázrakům

Transplantace jsou dnes poměrně častým a vcelku zvládnutým zákrokem, přesto ale jde o metodu s problematickými perspektivami. A to hned z několika důvodů. Dárců orgánů nebude nikdy dost a už dnes se kolem jejich získávání rozjela celá nová odnož kriminality, proti jejímž metodám jsou literární horory jen uklidňující četbou na dobrou noc.

kmen2Ale tím problémy teprve začínají. Ne každý orgán je vhodný pro každého příjemce - a tak se na transplantát čeká dlouho. Někdy i marně, protože smrt si na čekání nepotrpí.

Ani po úspěšné transplantaci ještě není vyhráno: hrozí imunitní reakce, díky níž se organismus snaží novou tkáň zlikvidovat jako vetřelce. Pacienti proto musí zbytek života užívat léky potlačující imunitu. To ale má celou řadu dalších nepříjemných důsledků - od vedlejších účinků těchto léků, přes smrtelné riziko hrozící i od banálních infekcí až po zvýšenou pravděpodobnost vzniku zhoubného bujení.

Nešlo by tedy "vyrobit" náhradní orgány přímo z buněk pacienta, které nevyvolávají imunitní reakci? Šlo. K tomuto svatému grálu medicíny vede cesta právě přes kmenové buňky.

Jeden ze zatím posledních úspěchů ohlásil letos tým vedený Johannesem Cleversem z utrechtského Hubrecht Institute. Podařilo se jim (zatím u laboratorních myší) identifikovat a rozmnožovat kmenové buňky vyskytující se v játrech. "Je velká naděje, že totéž se podaří i s lidskými buňkami a že bude možné je přimět k přeměně na plně funkční jaterní buňky," uvedl při té příležitosti Johannes Clevers. "To by znamenalo velkou naději pro nemocné trpící cirhózou a řadou dalších jaterních onemocnění."

Dalším slibným výstupem výzkumu tohoto roku je možnost léčby retinopatie - slepoty způsobené cukrovkou. Vědci z Queens University of Belfast a z Center of Vision and Vascular Sciennce Quenns University v Galway zveřejnili metodu, spočívající v tom, že kmenové buňky odebrané zdravým dárcům v laboratorních podmínkách rozmnoží, upraví a pak aplikují pacientům s již vážně poškozenou sítnicí. Buňky se zabudují na poškozená místa krevního řečiště a obnoví jeho funkci. "Naše práce spočívá ve využití specifické kultury kmenových buněk, které odebíráme z kostní dřeně," vysvětluje ředitel centra, profesor Alan Stitt.

Ale i to je pořád jen začátek.

 

Zákazy a rizika

Na počátku životní historie každého člověka je zárodek skládající se jen z několika málo buněk. Z nich se musí vyvinout všechny naše tkáně - od krvinek až po neurony v mozku. Každá z nich tedy musí umět se přeměnit ve stavební kámen kterékoliv části lidského těla. Teoreticky je tedy možné je odebrat, namnožit a pak nějak přimět, aby v laboratorních podmínkách dorostly do orgánu nebo tkáně, kterou při léčbě nebo transplantaci potřebujeme. Kdyby každý člověk někde měl kulturu těchto kmenových buněk, mohli by lékaři v případě potřeby kdykoliv vytvořit náhradní díl, který tělo zaručeně neodmítne, protože je vlastně jeho.

kmen3Teoreticky to vypadá dobře - jenže už Goethe řekl, že šedivá je každá teorie, zatímco strom života se zelená. Náhradní embryo má doma v lednici málokdo, existuje ale cesta, jak ho vyrobit z buněk dospělého jedince klonováním. Proti tomu se však ozývají etické a náboženské námitky, jejichž logika je sice někdy poněkud obtížně uchopitelná, nicméně jejich zastánci natolik vlivní, že ve většině zemí je výzkum v tomto směru zakázán. Nebo aspoň silně omezen. I proto se prezident Obama vyjadřuje k tomuto problému často a rád - jde totiž o téma které výrazně rozděluje americkou společnost.

Naštěstí se ukázalo, že kmenové buňky jsou k nalezení i v dospělém organismu - jenže obvykle už zdaleka ne tak univerzální, jako ty v embryích. Existuje několik typů kmenových buněk, od těch, které se dokáží proměnit v cokoliv (tzv. totipotentní, které jsou právě jen v embryích v raném stádiu vývoje) až po takové, které umí vyrábět jen jeden typ buněk (jeden druh tkáně), ale samy se umí reprodukovat.

Další výzkum ukázal, že kmenové buňky lze nalézt v mnoha orgánech, ovšem nepříliš univerzální. Hledají se proto metody, jak je přimět ke stavbě i jiných tkání než na jaké jsou zavedené.

Zázračné možnosti kmenových buněk vedou k silnému tlaku na jejich praktické využití, například při léčbě následků infarktů. Odborníci ale varují před ukvapeností - existují obavy ze zvýšeného rizika vzniku nádorového onemocnění. Existují také pracoviště, která inzerují terapii pomocí kmenových buněk, ve skutečnosti ale využívají jen jednu z jejich vedlejších schopností. Tyto buňky totiž produkují látky, které mohou mít na některé chorobné stavy příznivý vliv (např. při kloubních onemocněních).

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack