Novákoviny

Na americké sankce odpověděl ruský vicepremiér Dimitrij Rogozin oznámením, že ruské kosmické lodě přestanou vozit americké astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici ISS a Rusko ji bude užívat samo, protože její část mu patří. Jeho země neprodlouží smlouvu o financování a užívání stanice za rok 2020, jak to zamýšlely USA. Kromě toho budou Rusové do USA dodávat své raketové motory RD-180 k těžkým nosičům Atlas 5 jen pro mírové účely a nepovolí provoz pozemních stanic amerického satelitního navigačního systému GPS na svém území.

Rogozin je svými siláckými výroky proslulý: Rumunsku nedávno hrozil, že přiletí ve strategickém bombardéru, jindy zase oznámil, že jeho země má v úmyslu v brzké době kolonizovat Měsíc. Ruské hrozby se začínají podobat těm, které už tradičné vyslovují severokorejští vůdcové, a stejně jako ony jsou podepřeny pádným argumenty v podobě vlastnictví jaderných zbraní. Nelze je tedy brát jen jako pouhý politický folklór země, v níž vznikl Rjepinův obraz "Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi".

Peníze jsou jen pro vojáky

Hrozba "převzetí" ISS vypadá na první pohled reálně, protože USA jsou momentálně na ruských lodích závislé a některé důležité moduly stanice skutečně postavili v Rusku. Jenže to je jen část reality. A ta druhá méně viditelná vyznívá jinak.

Především i kdyby se Rogozinovy hrozby naplnily, neměly by se týkat nejbližšího provozu stanice. Ten je nasmlouvaný až do roku 2020, kdy se původně počítalo s jejím zrušením. USA by ale ISS chtěly udržet na oběžné dráze déle, přinejmenším do roku 2024, což by ovšem vyžadovalo novou smlouvu s Ruskem a dalšími partnery. Rogozin ale naznačil, že jeho země by ušetřené prostředky raději věnovala na nějaký vlastní program.

To je sice záměr naprosto legitimní - otázka ovšem je, jestli nejde o pouhou licitaci. Rusko už dlouho žádný vlastní civilní kosmický program v podstatě nemá: jeho kosmonauté létají do vesmíru jen díky mezinárodní spolupráci na ISS, ale hlavně z velké části díky penězům, které jejich kosmonautice plynou ze zahraničí. Rusko nyní za každé křeslo na své lodi požaduje 70 milionů dolarů, mnohem významnější částky mu ale jdou za starty raket pro Evropskou kosmickou agenturu a za komerční lety. Pokud se předvádí jako nejistý partner, motivuje tak ostatní k hledání jiných možností a tento zdroj mu vyschne.

Přitom už teď funguje ruský civilní kosmický program prakticky jen ze setrvačnosti: létá se lodích, které byly vyprojektovány před více než půl stoletím a od té doby pouze vylepšovány, nic zásadně nového se nevyvíjí, neprobíhá žádný výzkum vesmíru, ty peníze, které stát do kosmonautiky dá (a nerozkradou se) směřují téměř výhradně na vojenské programy.

Patří ISS Rusku?

Z úst představitelů ruské kosmonautiky je sice slyšet o programech nových lodí, orbitálních stanic, nosičů i základen na Měsíci a Marsu - ale každý rok mají úplně jinou podobu. Podle všeho nikdy nepřekročily stádium studií nebo dokonce zbožných přání, pokud nejde o pouhé pokračování dezinformačních tradic z časů studené války. Čím chce viceprmiér kolonizovat Měsíc, je tak doslova ve hvězdách. Navíc je hlavní ruský kosmodrom Bajkonur na území Kazachstánu a ten rovněž stupňuje požadavky.

Ještě kurióznější je Rogozinovo tvrzení, že "ruský segment stanice může existovat samostatně, zatímco americký ne" - takže by jeho země mohla ISS dál používat sama. Některé důležité prvky stanice opravdu vznikly v Rusku - jenže je otázka, nakolik mu opravdu patří. Byly totiž postaveny za americké peníze, protože Američané chtěli něčím zabavit ruské experty, aby neodešli pracovat pro teroristy. V počátcích stavby ISS sice první ruské moduly létaly samostatně, ale jen dočasně, než byly připojeny další prvky. Dnes už je stanice komplexní systém, jehož části mohou fungovat asi tak samostatně, jako uříznutá noha.

Zcela mimo realitu je Rogozinova pohrůžka, že Rusko nedovolí na svém území provoz stanic, které by zpřesňovaly údaje z GPS. Americký navigační systém byl budovaný pro vojenské účely, takže na někdejším protivníkovi není nijak závislý.

Náhradníci za Sojuz

Rogozin pak své pohrůžky ještě okomentoval na Twitteru zlomyslnou radou "ať si Američané dostávají své astronauty na ISS pomocí trampolíny".

Zřejmě to ale nebudou mít zapotřebí, protože na náhradě za ruské pilotované lodě se už dlouho pracuje. NASA staví kosmickou loď Orion, kterou by měly do vesmíru dopravovat nosiče SLS (Space Launch System) sestavené z prvků někdejšího programu Space Shuttle. První test bez posádky se má uskutečnit už letos, do běžného provozu by se mohla dostat někdy po roce 2017. Už nyní testuje soukromá firma SpaceX svou loď Dragon, která zatím létá k ISS bez posádky jako zásobovací člun. Společnost se ale netají plány udělat z tohoto stroje pilotovanou loď - a tvrdí, že s dostatkem financí by to zvládla okolo roku 2015. Bezpilotní modul pro zásobování ISS má i Evropská kosmická agentura, přičemž existuje záměr přestavět ji na pilotovanou.

Rusko tak může provoz ISS po roce 2020 komplikovat a prodražit, sotva však zabránit jejímu využívání jinými státy. Mnohem větší nebezpečí než Putinovi lidé pro program zatím představují američtí politikové: Barack Obama už jednou zrušil Orion, který měl touto dobou létat, kongresmani pravidelně omezují finance. Rogozinovy výhrůžky tak paradoxně mohou americkému kosmickému programu spíš pomoci. Pokud ovšem mají tamní politikové ještě nějaký pud sebezáchovy.

Jan A. Novák

Dopňkové texty

Sojuz (verze TMA)

nosnost: 120 kg + posádka

hmotnost: 7220 kg

délka: 7 m

členů posádky: 3

první let: 2002

Progress

nosnost: 2350 kg

hmotnost: 7200 kg

délka: 7,2 m

členů posádky: bezpilotní

první let: 1978

ATV

nosnost: 2297 kg

hmotnost: 20 750 kg

délka: 10,3 m

členů posádky: bezpilotní

první let: 2008

Dragon

nosnost: 3 300 kg nebo posádka

hmotnost: 4 200 kg

délka: 6,1 m

členů posádky: bezpilotní nebo až 7

první let: 2010

Orion

nosnost: ?

hmotnost: 21 200 kg

délka: podle konfigurace modulů (max. průměr 5 m)

členů posádky: 4

první let: prosinec 2014 (plán - bez posádky)

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments