Novákoviny

Průlet sondy New Horizons kolem Pluta je historický úspěch americké kosmické agentury - ale možná také labutí píseň výzkumu vzdálenějších koutů sluneční soustavy. Díky škrtům Obamovy administrativy jsou současné výsledky NASA jen dozníváním staré slávy.

"Lidé si myslí, jak obrovské sumy NASA spotřebuje, ale skutečnost je jiná," říká Curt Niebur, programový výzkumník NASA. "Na fiskální rok 2016 Obamova administrativa agentuře přiřkla 18,5 miliard dolarů, což je pouhých 0,46 procent federálního rozpočtu."

Výzkum jako hračky pro psy

Nejvíce postižené zásahy Bílého domu přitom byly právě ty činnosti, v nichž měla dosud NASA před ostatními kosmickými velmocemi náskok. Na výzkum planet z přidělené částky zbylo 1,36 miliard dolarů, na pilotovanou astronautiku (Human Space Exploration, do něhož spadá především vývoj nové kosmické lodi Orion a jejího nosiče SLS a podpora vývoje soukromých pilotovaných lodí) 2,86 miliard dolarů. Přitom právě tyto dvě oblasti Obamovy škrty postihly nejvíc.

obr: Současný adminstrátor NASA a bývalý astronaut Charles Bolden je jen loutkou Obamovy administrativy při demontáži kosmické agentury. Zlé jazzyky tvrdí, že jediným předpokladem pro řídící funkci byla barva pleti

Foto: NASA

Kongres reagoval tím, že ubral peníze, které měla NASA utratit na výzkum globálního oteplování a přírodních zdrojů Země a přidal planetárnímu výzkumu (dostal celkem 1,45 miliard dolarů) a pilotovanému programu (3,85 miliard dolarů).

"Rozpočet NASA tak bude vyváženější," vysvětlil rozhodnutí republikán Lamar Smith, předseda kongresového výboru pro vědu, vesmír a technologie. "Umožní nám obnovit pilotovaný program, vrátit se na Měsíc a udržet vedoucí postavení při výzkumu planet."

Podle neziskové organizace Planetary Society propagující výzkum sluneční soustavy, ale ani to nestačí. Planetární výzkum by ročně potřeboval minimálně 1,5 miliard dolarů, aby vůbec bylo možné jen udržet v chodu již rozjeté programy. Zdánlivě obrovská částka je ve skutečnosti nižší, než kolik Američané za rok utratí za hračky pro psy.

Zajímavá je reakce Charlese Boldena, administrátora NASA, kterého komentátoři stále častěji označují za Obamovu prodlouženou ruku při demontáži amerického kosmického výzkumu. Podle Julie Sabino ze serveru HNGN vyjádřil údiv nad tím, že Kongres přidává programům, které peníze vůbec nepotřebují. "Hlavním úkolem NASA musí zůstat výzkum Země, především klimatických změn," tvrdí Bolden.

"Jenže čím víc toho víme o jiných planetách, tím lépe jsme schopní rozumět naší Zemi," oponuje Curt Niebur. "Přitom dnešní podfinancování se projeví až za mnoho let, protože meziplanetární mise jsou během na dlouhou trať: od rozhodnutí zahájit přípravy do příletu k cílové planetě uplynou desítky let."

Vědci na odchodu

Současný velkolepý úspěch New Horizons je ve skutečnosti výsledek rozhodování vědců a politiků, kteří pracovali dávno před Obamou a Boldenem; od přidělení peněz Kongresem do příletu k Plutu uplynulo 13 let. A to ještě jen díky tomu, že jde o malou sondu, jejíž příprava trvala pouhé tři roky.

obr: Mise Cassini-Huygens k Saturnu byla poslední těžkou sondou pro výzkum vzdáleného vesmíru. Žádné další mise obdobného rozsahu se nechystají

Kresba: NASA

NASA totiž už dříve ukončila mise těžkých sond, které sice byly drahé, ale u cíle pracovaly mnoho let a přinesly obrovské množství poznatků. Poslední z nich Cassini stále zkoumá Saturn a jeho měsíce už od roku 2005, přitom příprava mise začala roku 1982 a start se uskutečnil roku 1997. V provozu jsou také velké sondy Voyager mířící mimo sluneční soustavu, přestože odstartovaly roku 1977.

NASA rozhodnutí nahradit těžké sondy malými automaty vysvětlila logicky: je efektivnější, levnější a bezpečnější poslat víc malých strojů než jeden velký. Skutečnost je ale taková, že lehkých sond odstartovalo méně než velkých. V současnosti má NASA na cestě jen dvě malé planetární sondy: Juno, která opustila Zemi před 4 roky a za rok doletí k Jupiteru, a Dawn nyní zkoumající planetku Ceres. I ta je ale výsledkem úsilí NASA před Boldenem - práce na projektu začaly okolo roku 2000.

Teprve nedávno byl odsouhlasen ještě jeden projekt: malá sonda bude zkoumat Jupiterův měsíc Europa, kde je naděje na objevení života. Výprava zvaná Europa Multi Fly By Mission je skromným pozůstatkem ambiciózního projektu těžké sondy JIMO s jaderným pohonem. Pokud nebude škrtnuta nebo odložena (jak se v NASA často stává), mohla by odstartovat někdy po roce 2020. V NASA tak v tuto chvíli prakticky není v běhu příprava žádné výpravy do vzdálenějšího vesmíru, a i zamýšlené mise k Marsu prošly dramatickou redukcí.

Podle Niebura není problém jen v tom, že se zastaví výzkum, ale především v tom, že zaniknou celá vědecká odvětví. Vědci, kteří na projektech pracovali, odejdou do firemního sektoru a noví nepřijdou. Ztratí se vědomosti a zkušenosti, které byly draze shromažďovány desítky let. A pokud by se měl výzkum zase někdy rozeběhnout, bude nutné začínat opět od nuly.

Bylo by ale nespravedlivé vinit z dnešního stavu jen Obamu a Boldena; krize v NASA začala už brzy po ukončení lunárního programu Apollo. Narůstala byrokracie, docházelo k sebevražednému boji mezi různými zájmovými skupinami (pilotované výpravy versus mise robotů, průzkum Země proti zkoumání planet...), který se postupně přenesl až do okruhu prezidentových poradců, přibývaly činnosti, které s vesmírem mají jen málo společného, utratily se stovky miliónu za mise, které byly nakonec zrušeny, docházelo k haváriím kvůli školáckým chybám... I tak ale kosmická agentura USA stále ještě zůstává daleko před ostatními. O to zajímavější bude, jak si se svým současným stavem poradí.

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

obr: Opakovaně použitelný raketoplán X-33 měl být náhradou za dosluhující stroje Space Shuttle. NASA na vývoj vynaložila 922 milionů dolarů, Lockheed Martin 357 milionů dolarů. Poté byl projekt bez náhrady zrušen. Kresba: NASA

You have no rights to post comments