Novákoviny

Chtěli byste mít na účtu asi tak o 730 milionů korun víc, než tam zrovna máte? Přistaňte nejpozději do konce příštího rok na Měsíci a jsou vaše. Ani tam nemusíte letět osobně, stačí, když za sebe pošlete robota. Pokud se mu po přistání povede odplazit z místa dopadu ještě alespoň půl kilometru a na konci své poutě odeslat k Zemi videozáběry okolí s rozlišením HD, jste za vodou. A odměna ještě ke všemu bude v dolarech, protože se skládá z 20 milionů USD od společnosti Google a 10 milionů USD od americké vlády. Jen musíte splňovat ještě jednu podmínku: vaše mise musí být alespoň z devadesáti procent financovaná soukromně.

"Měsíc, to je osmý světadíl větší než Brazílie a Severní Amerika dohromady," zdůvodňují lidé z Google svůj zájem o přirozený satelit Země. "Jsou tam úžasné divy přírody, nedotčené zdroje a záhady čekající na rozřešení. Probuďme ducha Charlese Lidbergha a pokořme hranice vesmíru tak jako on překonal hranice aviatiky! Poleťme na Měsíc, vydejme se do úžasné kosmické budoucnosti otevřené pro nás pro všechny!"

Pět lunárních finalistů
Soutěž se jmenuje Google Lunar XPrize (GLP - někdy se jí také říká Moon 2.0 na paměť programu Apollo) a je vlastně pokračováním slavné XPrize, která roku 2004 přivedla na hranice vesmíru první soukromou kosmickou loď SpaceShipOne. Její organizátorka X-Prize Foundation také společně s Google stojí za současnou pobídkou dostat privátní nadšence až na Měsíc. A stejně jako tehdy je duší podniku Peter Diamandis, inženýr, vynálezce, podnikatel a apoštol soukromých letů do vesmíru.

obr: Tak vypadá projekt týmu Astrobotic Technology

GLP není jediná soutěž, která má podpořit zájem soukromníků o Měsíc. X-Prize Foundation měla prsty také v Northrop Grumman Lunar Lander Challenge, což byly jakési závody prototypů lunárních přistávacích modulů. Uskutečnily se tři ročníky (2007, 2008 a 2009), při nichž nechyběly ani havárie a spektakulární exploze, výsledkem ale byly technologie použitelné pro levnou dopravu nákladů na Měsíc z zpět.

Zpočátku byl o soutěž GLP velký zájem: při registraci v prosinci 2010 vznikl seznam 34 týmů. Některé pocházely ze zemí z hlediska výzkumu vesmíru poněkud exotických - nechybělo ani Maďarsko, Rumunsko a Malajsie. Brzy ale začali zájemci odpadávat.

Při selekci v únoru 2014 hodnotili zadavatelé projekty a modely lunárních strojů podle tří kritérií: způsobu přistání, pohybu robota a kamerových systémů, přičemž v každé kategorii bodovaly jen první tři týmy. Vítanou pobídkou k další práci představovaly prémie: každý ze tří vítězů v kategorii "Přistání" dostal po milionu dolarů, v kategorii "Mobilita" půl milionu a v kategorii "Zobrazovací systémy" čtvrt milionu.

Přestože systém selekce umožňoval jít dál šesti týmům, zůstalo jich jen pět, protože ve všech třech kategoriích s přehledem zvítězil americký Astrobotic. Další americká skupina Moon Expres se umístila ve dvou kategoriích, stejně jako německá PartTime Scientist. Milion dolarů za druhé místo v kategorii "Přistání" si ještě také odnesl indický Team Indus a půl milionu za "Mobilitu" japonský Hakuto.

Favorité a outsideři
Astrobotic Technology je pittsburghská firma, která to s vesmírem myslí vážně i bez pobídky od Google. Roku 2008 ji založil Red Whittaker společně s několika kolegy z Carnegie Mellon University s cílem nabízet technologie pro využití vesmíru soukromým i vládním organizacím. Představila už univerzální přistávací modul Griffith schopný dopravit na povrch Měsíce jakýkoliv náklad s přesností 100 metrů.

obr: Prezentace německého projektu PartTime Scientist

Získala také od NASA stovky tisíc dolarů z programů SBIR (Small Business Inovation Research) a ILDD (Inovative Lunar Demonstrations Data), jimiž vládní kosmická agentura podporuje soukromé firmy vyvíjející technologie vhodné pro lunární mise.

"Astrobotic dosahuje nesrovnatelně lepších výsledků než kterýkoliv další účastník soutěže," zhodnotila snažení favorizované společnosti porota Lunar X-Prize.

Astrobotic Technology je také jediný tým Lunar X Prize, který už ví, čím a kdy přibližně na Měsíc poletí: uzavřela smlouvu se společností SpaceX na start její rakety Falcon 9 koncem roku 2016. Nákladem bude sonda Icebreaker skládající se z přistávacího modulu Griffin a roveru Polaris. Jeho úkolem není pouhé vítězství v soutěži, ale i vědecký program: čtvrt tuny přístrojů bude provádět především geologický výzkum. Lander má přistát v oblasti Lacus Mortis na severovýchodě přivrácené strany Měsíce.

Astrobotic se nedávno překvapivě spojil s Hakuto, posledním úspěšným týmem selekce. Američané ke svému roveru přibalí i dva jejich, což nebude problém, protože japonské strojky Moonraker a Tetris ze všeho nejvíc připomínají miniaturní dálkově ovládané hračky. Spojenectví potrvá jen do okamžiku přistání, pak se z nich opět stanou rivalové.

Zkušenosti ze spolupráce s NASA má i druhý americký tým Moon Express. Podílí se na Projektu Morpheus (stroj pro testy technologií přistání na Měsíci) a představila vlastní přistávací modul MX-1. Mají na svém kontě také kontrakty s NASA ze stejných programů jako Astrobotic.

Naproti tomu německý tým PartTime Scientist má zkušenosti spíš z oblasti telekomunikací a Indové jsou nadšenci z leteckého průmyslu, u jejichž miniaturního roveru porota ocenila především "nekonvenční přístup". Šance neamerických soutěžících zřejmě nejsou velké, protože stále nemají vyřešené financování nosiče a čas se krátí.

Jan A. Novák
Psáno pro iHned.cz

You have no rights to post comments