Novákoviny

Soukromá kosmická loď Dragon společnosti SpaceX letí k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) už poněkolikáté. Co však mohlo tento start dělat historickým, to je první stupeň její nosné rakety Falcon 9 od stejného výrobce. Je zkonstruovaný tak, aby po vyhoření nezanikl, jako obvykle, ale měkce přistál a byl připraven k dalšímu použití.

 

"Kdyby železnice dávaly lokomotivy do šrotu po každé jízdě, byly by lístky na vlak dost drahé. Ani letadla se nevyhazují po každém letu. Přesně to ale dělá současná kosmonautika - a nynější let Falconu by to mohl změnit," napsal před startem komentátor CBS News Matt Kwong.

"Idea opakovaně použitelné rakety znamená, že po každém startu nevyhodíte do vzduchu několik desítek milionů dolarů," upřesňuje letecký inženýr a publicista specializovaný na raketovou techniku Charles Lurio. "Kdyby se tentokrát měkké přistání povedlo, vymanila by se kosmonautika z bludného kruhu, ve kterém se motá od 60. let."

 

Laciný lístek do vesmíru

Se záměrem vyvinout levný raketový nosič pro opakované použití se zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk netajil od samého počátku své kariéry kosmického podnikatele roku 2002. Dlouho jej ale nikdo nebral moc vážně; vývoj jeho nosičů Falcon trpěl dětskými nemocemi i bez avantgardních technologií.

 

 

obr: Demonstrátor Grasshopper sloužil pro ověření technologie přistávání pomocí raketového motoru

Foto: SpaceX

 

 

Musk se ale nenechal odradit. Když konečně vychytal mouchy a díky svým lodím Dragon a nosičům Falcon se stal prvním soukromým dopravcem na Mezinárodní kosmickou stanici, začal realizovat i tento záměr.

Poprvé dostal konkrétní podobu v podobě demonstrátoru Grasshopper (luční koník), který měl technologii měkkého přistání raketového stupně vyzkoušet. Šlo o válec vybavený raketovým motorem a přistávacími nohami umožňující nejen let, ale především měkké přistání pomocí trysek s přesností vrtulníku. Veřejnosti byl představen roku 2011 a od září následujícího roku začal na testovací základně McGregor v Texasu předvádět první skoky. Zpočátku jen do výšky několika málo metrů, ta se ale s každým pokusem zvyšovala a v říjnu 2013 už měkce přistál z výšky 744 metrů.

Následoval pokročilejší stroj F9R Dev, který měl ověřit technologii přímo pro rakety Falcon. Při letu 17. dubna 2014 dosáhl výšky 250 metrů, další pokus v srpnu téhož roku ale skončil havárií.

Vývoj obou demonstrátorů financovala SpaceX z vlastních peněz bez vládních prostředků. Ví proč to dělá: stavba každého raketového nového nosiče Falcon 9 stojí 54 milionů dolarů, jeho příprava na start a naplnění palivem ale jen 200 000 dolarů. Kdyby bylo možné stroj používat opakovaně, náklady na dopravu do vesmíru by dramaticky klesly.

 

Dva pokusy, dvě exploze

Do praxe se to SpaceX poprvé pokusila uvést v lednu letošního roku při rutinním letu lodi Dragon k ISS. První stupeň jejího nosiče Falcon 9 byl vybaven technologií pro měkké přistání a měl po splnění hlavního úkolu dosednout na plošinu v Atlantiku 350 kilometrů od pobřeží. Plošina musela být použita proto, že úřady nepovolily provádět experiment na pevnině. Dostala jméno Just Read the Instruction (Přečtěte si návod), podle kosmické lodi z jednoho sci-fi románu. Přistávací manévr se však v závěrečné fázi nezdařil a raketa explodovala.

 

 

obr: Oba pokusy o měkké přistání prvního stupně Falconu 9 na plovoucí plošině skončily havárií a explozí

Foto: SpaceX

 

 

Současný start Falconu 9 s lodí Dragon se měl uskutečnit už v pondělí 13. dubna, špatné počasí ale odpočítávání překazilo. Na další startovací okno v úterý byla meteorologická předpověď ještě horší, ale nakonec se počasí umoudřilo a stroj vzlétl. Dragon opět spolehlivě dopravil na ISS svůj náklad (2,2 tuny zásob a vědeckých experimentů) a lidé ze SpaceX mohli začít experiment s přistáním prvního stupně Falconu.

První stupeň se od zbytku rakety oddělil podle programu necelé tři minuty po startu v výšce okolo 125 kilometrů a začal klesat k zemi. Jeho pád nejdříve zpomalovaly aerodynamické štíty, které se rozevřely po oddělení, v poslední fázi sestupu se zapnul raketový motor a vyklopil přistávací nohy. Stroj se úspěšně přibližoval k plovoucí plošině, pak se ale naklonil a po šikmém nárazu explodoval.

"Nejdřív se zdálo, že Falcon přistává dobře, ale abnormalita v horizontální složce rychlosti způsobila, že se převrátil," napsal do tweetu Elon Musk.

Hans Koenigsmann, vrchní inženýr SpaceX prohlásil, že po analýze havárie budou experimenty s měkkým přistáním pokračovat. "Jsem si naprosto jistý, že se to dříve nebo později povede. Nemyslím, že by tu byl nějaký zásadní problém, jde jen o to správně vyladit parametry systému."

SpaceX chce, aby v budoucnosti pomocí raketových motorů přistávala i jeho pilotovaná kosmická loď Dragon V-2.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské Noviny/iHned.cz

 

přílohové texty:

 

Falcon 9 1.1

Nosná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX je dvoustupňová.

První stupeň pohání 9 motorů Merlin, druhý stupeň obsahuje jeden motor stejného typu.

Silnější verze 1.1 je vysoká 68,4 metrů při maximálním průměru 3,66 metrů.

Na startovní rampě má hmotnost 505,8 tuny.

Na nízkou oběžnou dráhu dokáže dostat náklad o hmotnosti okolo 13 tun, na geostacionární 4,85 tun.

V tomto provedení poprvé startovala v září 2013.

 

 

Minulé starty lodi Dragon

8. 12. 2010 - testovací let (mise SpX-C1)

22. 5. 2012 - zkouška spojení s ISS (mise SpX-C2)

8. 10. 2012 - doprava nákladu na ISS (mise CRS-1)

1. 3. 2013 - doprava nákladu na ISS (mise CRS-2)

18. 4. 2014 - doprava nákladu na ISS (mise CRS-4)

10. 1. 2015 - doprava nákladu na ISS, test přistání prvního stupně Falcon 9 (mise CRS-5)

 

 

 

obr: Letový diagram prvního stupně Falconu 9

You have no rights to post comments