Novákoviny

Jako králíka z klobouku vytáhl Elon Musk novou kosmickou loď Dragon V2. V době, kdy Američané nemají čím létat na Mezinárodní kosmickou stanici a Rusové dělají s místy na svých lodích kvůli Ukrajině drahoty, by přišla opravdu vhod.

"Nejdřív samozřejmě poletíme na oběžnou dráhu," prohlásil Elon Musk před více než 35 tisíci diváky přímého internetového přenosu uspořádaného jeho společností SpaceX. "Koncem příštího roku nová loď poletí bez lidí, první pilotovaný let uskutečníme v roce 2016. Myslím, že je to velmi reálné."

Poté Musk otevřel palubní průlez a usedl do jednoho ze sedmi pilotních křesel, které jsou v interiéru kabiny uspořádány do dvou řad. Před nimi je řada obrazovek a kontrolních panelů.

obr: Dragon už do vesmíru létal jako nákladní loď, tohle je jeho pilotovaná verze Dragon V2

Foto: SpaceX

"Vnitřní prostor je těsný, ale světlý, působí dojmem spíš kabinky nějaké futuristické pouťové atrakce," popsal své dojmy reportér z CBS News.

Pikantní na tom je, že Dragon V2 připravuje soukromá firma, která tak v podstatě dohnala státní projekt pilotované lodi Orion připravovaný NASA. Není přitom vyloučeno, že jej i předežene, protože termín prvního letu Orionu s posádkou je doslova ve hvězdách.

Společnost SpaceX je jednou z několika soukromých firem, které od kosmické agentury NASA obdržely zakázky na zásobování Mezinárodní kosmické stanice (ISS) pomocí nepilotovaných lodí - ale jedinou, která už dokázala uskutečnit několik úspěšných letů na oběžnou dráhu, v jejichž závěru její lodě Dragon měkce přistávaly zpět na Zemi. Má také vlastní dostatečně silnou nosnou raketu Falcon 9.

Elon Musk se odvážnými záměry ve vesmíru nikdy netajil, přičemž udělat z Dragona pilotovanou loď je jeden z těch spíš krotších. Jeho plány se totiž týkají i k Měsíce a Marsu. Nyní však byl ohledně podoby nového Dragonu podstatně konkrétnější.

obr: Na rozdíl od všech dosavadních lodí nebudou Dragonu V2 umožňovat měkké přistání na souši padáky, ale raketové motory. SpaceX tento způsob přistávání dlouhodoíbě testuje na demonstrátoru Grasshopper

Největším překvapením je, že Dragon V2 nebude přistávat na padácích do moře, jako dosavadní bezpilotní verze, ale pomocí raketových motorů na souši. To je nejen příjemnější pro posádku, ale také to sníží náklady na vyhledání a vyzvednutí lodě, která je opakovatelně použitelná.

"S touhle lodí půjde přistát kdekoliv na Zemi s přesností vrtulníku," konstatoval Elon Musk. "Takhle má přistávat loď pro jedenadvacáté století."

SpaceX dlouhodobě testoval přistávací raketový systém na demonstrátoru Grasshopper, předpokládalo se ale, že jej chce použít především pro přistávání opakovatelně použitelných stupňů nosné rakety Falcon. Na Dragonu V2 ale zůstane pro případ nouze i padákový systém z bezpilotní verze.

Konkurence od Boeingu

Pilotovaný Dragon V2 se od nákladní verze lodi liší větším servisním modulem, tryskami přistávacích motorů a kónickým krytem spojovacího uzlu na přídi. Ten se odklápí před spojením s ISS. Před přistáním kryt uzel opět aerodynamicky zakryje, pak je odhozen servisní modul a kabina se otočí tepelným štítem na dně do směru letu. Rozměry a další parametry jsou přibližně stejné jako u dosavadních bezpilotních lodí od SpaceX.

Elon Musk věří, že právě minimalistická kabina je klíč k levné dopravě lidí do vesmíru. Každý astronaut v ruské lodi nyní přijde Spojené státy na 70 milionů dolarů, především ale není jisté, jestli politické neshody tuto spolupráci neukončí. Dragon V7 má být použitelný nejméně desetkrát a jedno místo v něm vyjde na 20 milionů dolarů.

Další soukromou společností, která chce Spojeným státům vrátit vlastní astronautiku, je Boeing. Ten uzavřel s NASA smlouvu na vývoj a stavbu pilotované lodi CST-100 (Crew Space Transportation). Stejně jako v případě Dragonu je v interiéru sedm křesel. Celý model futuristicky vyhlížející lodi byl představen veřejnosti už letos 1. května, na rozdíl od Dragonu však ještě nikdy nevzlétla ani v bezpilotní verzi. Termín prvních letů do vesmíru není známý.

Další problém je, že pro vynášení na oběžnou dráhu Boeing počítá především s raketami Atlas V, k nimž ale dodává motory Rusko. CST-100 by však později mohla létat i na nosičích Delta IV, nebo Falcon 9.

Jan A. Novák

Psáno pro iHnad.cz

Doplňkové texty

Dragon V2

výrobce: SpaceX

hmotnost: 4 200 kg

délka: 6,1 m

členů posádky: 7

přistávací systém: rakety

nosná raketa: Falcon 9

CST-100

výrobce: Boeing

hmotnost: cca 10 000 kg

délka: 5,3 m

členů posádky: 7

přistávací systém: padáky a nafukovací airbagy

nosná raketa: Atlas V

You have no rights to post comments