Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Apollo 17: před 40 lety lidé opustili vesmír

apol17-1

Už 40 let uplynulo do chvíle, kdy se lidé naposledy vypravili do skutečného vesmíru. Mise Apollo 17 tehdy 3 dny zkoumala měsíční krajinu v oblasti Mare Imbrium - aby pak rozpočtové škrty slibně rozjetý program Apollo ukončily. Od té doby se létá jen na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Není to k ní o moc dál než z Prahy do Berlína nebo Bratislavy, hlavně tu ale posádky před vlivy vesmíru chrání vnější vrstvy zemské atmosféry. K vesmíru má asi stejně daleko chodník u pražského domu k pohraničním horám. Pro srovnání: ISS létá ve výšce asi 410 kilometrů, průměrná vzdálenost Měsíce od Země je přibližně tisíckrát větší. Především však kosmická lod k Měsíci letí skutečným meziplanetárním prostorem a posádka je vystavená záření z hlubin Galaxie i slunečním bouřím.


Nejdůležitější rozdíl je ale jinde: mise Apolla 17 byla objevitelskou výpravou do neznáma, zatímco současné lety na nízkou oběžnou dráhu v podstatě představují "aplikovanou" astronautiku. Pokud platí, že civilizace je na vzestupu, dokud rozšiřuje své hranice, tak před čtyřiceti lety lidstvo dosáhlo vrcholu. Pohled do zpětného zrcátka na kultury, které nás předešly, ukazuje, že na cestě dějinami existují jen dva směry: nahoru nebo dolů.

 

"Brzy se vrátíme..."

Výprava Apollo 17 odstartovala ze Země 7. prosince 1972. Velel jí Eugene Cernan, syn slovenského otce a české matky. Kromě pilota Ronalda Evanse byl v posádce poprvé také skutečný vědec a nikoliv jen vědci proškolený astronaut: geolog Harrison Schmitt. Hlavním cílem mise byl výzkum údolí Taurus-Litrow, kde lunární modul přistál 11. prosince.

apol17-3

 

obr: Astronauté měli na povrchu Měsíce k dispozici elektromobil LRV poháněný bateriemi na jedno použití. Jeden z původních záměrů počítal s vybavením solárními panely, takže vozík by šlo po zkončení mise používat pro dálkový průzkum Měsíce. Z úsporných důvodů k tomu nedošlo.

Foto: NASA

 

 

Na palubě byl (stejně jako během předchozích dvou výprav Apollo) také malý dvoumístný elektromobil LRV. Při misi Apollo 17 na něm astronauti urazili celkem 36 kilometrů, tedy asi jako z Prahy do Berouna - ovšem terénem, který má i do českých dálnic hodně daleko.

Místo přistání bylo v hornaté krajině, takže tato expedice přivezla z Měsíce kromě rekordních 111 kilogramů vzorků měsíčních hornin také nejpůsobivější snímky a filmové záběry z celého programu Apollo.

Před odletem z měsíčního povrchu 14. prosince Eugen Cernan řekl: "Odcházíme, ale věříme, že se sem zase brzy vrátíme."

Bohužel se tak dodnes nestalo.

 

Patenty za 300 miliard dolarů

Během programu Apollo přistálo na povrchu Měsíce šest posádek, které tam provedly řady měření, instalovaly vědecké přístroje a přivezli na Zemi 382 kilogramů hornin. Protože je Měsíc geologicky téměř mrtvý, jsou mnohem starší než pozemské horniny, které byly za miliardy let mnohokrát přeměněny tektonickými procesy. Výpravy k Měsíci tak zcela změnily představy o vzniku a raných stádiích existence sluneční soustavy i Země a Měsíce.

apol17-2

 

obr: Poslední lidé na Měsíci. Na jak dlouho? A kdo bude další?

Foto: NASA

 

 

Jejich výsledky jsou také pádným argumentem pro účast lidí na kosmických výpravách. Během tří misí vybavených LRV astronauti za pouhých 9 dní projeli a prozkoumali 90 kilometrů, zatímco dva sovětské na dálku řízené Lunochody za půldruhého roku urazily dohromady jen 47 kilometrů. Rover Opportunity - zatím nejúspěšnější vozidlo na Marsu - se po osmileté jízdě může pochlubit 35 kilometry. Počet měření a vědeckých experimentů uskutečněných lidmi a stroji je nesrovnatelný.

Velmi nepříznivé skóre mají automaty také při sběru a dopravě vzorků zpět na Zemi. Bezpilotní sondy Luna 16, 20 a 24 přivezly dohromady pouhé tři dekagramy lunární horniny sebrané zcela nahodile. Přitom na Měsíci jsou na dálku řízené operace v porovnání s Marsem mnohem jednodušší.

Celý program Apollo stál 24 miliard dolarů (roku 2009 NASA vypočítala, že by to bylo 170 mld. v přepočtu na ceny z roku 2005) a ve vesmíru při něm nikdo nezahynul. Vědeckých výsledků je tolik, že se stále zpracovávají. Celá řada aplikací vyvinutých pro Měsíc (od nových hmot až po palivové články) našla uplatnění v pozemském životě. Uvádí se, že patenty související s lunárním programem už vynesly asi 300 miliard dolarů.

Náklady na následný program Space Shuttle odhadují odborníci na 196,5 miliard dolarů. Zahynulo při něm 14 astronautů a i když přínos pro vědu i pro běžný život je obrovský, tak jako Apollo se raketoplány do historie nezapsaly.

 

Bude Měsíc čínský?

Účast lidí na kosmických výpravách (a kosmonautika vůbec) ale má i další rozměr, který nejde vyčíslit ani penězi, ani množstvím vědeckých poznatků. "Lidstvo potřebuje novou vizi," napsal Robert H. Haynes profesor York Univerzity v Torontu ve své studii How Might Mars Become a Home for Humans. "A mohl by to být právě vesmír - konkrétně pilotovaný let na Mars."

orion2

 

obr: Velitelský modul nové lodi Orion. Vývoj jde pomalu, program je ohrožený rozpočtovými škrty, jednu chvíli jej prezident Obama úplně zastavil...

Kresba: NASA

 

 

V roce 2004 prezident George Bush s takovou vizí přišel. Spojené státy se měly do roku 2020 vrátit na Měsíc a vybudovat tam stálou stanici, která by otestovala technologii pro následnou výpravu na Mars. Prezident Obama ale program zrušil. USA sice vyvíjejí kosmickou lod Orion a její nosnou raketu, program ale postupuje pomalu a termíny jsou nejisté. Několikrát odložený termín prvního startu bez posádky v současnosti mluví o roce 2014.

Teprve roku 2017 by měla poprvé letět na raketovém nosiči SLS určeném pro lety s posádkou. Astronauté se v ní vypraví do vesmíru ale nejdřív roku 2020. O Měsíci se v tomto programu vůbec nemluví - naopak představitelé NASA se slovu "Měsíc" důsledně vyhýbají.

O to větší lunární ambice má Čína. Má třímístnou pilotovanou loď z části okopírovanou od ruských Sojuzů, které v 60. letech vznikly právě pro lunární výpravy. Na oběžné dráze testuje moduly orbitální stanice. Okolo roku 2020 chce mít stálou stanici a pak vyrazí na Měsíc. První automatické vozítko pro geologický průzkum tam chce vyslat v roce 2013. Následovat bude těžká sonda, která odešle vzorky zpět k Zemi. Živí Číňané tam mají přistát někdy po roce 2025.

Není ale jasné, co je propaganda a co skutečný záměr. Čínský kosmický program se v současnosti nachází tam, kde byly USA a SSSR před téměř půl stoletím a postupuje ještě pomaleji než ten americký. Měsíc s obrovskými zásobami surovin a nevyčerpatelnými zdroji solární energie ale jistě může být pro expandující supervelmoc lákavým cílem.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

 

obr: Nejlepší snímky z mise - vychutnejte si skutečný vesmír:

 

Foto: NASA

 

 


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack