Po dvou chodíme 6 milionů let
- Kategorie: Věda
- Vytvořeno 29. 4. 2010 4:29
Otázka jak se lidé oddělili od zvířat, nepřestává vzrušovat laiky i vědce - zrod rodu Homo stále ještě skrývá řadu záhad. Američtí antropologové nyní přinesli důkazy, podle kterých na zadních nohách chodili už před 6 miliony let první příslušníci linie, která vede až k nám.
"Až dosud nebylo jasné, jak moc se naši přímí předkové odlišili od opic v počátečním stádiu naší vývojové linie," vysvětluje antropolog Brian Richmond z George Washington University. "Především jsme s jistotou nevěděli, kdy vlastně začali chodit vzpřímeně. "Naše výsledky ukazují, že chůze po dvou nohách je stará už šest milionů let. Už první příslušníci naší vývojové linie se tedy od společných předků s opicemi nápadně odlišili."
Američtí vědci k tomuto zásadnímu poznatku dospěli na základě analýzy kosterních pozůstatků pravěkého primáta druhu Orrorin tugenensis. Žil na naší planetě před přibližně 6 miliony lety, tedy právě v době, kdy se evoluční linie lidí oddělila od šimpanzů.
Překvapující svědectví starých kostí
Dr. Richmond společně se svým kolegou Williamem Jungersem ze Stony Brook university porovnali stehenní kosti z fosilních pozůstatků druhu Orrorin tugenensis s kostmi současných druhů opic i dnešních lidí. Kromě toho do své analýzy zahrnuli také kosti australopitéků - vyhynulých hominidů, kteří patrně byli předky dnešních lidí.
: Počítačové vyhodnocení tvaru stehenních kostí ukázalo, že hominidé se od samého počátku pohybovali odlišným způsobem než dnešní opice ale podobně jako lidé," komentoval výsledky bádání William Jungers. "Zdá se, že vzpřímená chůze se objevila téměř současně s odštěpením vývojové linie lidí od ostatních primátů a je jedním ze základních znaků doprovázejících evoluci hominidů."
"Nyní musíme zjistit, co vedlo ke vzniku tohoto druhu pohybu a jaký je vztah mezi chůzí na zadních u Orrorina a u člověka, " vysvětluje dr. Jungers.
Výsledky analýzy stehenní kosti Orrorina naznačují, že chůze na zadních není až "objev" modernějších předchůdců člověka, ale objevila se u primátů mnohem dříve než se dosud soudilo. Někteří antropologové již dříve předpokládali, že někdy před 5 až 8 miliony let si neznámý společný předek lidí i šimpanzů osvojil chůzi na zadních a tím započal "ságu rodu Homo". Dosud se tohoto hypotetického tvora sice nepodařilo objevit, práce Briana Richmonda a Williame Jungerse ale ukazuje, že hypotéza byla správná.
Exploze hominidů
Orrorin sice nejspíš nepatří mezi přímé předchůdce člověka, má však s námi společné předky - jinými slovy: je součástí vývojové linie, která se oddělila od ostatních primátů a jedna její část dospěla až k nám. Jeho význam spočívá v tom, že jde o nejstaršího známého příslušníka této linie a umožňuje nám udělat si zatím nejpřesnější představu o tom, jak vypadal tvor, který opustil rodinu opic, aby jeho potomci mohli jednou vytvořit civilizaci, která dospěla až do vesmíru...
Orrorin dostal druhové jméno tugenenzis podle keňského pohoří Tugen Hills, kde jej před osmi lety objevili američtí antropologové Martin Pickford a Brigitte Senut. Je ještě o tři miliony let starší než legendární Lucy (Australophitecus afarenzis), která dlouho byla nejstarším známým hominidem. Přitom Orrorin má v některých ohledech modernější anatomické znaky - zdá se proto, že Lucy je jen vedlejším výhonek vývojové linie člověka, zatímco náš příbuzenský vztah s Orrorinem je těsnější.
Orrorin byl tvor velký asi jako dnešní šimpanzi a živil se převážně rostlinami a ovocem, zatímco maso pojídal pouze příležitostně. Od šimpanzů se lišil právě tím, že chodil po dvou. Fosilie dalších živočichů a rostlin z místa jeho nálezu naznačují, že žil v suchém stále zeleném lese. Nebyl tedy obyvatelem savany, což je prostředí, které podle většiny dosavadních hypotéz mělo způsobit, že opice se spustily ze stromů a začaly chodit po dvou.
Příčina vzniku vzpřímené chůze (a tím nejspíš i vzniku celé naší vývojové linie) tedy dál zůstává záhadou. Není to ostatně jediné tajemství vývoje našeho druhu. Stejně podivné je, že po oddělení od opic se v relativně krátké době objevilo velké množství druhů hominidů a vývoj našich předků z geologického hlediska vypadá doslova jako evoluční exploze.
Jan A. Novák