Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Usama z twitteru

usama

Když přišla zpráva, že dostali Usamu bin Ladina docela se mi ulevilo. Jednak samozřejmě kvůli civilizaci, na kterou jako uvědomělý občan myslím vždycky ze všeho nejdřív, jednak i kvůli sobě. To, že mu jsem podobný, mi nemusíte věřit, ale kontroly na letištích si to myslely, a podle toho bohužel i konaly. Kolegové a kamarádi dobře věděli, proč se mnou nikdy nešli do jedné fronty ke kontrolnímu rámu. Své by mohli vyprávět i kapitáni letadel, jejichž stroje už měly nahozené motory, zatímco Novák ještě stál s kalhotami na půl žerdi a opaskem hozeným přes rameno a policisté prohmatávali podšívku jeho palubního zavazadla...

Tak s tím je teď konec - leda, že by Usamova smrt byla zas nějaká finta, a pak by po mě asi šli ještě víc. Důležité ale je v téhle chvíli něco jiného: novináři se o konci teroristy dověděli z twitteru dřív, než jej oznámil Barack Obama, který z pochopitelných důvodů toužil být první. To samozřejmě znovu přivedlo do radostného vzrušení proroky nové superinformační éry elektronické demokracie: nic už se neutají, mocným vidíme pod prsty, a když se nám něco nebude líbit, uspořádáme si přes twitter, Facebook a podobné hračky revoluci. Jako třeba v Egyptě a tak.

Jásání je vždycky příjemné, přesto mě zajímalo, kde se ty předčasné informace vlastně vzaly. A to, na co jsem narazil, vypadá trochu divně. Tak třeba entita, která sama sebe označila za softwarového konzultanta Sohaiba Athara prý seděla v pakistánských horách s notebookem na klíně a viděla vrtulník. Podle toho, že po přeletu uslyšela výstřely, usoudila, že Usama je po smrti. A takových bájí je najednou plný internet...

Ani bych se nedivil, kdyby tak nějak podobně to bylo i s arabskými "revolucemi", ostatně legračně operetní diktátor Kaddáfí názorně předvedl, že když se věc vymkne z ruky, není nic jednoduššího než sítě vypnout.

Co z toho plyne? Za prvé to, že rychlá informace je sice dobrá, ještě lepší ale je, informace  spolehlivá a úplně nejlepší, když vím kdo a proč mi ji posílá. Za druhé, že s tou elektronickou demokracií to nemusí být tak slavné, protože to naopak může být jen maska velkolepé elektronické manipulace. Základní problém internetu, twitteru, facebooku a dalších podobných hraček je, že nikdy nemáte stoprocentní jistotu, kdo doopravdy sedí na druhém konci.

Takže kdyby někdy došlo na to, že půjdete dělat nějakou twitterovou a facebookovou revoluci (ne že by si o to zdejší politikové neříkali), tak si představte Sohaiba Athara s ručníkem omotaným kolem hlavy, jak sedí v horách s notebookem na klíně vedle zaparkovaného velblouda a civí do nebe. Třeba pak místo revoluce raději dáte přednost něčemu říznému a dobře vychlazenému.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Futurum.cz

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack