Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Obamův sloní tanec v porcelánu kosmických programů

obam1Éra odcházejícího prezidenta Obamy bude hodnocená podle mnoha jeho aktivit. Málokde je ale výsledek tak zřejmý, jako v astronautice: při celé řadě nepochopitelných zvratů byly utraceny miliardy dolarů na to, aby USA neměly pilotované lodě a dramaticky omezily planetární výzkum.

 

"Plány prezidenta Obamy pro NASA mohou mít na pilotovaný program devastující vliv a odsunou nás ve vesmíru na druhou nebo třetí pozici," řekl Neil Armstrong, první člověk na Měsíci v dubnu 2014.

Robert Zubrin, předseda Mars Society a propagátor mise k Marsu byl ještě příkřejší: "Podle Obamova plánu NASA utratí 100 miliard dolarů na to, aby nedosáhla ničeho."

 

Constellation: vyhozené miliardy

Roku 2004 prezident George Bush vyhlásil kosmický program, jehož základními cíly bylo postavení trvalé základny na Měsíci a pilotovaná výprava k Marsu. Posloužit k tomu měly raketové nosiče Ares I a Ares V a loď Constellation (Souhvězdí) koncipovaná jako stavebnice s velitelským modulem Orion, který by sám mohl dopravovat lidi k Mezinárodní kosmické stanici (ISS).

obam2

 

 

obr: Prezident Obama a kosmická loď Orion si zjevně nepadli do oka

 

 

Vývoj mělo zlevnit využití osvědčených technologií z programů Apollo a Space Shuttle. Podle tehdejšího časového rozvrhu by nyní už Orion létal s posádkou na ISS a Američané by se připravovali k návratu na Měsíc.

Příznivci astronautiky byli nadšení, ale v NASA i mezi mnoha vědci jiných institucí a některými politiky existoval silný odpor - u některých proto, že úspory kvůli programu postihly jimi preferované programy, u jiných z averze k republikánskému představiteli. Své naděje upínali k nástupci prezidenta Bushe.

Barack Obama během své prezidentské kampaně opravdu oznámil, že program Constellation zruší, přestože mnozí odborníci už tehdy varovali, že dramatický obrat v plánech NASA by znamenal vyhozené miliardy a hluboký úpadek americké pilotované astronautiky. Po Obamově inauguraci ale Constellation opravdu zmizela v propadlišti dějin - navzdory tom, že vývoj už spolkl 9 miliard dolarů (podle jiných zdrojů "jen" 5 miliard).

V té době už byl vyzkoušen první stupeň rakety Ares I, kabina Orion se nacházela v pokročilém stádiu vývoje, hotový byl elektromobil pro dopravu astronautů po povrchu Měsíce. Další 2,5 miliardy stálo ukončení programu.

Obama to zdůvodnil tím, že Měsíc není zajímavý a pilotované lety k Mezinárodní kosmické stanici převezme soukromý sektor - který však ve skutečnosti nedisponoval ani lodí, ani vyzkoušenými nosnými raketami. A dodnes nedisponuje, což ovšem prezidentovi později nebránilo tvrdit, že obstará i výpravy na Měsíc a k Marsu.

Po Obamově prvním kosmickém řezu jen na Floridě zaniklo 7000 pracovních míst - vesměs zastávaných vysoce kvalifikovanými lidmi.

 

Orion nesměl být Orio


Program vzbudil odpor, a tak Obama předvedl pozoruhodný obrat: v dubnu 2010 vystoupil v Kennedyho kosmickém středisku s proslovem, v němž předestřel novou kosmickou vizi. Nedávno zastavený vývoj Orionu měl pokračovat, ale na ISS by létal bez posádky a tam by sloužil jako záchranný člun. Zbytek programu Constellation měl zůstat u ledu.

Místo Ares I a Ares V měla NASA někdy ve vzdálenější budoucnosti vyvinout superraketu, místo Orionu blíže nespecifikovanou loď pro lety "za dráhu Měsíce". V roce 2025 se Američané s těmito stroji měli vydat k Marsu, ale jen proto, aby ho obletěli. Z tím účelem navrhl navýšit rozpočet NASA pro příštích 5 let o 6 miliard dolarů - o částku, která na nic z toho nestačila; nedosahovala ani výše prostředků zahozených ukončením programu Constellation.

"Jsme svědky toho, jak náš pilotovaný program, který byl mocným a nástrojem vědy a technologie i inspirací pro mladé lidi, je redukován k průměrnosti," napsalo roku 2011 několik desítek osobností americké astronautiky Obamovi.

obam3

 

 

obr: Bývalý astronaut a Obamou dosazený administrátor NASA Charles Bolden se vyznačuje především tím, že o něm téměř není slyšet

 

 

Rozhodující hlas v NASA ale mezitím získali jiní lidé. Už v květnu 2009 Obama jmenoval administrátorem kosmické agentury bývalého astronauta afroamerického původu Charlese Boldena. Na rozdíl od jeho předchůdce Michaela D. Griffina je o něm slyšet jen když tlumočí prezidentovy zásahy, jinak se novinářům spíš vyhýbá.

Jeho asi nejvýraznějším počinem bylo interview pro televizi Al Džazíra, v němž řekl: "Tři nejdůležitější úkoly, které jsem dostal od prezidenta Obamy, bylo inspirovat děti k zájmu o vědy a matematiku, zlepšit mezinárodní vztahy NASA a - na čem mu záleželo nejvíc - pomoci muslimskému světu znovu ocenit svůj historický přínos k vědě."

Tou dobou už se schylovalo k ukončení provozu raketoplánů Space Shuttle (2011) a Američané se při cestách na ISS stali zcela závislí na Rusech. Neudržitelnost situace vedla k tomu, že v roce 2011 se Orion zase začal v tichosti vracet do hry jako plnohodnotná kosmická loď. Jen se jí nějaký čas nesmělo říkat Orion, ale Multi Purpose Crew Vehicle (MPCV - Mnohoúčelový pilotovaný dopravní prostředek).

Nejasný vztah mezi oběma projekty Bolden vyjádřil takto: "Pro dlouhé výpravy za nízkou oběžnou dráhu Země připravujeme dopravní systém, jehož základem se stane již dříve vyvíjená loď Orion." A roku 2012 už se loď zase jmenovala Orion...

Zatímco tou dobou prezidentské zásahy americkou astronautiku téměř umrtvily, jejich autor prohlásil: "Je čas prolomit hranice, najít nové horizonty... Pojďme letět na Mars a zastavit se cestou na nějakém asteroidu!" Ale současně pravidelně navrhoval snížit rozpočet; přiškrtit se snažil zejména vývoj Orionu a jeho nosiče SLS, výzkum planet roboty a hledání života ve sluneční soustavě (škrty tvrdě dopadly například na výzkum Jupiterova měsíce Europa, v jehož oceánu se předpokládá život).

Zbylé prostředky se přelévaly především na ekologické programy, výzkum klimatu a vytváření klimatických modelů. Likvidaci toho, v čem byl americký kosmický výzkum opravdu jedinečný, opakovaně zabraňovaly jen zásahy Kongresu do rozpočtu.

Situace se pravidelně opakuje až do současnosti: zatímco celkový federální rozpočet na rok 2017 počítá se zvýšením, pro NASA Obama opět chtěl méně než v předešlém roce - oproti loňským 19,3 miliardám to má být 18,8. Z 5,6 miliard na vědecké mise i tentokrát nejvíc peněz přijde do ekologických a klimatických programů (3,03 mld. USD). Na technicky podstatně náročnější výzkum planet zbude 1,5 mld., Orion dostane 1,12 mld. a jeho nosič SLS 1,31 mld USD. Pro srovnání: celkové náklady na program raketoplánů Space Shuttle od jeho vyhlášení roku 1972 se odhadují na 209 mld. USD.

Svůj tanec slona v porcelánu kosmických programů zakončil Obama v říjnu 2016 bizarním zhodnocením svých výsledků: "Stanovili jsme jasný cíl amerických aktivit ve vesmíru - vyslat lidi do roku 2030 na Mars a dopravit je zpět." Jak a čím, ale už neprozradil, protože samotný Orion a SLS na to rozhodně nestačí.

Realita po Obamově odchodu z politické scény se od jeho proslovů dramaticky liší: při jednom bezpilotním letu pomocí slabší rakety byl úspěšně vyzkoušen Orion, roku 2018 snad bude hotový i jeho nosič SLS. Roku 2021 v něm možná čtyři astronauté obletí Měsíc. Co bude dál, se neví; Spojené státy nemají žádný kosmický program.

 

Jan A. Novák

psáno pro časopis Ekonom

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: from JoomlaShack