Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Transhumanismus: člověk se přestěhuje do stroje

transh1Strach z toho, že roboti převálcují lidstvo, roste - a přitom řešení je snadné: staňme se roboty také. Tenhle nápad se jmenuje se transhumanismus a podle některých odborníků už k tomu nějaký čas nezadržitelně míříme.

 

"Už dávno vyčerpali všechny možnosti těl z masa a krve; jakmile jejich stroje předčily jejich vlastní organismy, nastal čas k přemístění. Nejdříve jejich mozky a poté už jen pouhé myšlenky se stěhovaly do zářících nových domovů z kovů a syntetických hmot..." To napsal britský spisovatel sci-fi Arthur C. Clarke už roku 1968 v románu Vesmírná odysea 2001 - a dokonale tak vystihl konečný záměr hnutí, kterému se říká transhumanismus. Přesněji řečeno jeho nejradikálnější větve, protože méně radikálním zastáncům by stačilo, kdyby nový "hardware" lidem jen vylepšil fyzické a psychické schopnosti, prodloužil a zkvalitnit život.

 

Staneme se pány evoluce

Americký biotechnolog, ekonom a vědecký publicista Ronald Balley, který sám sebe označuje za libertariánského transhumanistu, o cílech hnutí řekl: "Abychom si vysvětlili, co je transhumanismus, musíme nejdříve pochopit rozdíl mezi tím, co je terapie a co je vylepšování. Medicína usiluje o terapii, tedy vrácení zhoršeného stavu na původní úroveň. Naproti tomu vylepšování člověka zlepší jeho schopnosti nad současnou úroveň. A to je transhumanismus."

transh2Kybernetik Marvin Minski tvrdí, že tak vzniknu kyborgové představující vyšší stádium inteligence, která se bude vyvíjet podobně jako lidská, ale již ne přirozeným výběrem. Ten je slepý, probíhá nahodile a zdlouhavě, zatímco "noví lidé" budou změny na sobě provádět cíleně.

Zní to lákavě, přesto řada myslitelů před transhumanismem varuje. Upozorňují právě na to, že se v něm často operuje se záměrem "vytvořit nového člověka" - a přesně stejný obrat se vyskytoval i v nacistickém a komunistickém slovníku. Tvrdí proto, že transhumanismus je jedna z nejnebezpečnějších ideologií současnosti.

"To už není jen sci-fi," varuje například americký politický ekonom Francis Fukuyama. "To co oni chtějí - tedy udělat člověka chytřejším, silnějším, lepším a déle žijícím pomocí biotechnologií, kybernetiky a dalších metod - brzy bude možné. V podstatě to znamená osvobodit jej z moci evoluce a postavit se nad ní. Dosavadní zkušenosti s technologickým vývojem a jeho zneužíváním nás ale učí, že to bychom naopak potřebovali v tomto ohledu víc pokory. Jestli se jí nenaučíme, hrozí, že metody transhumanismu převálcují lidskost jako buldozer."

Fukuyama poukazuje na to, že člověka dělají člověkem i jeho nedostatky a omezení; lidskost spočívá právě v tom, jak je překonává. Největší filosofie, náboženské systémy, umělecká a vědeckotechnická díla vznikla jako reakce na meze lidské existence. Zrušením těchto mezí přestaneme být lidmi.

"Prvním nebezpečím ale je odstranění principu lidské rovnosti," tvrdí Fukuyama. "V americké ústavě je, že všichni lidé se rodí navzájem rovní. V okamžiku, kdy se začneme vylepšovat, zůstanou někteří stranou - především lidé z méně rozvinutých částí světa nebo z nižších tříd. Vzniknou sociální propasti, o jakých se nám dosud ani nezdálo."

Silná kritika transhumanismu je slyšet také ze strany církví. "Transhumanismus spojuje s totalitními ideologiemi to, že Boha nahrazuje člověkem," tvrdí náboženský myslitel Britt Gillette. "To nikdy nedopadlo dobře."

 

Já, robot

I když zatím jsou všechny zásahy medicíny do lidského organismu pouze terapeutické, okamžik, kdy se stanou vylepšením, nejspíš ani nepoznáme - pokud už nenastal. Beznohý atlet Oscar Pistorius úspěšně závodil se zdravými soupeři díky speciálním protézám, a takových případů bude stále přibývat. Brzy se přitom uplatní i genetické inženýrství a další biotechnologické postupy.

transh4Skutečná revoluce ale začne, až se podaří dokonale propojit lidský mozek s počítačem (Brain Computer Interface, BCI, nebo také Neural Interface). I tady má kybernetika první kroky za sebou. Několik projektů umělého vidění už umí přenášet signály z kamery přímo do zrakového centra v mozku nevidomých. Daří se také přenášet signály ze zvířecích mozků na robotické paže nebo nechat růst neurony přímo na křemíkových čipech.

Mozkové rozhraní zřejmě otevře cestu k věcem, které zatím známe jen ze sci-fi filmů. Půjde přes něj přímo ovládat exoskeletony - konstrukce znásobující sílu a rychlost končetin. Ale nejen končetin; jednou se nejspíš naplní to, co předvídal Clarke ve Vesmírné odysei: "Putovali mezi hvězdami a nestavěli kosmické lodi. Oni sami se loděmi stali."

Čipové implantáty ale především propůjčí mozku fenomenální paměť velikosti celých knihoven, bleskové reflexy, schopnosti geniálně kombinovat. Stranou pochopitelně nezůstanou ani smysly: bude možné vnímat všechny vlnové délky elektromagnetického záření i zvukových vln. Samozřejmostí se stane přímé propojení mozku s internetem, a tedy s obrovským množství ostatních kyborgů. Vznikne nový druh, který se začne tvoru jménem Homo sapiens rychle vzdalovat...

Podle vědců z americké organizace National Intelligence Council, to není budoucnost ani moc vzdálená - díky zájmu (a penězům) vojenských kruhů můžeme takové kyborgy čekat okolo roku 2030. Organizace pro pokročilý obranný výzkum DARPA už teď financuje pokusy s implantáty ovlivňujícími chování zvířat. Od roku 2010 pracuje v USA nezisková organizace Cyborg Foundation, jejímž cílem je výzkum a podpora vylepšování lidského organismu.

Kybernetik a publicista Raymond Kurzweil tvrdí, že nemáme na vybranou. "Někdy okolo roku 2045 začnou být počítače inteligentnější než lidé. Buď se s nimi spojíme, nebo nás eliminují. Tak jako tak, přibližně tehdy skončí náš druh v té podobě, jak ho známe dnes."

 

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates at JoomlaShack