Novákoviny

Dnes slaví 21 let své existence Ötzi - dokonale zachovalá mumie nalezená 19. září 1991 v Ötzalských Alpách na rakousko-italském pomezí. Dodnes není jasné, kým mrtvý muž p?ed tisíciletími za svého života byl a co hledal tak vysoko v neobydlených horách.

 

Byl slunný zářijový den, když norimberští turisté Erika a Helmut Simonovi scházeli z oblasti Hauslabjochu po Ötzalském ledovci v jižním Tyrolsku. V nadmořské výšce 3210 metrů si všimli, že z tajícího ledu vyčnívá hnědý předmět nápadně podobný horní polovině lidského těla. Nálezy mumifikovaných mrtvol v Alpách nejsou tak neobvyklé - oběti nehod (ale také vojáci horských jednotek z první světové války) led nejdříve dokonale uchová a teprve po delším čase je na konci své cesty do údolí vyplivne. Manželé Simonovi proto svůj hororový nález oznámili úřadům a na místo vyrazili horští záchranáři.

 

 

Se sbíječkou na mumii

V následujících dnech se ale počasí zhoršilo, bylo proto rozhodnuto dostat mrtvolu urychleně z ledu pomocí pneumatických kladiv. Nikdo nemohl tušit, jak vzácný nález mají před sebou, a tak došlo k několika poškozením mumie. Šéf záchranného týmu Alois Pirpamer ale přitom z ledu svědomitě sbíral a ukládal všechno, co mohlo s tělem nějak souviset. Teprve po třech dnech se podařilo vyprošťování dokončít a na scénu přišli odborníci z Institutu forenzní medicíny v Insbrucku.

 

obr: Otzi v okamžiku nálezu. Pro turisty nejspíš ne moc příjemné překvapení...

 

 

Už zběžná prohlídka naznačila, že mrtvý nežil v tomto, ani v předchozím století. A 25. září přišel šok: profesor Konrad Spindler z Innsbrucké univerzity na základě podrobného ohledání předmětů, které měl mrtvý u sebe, konstatoval, že zemřel asi tak před 4 tisíciletími.

Přesné datování pomocí analýzy izotopů uhlíku později upřesnilo, že neznámý žil někdy mezi lety 3350 a 3100 před počátkem našeho letopočtu.

 

obr: Mumie z alpského ledovce se dostala do rukou rakouských a italských  vědců

 

 

Tak se zrodila světová senzace. Ještě nikdy předtím nebylo nalezeno tak staré tělo člověka v tak dokonalém stavu - a navíc i neméně dobře zachovalým oblečením, zbraněmi a další výbavou. Podle místa nálezu mrtvý dostal jméno Ötzi.

Dnes má Ötzi trvalé bydliště v Jihotyrolském archeologickém muzeu v Bolzanu, kde jej mohou návštěvníci spatřit skleněným průzorem v klimatizovaném boxu. Nechyběla ale ani snaha zrekonstruovat jeho skutečnou podobu, jakou měl za svého života. Tak postupně vzniklo hned několik Ötziů, kteří se od sebe navzájem dost liší.

Zatím poslední podobu Ötziho nechalo sestavit Jihotyrolské archeologické muzeum v Bolzánu právě při příležitost dvacetiletého výročí objevu. Dvojice dánských expertů Alfons a Adrie Kennisovy použili metody známé z kriminalistiky, kde slouží při rekonstrukci podoby obětí násilných činů.

Jediný nejistý detail představovala barva očí, které se u mrtvoly samozřejmě nedochovaly. Vědci proto vybrali pravděpodobnou hnědou.

 

 

Metuzalém s měděnou sekerkou

Po oznámení senzačního objevu přišly společně s pozorností sdělovacích prostředků i první spory. Rakousko se nejdřív nějaký čas přelo s Itálií na čím území nebožtík ležel, komu tedy vlastně patří (a komu bude přinášet příjmy od turistů) - než byl spor rozhodnut ve prospěch Itálie.

 

obr: Jeden z pokusů o rekonstrukci podoby Otziho

 

 

Nechybělo ani "vědecky podložené" tvrzení, že Ötzi byl Švýcar. Mitochondriální analýza provedená roku 2008 týmem z Camerinské univerzity prokázala, že muž z ledovce nebyl příbuzný s žádnou dnes žijící skupinou Evropanů. Vzhledem k tomu, že moderní národy se tu začaly tvořit teprve na počátku letopočtu, by to ani nemělo moc překvapovat.

Vědci ale řešili i zajímavější otázky: co Ötzi dělal na ledovci v nadmořské výšce přes tři kilometry, kam lidé jeho doby určitě běžně nevystupovali? Kým za svého života byl? A proč zemřel?

Záhada se ještě umocnila, když ze zranění na jeho těle vyplynulo, že v posledních hodinách před smrtí s někým bojoval. Původní hypotéza, podle které Ötzi zahynul v zimě ve sněhové bouři tím padla. Navíc v jeho střevech vědci nalezli pylová zrna svědčící o tom, že jen několik hodin před smrtí jedl pokrm obsahující také chmelové květy. Ty však v zimě nekvetou, muž tedy musel zahynout na přelomu jara a léta.

Rozbor kůže také prokázal, že mrtvola nezamrzla do ledu okamžitě po smrti, ale nejdřív byla několik dní až týdnů ve vodě. Tělo se zachovalo tak dlouho jen díky tomu, že se brzy po smrti ocitlo v postranním výběžku ledovce a tam zůstalo až do svého objevení.

 

obr: Nepříliš lichotivý portrét Otziho sestavený na základě antropologické analýzy mumie

 

 

Víc o Ötzim prozradily věci, které měl u sebe. Žil v přelomovém období, kdy pomalu končila doba kamenná a na scénu lidských dějin vstoupil první kov: měď. Tomu odpovídala i jeho na svou dobu progresivní výzbroj - kromě luku se zásobou šípů měl u sebe také měděný nůž a sekerku.

Vědci z toho usuzují, že mohl pocházet z komunity, která se zpracováním mědi přímo zabývala, i když hlavním zdrojem jejich obživy pořád ještě bylo pastevectví a lov.

Měděné zbraně si tehdy nemohl dovolit jen tak někdo a také další výbava Ötziho naznačovala, že nebyl žádný chudák. Nesl si sebou i další potřeby, včetně zásoby přírodních léčiv, měl kvalitní oděv z kožešin a tkaných látek a vynikající boty, které by obstály i mezi dnešní produkcí. Takže asi ani nepřekvapí, že trpěl problém s klouby. K osudnému výletu mezi ledovce tedy musel mít dost pádný důvod...

Na kůži Ötziho se našlo tetování, které však nemá žádný zjevný motiv - jde jen o jakési čáry a body. Někteří odborníci soudí, že mohlo souviset s jeho zdravotními problémy: možná plnilo funkci dnešní akupunktury.

O příslušnosti k vyšší společenské vrstvě svědčí také Ötziho věk: v době smrti mu bylo 45 let, což je přibližně dvojnásobek průměrného věku tehdejší populace. Za živa byl vysoký 165 centimetrů a vážil okolo 50 kilogramů.

 

 

Nedal svou kůži lacino

Nejvíc samozřejmě vzrušuje tajemství Ötziho smrti, které dostává téměř detektivní příchuť. Výzkum ukázal, že "muž z ledovce" byl krátce před smrtí zasažen šípem do zad, střela ale nebyla bezprostřední příčinou smrti. Na těle se našly také řezné rány. Vše zatím nasvědčuje tomu, že muž byl dostižen na útěku, zraněn a poté usmrcen ránou kyjem do hlavy. Z výsledků testů také vyplynulo, že jeho posledním pokrmem byla zvěřina, chléb a zelenina.

Víme ale ještě mnohem víc. Detailní analýzy povrchu šípů ukázaly, že na jednom z nich byla krev dvou lidí. Nejjednodušší vysvětlení říká, že je Ötzi krátce před svou smrtí zastřelil a vzácné šípy z jejich těla vytáhl k dalšímu použití. Na čepeli jeho nože se našla krev třetího člověka, na plášti čtvrtého. Ať už se mezi alpskými ledovci odehrálo cokoliv, zřejmě to nebyla žádná selanka - a Ötzi zjevně neměl se zabíjením žádné problémy.

Některé starší hypotézy tvrdily, že "ledový muž" mohl být štvanec vypuzený svým kmenem do hor, aby tam našel bídnou smrt. A jako bezprávného jedince jej také někdo pronásledoval a nakonec zabil - možná proto, aby se zmocnil jeho výzbroje. Nálezové okolnosti tomu ale moc neodpovídají.

"Ještě 12 hodin před svou smrtí pobýval Ötzi v údolí Vindschgau, " tvrdí vědci z Jihotyrolského archeologického muzea na základě analýzy pylových zrn v jeho stravě. Také výzbroj, oblek a obsah žaludku naznačují, že nešlo o štvance. Dnes převládá mínění, že byl obětí nějakého boje mezi dvěma skupinami lidí. Co ale před více než 5 tisíciletími hledali v nehostinném světě ledovců, to se asi hned tak nedovíme. V této souvislosti je možná zajímavé, že pravěké předměty (zbraně a oděv) člověka z doby kamenné se našly roku 2003 i na Tungelském ledovci v průsmyku Schnidejoch na švýcarsko-italském pomezí. Tělo zatím nalezeno nebylo, nedá se ale vyloučit, že lidé z těch časů pobývali vysoko v horách častěji, než jsme dnes ochotni připustit.

 

Jan A. Novák
 

 

 

You have no rights to post comments