Novákoviny

Výročí Černobylu je také dobrou příležitostí k zamyšlení nad tím, jak to vlastně je s cenou jaderné energie. Právě případ nešťastné elektrárny totiž názorně ukazuje, že argument zastánců jaderné energetiky o její láci je trochu chatrný. To, kolik bude stát starý i nový sarkofág bránící radioaktivnímu smetí ve vstupu do našich životů - plus další sanační opatření na Ukrajině i po celé Evropě - totiž nezaplatí ani produkce celé baterie jaderných elektráren. A rozhodně to nepůjde ze zisků energetických gigantů.

Jan A. Novák

Ani tím ale dobře skryté náklady na jadernou energii nekončí. Nepočítá se také výzkum a vývoj, který většinou nesli na svých bedrech daňoví poplatníci a přitom to je jedno z nejnákladnějších vědeckých odvětví. Jistě jen z vrozené skromnosti příznivci atomu také přehlížejí škody způsobené těžbou a zpracováním uranu. Ostatně, proč taky: většinou se odehrává v rozvojových zemích - a jaksi mimochodem i na našem území. Stejně tak se moc nemluví o nákladech na likvidaci vyhořelého paliva a nakonec i elektrárny samotné. Ano, je jakýsi fond, kam se část zisku z provozu pro tyto účely ukládá. Jenže jak můžeme vědět, že to bude stačit, když dodnes nikdo neví, jak vlastně vyhořelé palivo ukládat? A tak by se ve výčtu skrytých nákladů dalo pokračovat dlouho. Což by rozhodně nemělo znamenat, že výzkum využití energie ukryté ve hmotě nemá pokračovat. Naznačuje to ale, že jaderná lobby s občany nehraje fér. A že se možná kvůli ziskům a politickým cílům přikročilo k využití této síly poněkud předčasně.

You have no rights to post comments