Novákoviny

Ve čtvrtek uplynulo 163 let od narození Tomáše G.  Masaryka. Na svět tedy přišel  7. března 1850 na Slovácku  v rodině kočího a kuchařky na statku Nathana Redlicha. Matka byla německé národnosti a pocházela z Hanácka. Otec byly Slovák -tehdy ještě negramotný - a pocházel z Kopčan. Tomáš měl 4 sourozence, ale 2 z nich zemřeli v dětském věku.

TGM po absolvování čejkovické školy a reálného gymnázia v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal, z Vídně se vrátil do rodného kraje, začal se učit kovářem v Čejči, ale brzy nastoupil jako podučitel hustopečského reálného gymnázia a začal se připravovat k studiu na německém klasickém gymnáziu v Brně.

Jeho nepříliš majetní rodiče ho nemohli na studiích vydržovat. Dával proto kondice, jak bylo již tehdy obvyklé. Po maturitě (1872) začal studovat filosofickou fakultu. Po smrti Antona Le Monniera, v roce 1873, našel nové místo - hofmistra v rodině Rudolfa Schlessingera, generálního rady Anglo-rakouské banky, jehož syna vyučoval. Za odměnu za úspěšnou maturitu mladého Schlessingera odjeli společně, po Masarykově doktorátu roku1876), na cestu po Itálii a na roční pobyt na univerzitě v Lipsku. Tam se Masaryk seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele a 10. srpna 1877 byli zasnoubeni.

Masaryk v první fázi své politické kariéry  proslul především jako odpůrce pravosti tzv.  Rukopisů a tím jak nebojácně se zastal Žida Leopolda Hilsnera neprávem obviněného z rituální vraždy. Nesnášel český nacionalismus, provincionalismus a omezenost. V politice prosazoval realistický vztah s monarchií. V tomto období byl českou společností ignorován až nenáviděn.

Během první světové války  Masaryk změnil kurs, stal odpůrcem  Rakouska-Uherska a v emigraci nemalou měrou přispěl k jeho rozpadu.  Svoji strategii založil na tzv. čechoslovakismu, tedy myšlence, že Češi a Slováci jsou jeden dominantní národ, zatímco ostatní národnosti na území republiky jsou pouhé menšiny. V závěru války se patrně zasadil o to, že se legie v Rusku nezaměřily na potlačení bolševických sil.

Po ukončení první světové války porážkou centrálních mocností včetně Rakouska-Uherska začala pro TGM jízda na tygru: udržet pohromadě český stát, v němž Češi v podstatě tvořili jen  jednu z menšin, zatímco ostatní menšiny ji souhrnným počtem převyšovaly. ČSR tedy  na jedné straně  ohrožovala chronická nespokojeností dalších menšin (Slováky nevyjímaje) a na druhé bolševizace pod vlivem sovětského Ruska.

 Československo sice tou dobou bylo mnohem demokratičtější než okolní státy střední Evropy,  ale aby ho TGM udržel pohromadě, musel se uchylovat k metodám, které příliš demokratické nebyly (krvavé potlačování protestů menšin, tajné fondy, podplácení novinářů, nepodložené očerňování politických odpůrců, „tatíčkovství“ v roli prezidenta  atd.) Detailního, objektivního  a nestranného zhodnocení této etapy Masarykova života se nejspíš hned tak nedočkáme, konec existence Československé republiky a poválečná bolševizace země ale zřetelně  naznačují, že myšlenka čechoslovakismu a ČSR jako jakési miniatury někdejšího Rakouska-Uherska nebyly životaschopné.

Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937 v Lánech – a zcela nepochybně byl nejvýraznější postavou moderní české politiky. Jeho roli ve státe pak převzal dr. Edvard Beneš, který už zdaleka nedosahoval jeho formátu a zřetelně podléhal ruskému vlivu.

Jan A. Novák

Psáno pro Novákoviny

You have no rights to post comments