Novákoviny

Počátkem září 1894 proběhl v Praze pohřeb nebožtíka proměněného v popel - událost dnes běžná, tehdy však budící pohoršení konzervativní veřejnosti. Rakouské úřady pro takovou výstřednost neměly pochopení, a tak muselo tělo nejdříve odcestovat do Saska. Jedním z prvních zpopelněných nebožtíků u nás nemohl být nikdo jiný než Vojta Náprstek, buditel, revolucionář, etnograf a muž mnoha zájmů, který takto i po smrti demonstroval své životní postoje.

Jen málokdo ví, že známý český obrozenec se ve skutečnosti jmenoval úplně jinak: když se majitelům prosperujícího pivovaru a palírny Antonínu a Anně Fingerhutovým 17. dubna 1826 narodil druhý syn, pokřtili jej na Adalberta. Ten se ale už během studií zapojil do vlasteneckého života, což se neobešlo bez radikálního počeštění poněkud nepohodlného jména. A také bez potíží s c. a k. úřady. Když se nadto ještě aktivně účastnil revoluce roku 1848, nezbylo mu nakonec než uprchnout před policií (ale i před věřiteli) do Spojených států.

obr.: Mladý Vojta Náprstek s matkou, která financovala všechny jeho aktivity z výtěžku pivovaru U Halánků

Americká léta Vojty Náprstka byla neméně hektická. Ač pocházel z velmi bohatých poměrů, nezřídka dřel bídu a musel provozovat i ta nejtěžší zaměstnání. Teprve po několika letech se jeho situace zlepšila a on se mohl věnovat i řadě "nadstavbových" aktivit. Jednou z nich byla i expedice k indiánskému kmeni Dakotů, jíž jeho životopisci přisuzují počátek jeho zájmu o etnografii.

V roce 1857 mu matka doma zařídila amnestii a on se mohl vrátit. Nepřevzal sice řízení pivovaru, ale využil z něj plynoucích peněz k cílevědomým vlasteneckým aktivitám. Ne už naivně obrozeneckým, protože v USA pochopil, že základem národa je vzdělání, průmysl a prosperující ekonomika. V rodinné usedlost známé pod jménem "U Halánků" vybudoval rozsáhlou knihovnu, společenské a cestovatelské centrum, kde se scházeli přední osbnosti českého života, a později i průmyslové muzeum. Když starý objekt nestačil, vybudoval pro své aktivity nový, kde dnes sídlí Náprstkovo muzeum.

Je současně považován za prvního feministu u nás - roku 1864 založil Americký klub dam, který měl prostřednictvím osvěty zlepšovat postavení žen v rodině i v ekonomice. Poněkud paradoxně se bezmála o století později stal jedním z mnoha spolků, které komunistický režim zlikvidoval okamžitě po únoru 1948 - i navzdory tomu, že jeho cíle se shodovaly s předstíranými záměry nových vládců.

Vyjmenovat všechny aktivity Vojty Náprstka by nestačilo ani na knihu v mnoha ohledech by mohl sloužit za předobraz Járy Cimrmana: propagoval vánoční stromky stejně jako plynové osvětlení, telefon, šicí stroj i vaření pomocí plynu, jeho aktivity se ale týkaly také cyklistiky a dalších sportů. Chtěl v Praze založit zoologickou zahradu, měl svůj podíl na opatření známé kostry velryby pro Národní muzeum, zajímal se o východní kultury a jazyky včetně těch již mrtvých, propagoval pohřeb žehem (a byl vášnivým odpůrcem měšťanských dovolených na venkově).

Vojta Náprstek zemřel 2. září 1894.

Jan A. Novák

obr.: Někdejší dům U Halánků,dnešní Náprstkovo muzeum

You have no rights to post comments