Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Mnichov: šance byla

mnichov1

Výročí Mnichovské smlouvy z 30. září 1938 opakovaně vyvolává úvahy, jestli se Československo mělo či nemělo bránit i po zradě spojenců. Málokdy se přitom v těchto úvahách pracuje s možností, která přitom byla zřejmě reálná: s úspěšným atentátem na Hitlera.

 

Pro období 1938 až 1939 je známo hned několik iniciativ k odstranění Hitlera - byť s rozdílnou mírou možného úspěchu. Jedna z nich s mnichovskou krizí bezprostředně souvisí: vysocí důstojníci Wehrmachtu věděli, že Německo není na válku připravené a byli připraveni zlikvidovat Fürhrera, jakmile by vydal rozkaz k útoku. Údajně byla dokonce v pohotovosti tajná úderná skupina nazvaná Stosstrup Reichkanzlei pod velením majora F. W. Heinze. Právě mnichovská kapitulace vedla k odvolání akce - pro Německo velmi riskantní válka nezačala.

 

Ale i kdyby k akci Wehrmachu nedošlo, v Německu i jinde byli další lidé se stejným cílem. O likvidaci Hitlera například dlouhodobě usilovala frakce nacistů vedená ze zahraničí někdejším Hitlerovým spolupracovníkem Ottou Strasserem. V roce 1938 byli tři její příslušníci v Německu obviněni z pokusu o atentát a později popraveni.

 

mnichov2

Dokonce i pro Hitlera vítězný Mnichov údajně inspiroval jiný pokus - navíc pokus dobře zdokumentovaný a velmi dobře připravený, který málem vyšel. Obsazení Sudet vedlo truhláře Georga Elsera k nastražení výbušniny do mnichovské pivnice, kde měl Hitler řečnit. 8. listopadu 1938 bomba vybuchla jen pár minut po Hitlerově odchodu. Výsledkem byli tři mrtví a desítky raněných.

 

Dá se předpokládat, že kdyby válka s Československem tehdy začala a probíhala pro Německo neuspokojivým způsobem, odhodlání nespokojenců zlikvidovat vůdce by podstatně vzrostlo. Přitom šance byla: Wehrmacht zdaleka ještě nepředstavoval onu sílu, jako při skutečném vypuknutí války o rok později - mimo jiné i proto, že ještě neměl k dispozici československé zbrojovky.

 

Navíc k útočné válce (ještě ke všemu přes systém opevnění, byť ne zcela dokončených) je třeba výrazná převaha v těžkých pozemních zbraních, kterou tehdy německá armáda neměla. Hitler bluffoval - a vyšlo mu to. I Churchill ve svých pamětech napsal, že tehdy ještě existovala reálná možnost ho zastavit s relativně malými ztrátami.

 

Proti Československu sice hrály některé okolnosti (nedokončené opevnění, německá menšina a po Mnichovu i postoj západních velmocí), při úspěšné obraně trvající aspoň několik týdnů, by však přinejmenším poslední dvě mohly pominout. Kdyby navíc během této doby došlo k úspěšnému atentátu, dal by se uzavřít přinejmenším přijatelný a důstojný mír. Naše země by z konfliktu vyšla jako lokální síla, s níž se musí počítat a k níž by se přimklo všechno, co odmítá nacismus. Nedošlo by k marasmu druhé republiky, jejíž dědictví pak prohloubila série totalit a neseme si ho dodnes.

 

Jenže historie nezná "kdyby". Hitler riskoval a vyhrál, Beneš se ustrašeně stáhl a ocitl se na potupné dráze vedoucí až k jeho trpné roli při komunistickém puči v roce 1948. A my s ním.

 

Jan A. Novák

Psáno pro www.reflex.cz

mnichov3

obr: Dopad Mnichovské dohody na Československou republiku.

zelená - připadlo Říši

hnědá - připadlo Polsku

červená - připadlo Maďarsku


 


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates from JoomlaShack