Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Smrtelný let Himmlerovy Užovky

natter0

Především díky raketě V-2 se "zázračné zbraně" Třetí říše staly legendou. Obdiv zasvěcenějších pozorovatelů po právu patří také některým méně známým projektům, jako třeba ponorce XXI, tryskovým letadlům a protiletadlovým řízeným raketám, zatímco jiné (včetně jaderného výzkumu) stále ještě zahaluje mlha poválečných zpravodajských her. K těm sice odtajněným, ale přesto málo známým patří i projekt Natter (Užovka), první pilotovaný raketoplán s kolmým startem, tak trochu předchůdce raketoplánů Space Shuttle.O jeho realizaci se osobně zasadil říšský vůdce SS Heinrich Himmler. 

 

Je 1. březen 1945, nacházíme se nedaleko vesnice Nusplingen v Baden-Würtenbersku. Na jednoduché rampě namířené vzhůru do nebe stojí věc, jakou svět zatím ještě neviděl. Něco mezi raketou a letadlem: krátká křídla, neforemný trup na zádi zakončený tryskou a ověšený pomocnými motory, malinká kabina pro pilota. Přichází svobodník Lothar Sieber - má se stát prvním člověkem, který bude pilotovat skutečný raketoplán startující kolmo ze země.

 

Osudný start

Jestli vše půjde dobře, Sieber v podivném stroji během jediné minuty dosáhne více než desetikilometrové výšky a pak zahájí klouzavý návrat k zemi. Poslední část letu absolvuje na padáku, stejně jako nejdůležitější části stroje. Zbytek se rozbije o zem. Už několikrát se to povedlo bez pilota, teď je na řadě člověk.

natter2

 

obr: Před osudným startem odkázal pilot Lothar Sieber veškeré jmění své snoubence Gertrudě Naudit

Foto: archiv

 

 

Lothar Sieber se přihlásil jako dobrovolník - ale zřejmě ne tak docela. Narodil se roku 1922 a od dětství chtěl být pilotem. Výcvik dokončil roku 1940 a zdálo se, že v Luftwaffe ho při troše štěstí čeká skvělá kariéra.

To vydrželo jen do roku 1943, kdy ho na ruské frontě přistihli opilého ve službě (údajně na jakési oslavě vypil jedinou skleničku vína). Dostal šest týdnů vězení a degradovali ho z poručíka na svobodníka.

Létal pak dál, dokonce snad v legendární letce KG200, která se nasazovala na zvláštní mise. Snažil se získat ztracenou reputaci i hodnost, vykonal řadu hrdinských skutků a vysloužil si Železný kříž prvního stupně, pořád to ale nestačilo. Pak mu někdo naznačil, že když zalétá nový neobvyklý letoun, stane se zase důstojníkem...

Ani pohled na podivný raketoplán ho neodradil. "Vidím v testování tohoto stroje samozřejmý úkol, který chci splnit. Pevně věřím v úspěch." Pro jistotu ale sepsal závěť ve které vše odkázal své snoubence Gertrudě Naudit. Byl to statečný muž.

natter1

Raketoplán uskutečnil několik úspěšných bezpilotních testů. Technický tým trval na dalších, velení tlačené vývojem válečné situace ale začalo prosazovat pilotovaný let.

 

obr: Poslední chvíle před startem. Vzápětí následovala katastrofa, jejíž příčiny se dodnes nepodařilo uspokojivě objasnit

Foto: archiv

 

 

 

A tak se 1. března Sieber vyšplhal po žebříku ke kokpitu, který ve startovní poloze trčel vysoko nad zemí. S pomocí obslužného komanda se nasoukal dovnitř, technici uzavřeli překryt kabiny a pak všichni odešli do bezpečí okopu.

Vzápětí zahřměly motory, raketoplán vyrazil k obloze a pilot podle plánu provedl po opuštění rampy poloviční výkrut. Pak stroj zmizel v oblacích - aby se z nich vzápětí vyřítil přídí k zemi. V místě dopadu našli jen půldruhého metru hluboký kráter a pokroucené kusy kovu.

Z Lothara Sieberta nezůstalo skoro nic, své důstojnické hodnosti ale dosáhl: posmrtně ho povýšili na nadporučíka. Pozdější výpočty naznačují, že byl zřejmě prvním člověkem, který překonal rychlost zvuku.

 

Trpasličí předek Space Shuttle

Bachem Ba 349 Natter (Užovka) se stejně jako mnoho jiných projektů zrodil ze zoufalé situace Říše ke konci války. Továrny i města téměř beztrestně ničily spojenecké bombardovací svazy, zatímco pro stíhačky, které by s tím mohly něco dělat, začínalo chybět palivo, výrobní kapacity i bezpečná letiště. Nepomohla ani první proudová stíhačka světa Me 262 (Schwalbe), která jednak přišla pozdě díky Hitlerovým diletantským zásahům do jejího vývoje, jednak byla závislá na dlouhých betonových rozjezdových drahách, které Spojenci úspěšně ničili.

natter3

Konstruktér ing. Erich Bachem proto vymyslel pilotovanou okřídlenou střelu poháněnou Walterovým motorem na peroxid vodíku s několika pomocnými raketami na pevné pohonné hmoty, takže nepotřebovala nedostatkové letecké palivo. Navrhl ji převážně ze dřeva, kterého bylo dost a navíc se mohly díly vyrábět i v malých truhlářských dílnách bez zvláštního vybavení a kvalifikovaných sil.

 

obr: Natter vystavený v mnichovském technickém muzeu

Foto: Jan A. Novák

 

 

Produkce rozptýlená po celém Německu by tak unikla náletům. Po smontování by raketoplány startovaly kolmo vzhůru z jednoduchých ramp rozmístěných ve velkém množství kolem ohrožených měst a průmyslových podniků. Pilotáž měla být tak jednoduchá, že by ji pro krátkém zácviku zvládli i absolventi plachtařských kursů z Hitlerjugend.

Jednomístný šest metrů dlouhý a něco přes dvě tuny vážící Natter měl při bojové akci  dosáhnout výšky, v níž se pohybují bombardéry, za pouhou minutu. V letové hladině 10 až 13 kilometrů, by pilot přešel do klouzavého letu a využil získané energie k rychlému manévrování mezi nepřátelskými letadly. Na zamíření a vystřelení salvy raket měl necelé dvě minuty, pak by se díky vysoké rychlosti odpoutal od protivníka a klouzavým letem zamířil k zemi.

Stroj byl tak malý a tak rychlý, že proti němu v té době neexistovala efektivní obrana. Na přistání ale Natter nebyl vybaven, pilot ho měl opustit na padáku. Stejně by přistály i některé cennější části konstrukce použitelné pro nové stroje. Podobnost s mnohem pozdější ideou raketoplánů Space Shuttle možná není tak úplně náhodná.

 

Zájem říšského vůdce

Na papíře to vypadalo dobře, v praxi se ale pochopitelně objevila celá řada problémů. Ukázalo se například, že přetížení při startu nejspíš pilota dočasně zbaví vědomí, v této fází letu by proto Natter ovládal autopilot. Vysoká rychlost měla i další skryté nevýhody, nebylo například jisté, jestli bude dost času na zamíření palby. Také o nenáročnosti na pilotáž existovaly pochyby.

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - 

UPOZORNĚNÍ:

Text je zkrácenou ukázkou z knihu „Létající talíř pro Hitlera“  s podtitulem „Po stopách nacistické superzbraně“, kterou vydalo nakladatelství Albatros Media. Má 356 stran, barevnou obrazovou přílohu a řadu černobílých ilustrací. Pokud ji nenajdete v nabídce svého knihkupce, můžete si ji objednat zde.

- - - - - - - - - - - - - - - - -

 

Bachemovo konstruktérské úsilí dlouho nenacházelo praktickou odezvu, dokud se o něm nedověděl vůdce SS Heinrich Himmler. Toho neortodoxní stroj zaujal - a pak už to šlo ráz na ráz. Na rozdíl od praxe zažité v nadřízených složkách Luftwaffe se věc obešla bez komisí, zasedání a neustále měněných dispozic: v polovině září 1944 dostal konstruktér příkaz z Technického oddělení Waffen SS k zahájení vývoje a už v listopadu začaly testy Natteru ve vleku za letadlem. V prosinci celý projekt spadl pod pravomoc Himmlerova zmocněnce pro "zvláštní konstrukční projekty" Hanse Kammlera, což automaticky znamenalo vysokou prioritu.

natter5

První start bez pilota se uskutečnil 25. února 1945 a byl úspěšný. Při dalších se sice objevily určité problémy, na tak překotný vývoj si ale primitivní raketoplán vedl nečekaně dobře. Dokud nepřišel 1. březen a Sieberova smrt.

 

obr: Usazování raketoplánu na startovací rampu. 

Foto: archiv

 

 

Příčiny havárie se dodnes nepodařilo přesvědčivě objasnit. Jisté je jen to, že Sieber odmítl použít autopilota, aby dokázal, že ani úplní začátečníci, kteří měli raketoplán pilotovat při operačním nasazení, nemusí mít problémy. Zjevně při startu neomdlel, protože provedl doporučený půlvýkrut. Nedá se ale vyloučit, že úplně při smyslech nebyl a nějakou chybu udělal později, takže autopilot by mu možná zachránil život.

Někteří svědkové tvrdili, že po startu zahlédli malý předmět, který se od Natteru oddělil, snad překryt kabiny. Co se ale pak odehrálo v mracích, to zůstává stále záhadou. Možná pilot ztratil orientaci, možná ho omámily výpary z paliva, což byl častý problém Walterových motorů. Pro přesnost je třeba dodat, že podle některých pramenů se tento start uskutečnil už 28. února, přestože většina autorů se shoduje na 1. březnu.

 

Neznámé tajné zbraně

Navzdory neúspěšnému pokusu měl program dál pokračovat. Dalším dobrovolníkem byl údajně jakýsi Matuschka, ten se však po bližším seznámením s Natterem raději v tichosti vytratil a veškeré stopy po něm mizí...

natter4

 

obr: Tak mělo vypadat nasazení v praxi. Velké množství ramp s jednoduchými raketoplány by střežilo velká města a průmyslové podniky

 

 

Bachemův raketoplán je občas vydáván za technickou kuriozitu, ne-li dokonce naprostý úlet, to je ale velmi tendenční hodnocení. Za dané situace mohl představovat určité východisko z nouze, zejména, kdyby byl čas na další vývoj. Jeho největší problém představovala krátká operační doba, čítající pouhé minuty. I kdyby se podařilo "vychytat mouchy" a získat pro něj dostatek pilotů, stejně mohl zasahovat jen v blízkém okolí rampy.

Pro ochranu důležitých průmyslových podniků a velkých měst to ale mohlo stačit - zvlášť když se vezme v úvahu nízká pořizovací cena, možnost rychlé výroby prakticky na koleně bez potřeby strategických surovin a nezávislost Natteru na nedostatkovém leteckém palivu. Obrat ve válce by sice nejspíš nezpůsobilo ani úspěšné masové nasazení, pro spojeneckou bombardovací ofenzívu by však mohlo znamenat vážný problém. To ostatně možná byl hlavní smysl projektu.

I pouhé prodloužení války totiž mohlo mít svůj význam. Významný britský letecký konstruktér Sir Roy Fedden po seznámení s tajnými materiály o výsledcích  německého výzkumu roku 1945 suše konstatoval: "Viděl jsem dost na to, abych pochopil, že kdyby se jim podařilo prodloužit válku jen o pár měsíců, museli bychom ve vzdušné válce čelit zcela novým smrtícím zbraním."

Vrchní velitel americké armády a pozdější prezident Dwight Eisenhower byl ještě konkrétnější. V knize Crusade In Europe napsal: "Stačilo 6 měsíců, aby vyvinuli zbraně, které by zvrátily výsledky války."

Co konkrétně tím mysleli, nepokládali za nutné zveřejnit, o Natter  ale skoro určitě nešlo. Zdá se ale, že o tajných zbraních Třetí říše pořád ještě nevíme všechno.

Jan A. Novák

 

 

 


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack