Novákoviny

Seriál Simpsonovi sice navozuje představu, že jaderná energie je úžasná legrace, přesto si to mnoho Američanů stále nemyslí. Současné rozhodnutí vrátit se po třech desetiletích útlumu k výstavbě nových reaktorů a prodlužování životnosti starých vzbudilo v USA rozruch o to živější, že v některých případech jde o stejný typ, jaký se příliš nevyznamenal ve Fukušimě. Průběh americké diskuse o renesanci tamní jaderné energetiky bude mít velký dopad také u nás - nejen proto, že ČEZ svou strategii staví na vývozu energie z jaderných elektráren, ale i proto, že ve hře tu je import amerických technologií.

Stejný jako pro Temelín

Jaderná energetika USA byla v útlumu od havárie elektrárny Three Mile Island v březnu 1979. Únik radioaktivity do okolí a následná panika vedly ke zpřísnění předpisů a intenzívnějšímu odporu místních komunit vůči výstavbě nových jednotek - a Černobyl tento vývoj zpečetil.

obr: Moderní reaktor AP-1000. Se stejným typem se společnost Westinghouse uchází i o modernizaci Temelína.

Foto: Westinghouse

Zdánlivě navždy, nyní však došlo k průlomu: navzdory zlověstné havárii ve Fukušimě 9. února udělila Nuclear Regulatory Commision (NRC) licenci pro stavbu dvou reaktorů v elektrárně Vogtle (Georgia) společnosti Southern Company. Budou to první nové jednotky v USA po 30 letech.

Pro nás je zpráva o to zajímavější, že ve Vougtle se počítá s reaktory AP-1000 od firmy Westinghouse, tedy stejnými, jaké vstupují do soutěže vypsané k modernizaci Temelína. Jde o moderní tlakovodní typ s čistým elektrickým výkonem 1117 MWe. Reaktor i parogenerátor jsou společně umístěny v ocelovém kontejnmentu uzavřeném ještě v ochranné struktuře, která má zabránit útokům zvenčí (teroristé, pád letadla atd.).

Je vybaven tzv. pasivní bezpečností, kdy bezpečnostní prvky nejsou závislé na vnějších zdrojích energie a na lidském zásahu po dobu 72 hodin od případné havárie. Katastrofa fukušimského typu by tu tedy neměla hrozit. Základní příčinou japonské pohromy totiž bylo přerušení dodávky energie pro chladící systém v důsledku zemětřesení a vlny tsunami.

Omlazování jaderných starců

Zelená pro dvě nové jednotky AP-1000 ve Vougtle vzbudila odpor environmentalistů, ve skutečnosti však jsou z bezpečnostního hlediska mnohem závažnější snahy o prodloužení provozu starých amerických reaktorů. Tím spíš, že mezi nimi jsou i lehkovodní reaktory (BWR) typu Mark I, tedy stejné jako ve Fukušimě. Jedním z provozovatelů 23 amerických jednotek Mark I je i společnost Entergy Corporation usilující o dvactileté prodloužení licence pro elektrárnu Vermont Yankee. A zde už jsou obavy veřejnosti přinejmenším pochopitelné.

obr: Havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě. I zde byly lehkovodní reaktory (BWR) s bezpečnostním kontejnmentem typu Mark 1 - stejným, jaký chce Energy Corporation dál provozovat ve Vermontu.

"Uspořádání ochranného kontejnmentu Mark I je nejslabší ze všech, které se v amerických jaderných elektrárnách používají," říká fyzik Ken Bergeron ze Sandia National Laboratory.

Reaktory, které havarovaly ve Fukušimě i reaktory, které mají být omlazeny ve Vermontu jsou varné lehkovodní reaktory (BWR), což je druhý nejčastěji provozovaný typ na světě. Uspořádání Mark I se zrodilo v 50. letech a není bez zajímavosti, že už roku 1971 Atomic Energy Commission (AEC) varovala, že v případě havárie jsou náchylné k výpadku chlazení a přehřátí - což je přesně to, k čemu došlo ve Fukušimě. Katastrofa v Three Mile Island ale vedla ke zpřísnění předpisů a následně i k několika změnám v konstrukci kontejnemntu Mark I. Roku 1978 proto Nuclear Regulatory Commission (NRC, nástupkyně AEC) rozhodla, že je bezpečný.

Zástupci Entergy Corporation ujišťují veřejnost, že nové jednotky ve Vermontu čeká další bezpečnostní vylepšení, Ken Bergeron k tomu ale říká: "Otázkou je jak dlouho má smysl upravovat něco starého a odkdy je lepší s tím raděj přestat."

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - iHned.cz

obr: Rekator v kontejnmentu typu Mark 1

You have no rights to post comments