Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Přistál tajný raketoplán X-37B

x37-1V pátek (17. 10. 2014) se z vesmíru vrátil tajný americký raketoplán X-37B. Šlo o vojenskou misi, jejíž přesné cíle armáda tají, přesto se o tomto "tajném" stroji ví víc než o mnoha projektech Ruska nebo Číny. I tak ale o něm koluje celá řada konspiračních teorií a výmyslů.

 

 

 

Zatím poslední mise tohoto pozoruhodného stroje začala už 11. prosince 2012 - šlo už o druhý start tohoto exempláře, ale třetí start typu (existují dva stroje). Na oběžnou dráhu ho vynesl raketový nosič Atlas V. Původně se předpokládalo, že bude ve vesmíru devět měsíců, později se však rozhodlo o prodloužení. To bylo možné i díky tomu, že jde o bezpilotní stroj, přestože svým tvarem se podobá pilotovaným raketoplánům zrušeného programu Space Shuttle.

"Naše jednotka 30. Space Wing, stejně jako společnost Boeing a všichni další partneři věnovali mnoho času, aby bylo přistání úspěšné, a to se nyní podařilo," oznámil plukovník Keith Balls, velitel 30. Space Wing. "Jsem na náš tým velmi hrdý". Na všechny další otázky novinářů ale odpověděl jen lakonickým "No comment".

 

Účel neznámý

Má se za to, že X-37 B se pohybuje po oběžných drahách ve výšce okolo 300 až 400 kilometrů a je schopný podle potřeby manévrovat. Nepřítomnost lidí na palubě a solární panely mu umožňují velmi dlouhý pobyt ve vesmíru.

x37-2

 

 

obr: Tajný vojenský raketoplán X-37B po svém posledním úspěšném letu. Skafandry pozemního personálu jitří fantazii milovníků konspiračních teorií, ve skutečnosti nejspíš chrání proti toxickému raketovému palivu

Foto: US Air Force 

 

 

O jeho skutečném poslání se ale neví skoro nic - a tak je obestřený řadou mýtů, nejasností a někdy i propagandistických dezinformací. Nechybí dokonce ani titulky jako "tajemný nástupce raketoplánů" nebo tvrzení, že je to "raketoplán vojenského letectva", který má ve vesmíru provádět špionáž, ničit cizí satelity, nést zbraně hromadného ničení a že jeho vývoj a vypuštění porušuje mezinárodní dohody.

Vývoj X-37 zahájila společnost Boeing roku 1999, cíle projektu i specifikace stroje se pak ale mnohokrát změnily. Na vývoji X-37 podílela NASA, agentura pro pokročilé obranné projekty DARPA a US Air Force. Poprvé se dostal X-37 do vzduchu roku 2005 pod křídly letadla White Knight - téhož, který sloužil jako první stupeň soukromé kosmické lodi SpaceShipOne. O rok později jej Bílý rytíř ve výšce několika desítek kilometrů odhodil a experimentální stroj po bezmotorovém letu přistál. Sice ne úplně vzorně, přesto ale testy splnily účel. Boeing pak začal s přípravou kosmické varianty označené jako X-37B.

Kosmické premiéry se X-37B dočkal až 22. dubna 2010. Na nízkou oběžnou dráhu ji z odpalovací rampy č. 41 na Cape Canaveral vynesla raketa Atlas V v konfiguraci označované jako 501. Létal pak ve výškách 400 až 420 kilometrů až do 3. prosince téhož roku.

 

 

Trpasličí raketoplán

Ve skutečnosti je X-37 malý, ale plně funkční model bezpilotního raketoplánu, který může být do vesmíru vynášet různými raketovými nosiči. Je tak malý, že do nákladového prostoru raketoplánu Space Shuttle by se vešel na délku dvakrát a ještě by hodně místa zbylo.

x37-4

 

 

obr: O obsahu nákladového prostoru vojáci samozřejmě příliš sdílní nejsou. Na rozdíl od raketoplánů Space Shuttle má X-37B solární panely umožňující mimořádně dlouhé pobyty ve vesmíru

Kresba: NASA

 

 

Stejně jako raketoplány Space Shuttle je vybaven nákladovým prostorem s dveřmi, které se po dosažení oběžné dráhy otevřou. Mají rozměry jen 2,1 x 1,2 metru - ale co se ukrývá za nimi, to ví jen málokdo. Jisté je jen to, že díky tomu je možné vystavit náklad podmínkám kosmického prostoru, nebo vypustit malý satelit. Vyloučit nelze ani zachycení objektů pohybujících se po vhodné dráze a jejich uložení uvnitř - i když to by nejspíš znamenalo nutnost instalace robotického ramene, pro které tu není mnoho místa.

Po splnění úkolů se X-37 vrací na Zemi klouzavým letem jako dnešní raketoplány Space Shuttle. Stejně jako ony je i mnohonásobně použitelný. Cíle těchto misí mohou být různé: zkoušky technologií a navigačních systémů pro jiné kosmické stroje, vynášení malých satelitů na oběžnou dráhu, materiálové testy a pokusy prováděné ve stavu beztíže - včetně biologických. Důležité je, že díky možnosti vracet se na Zemi může X-37 realizovat pokusy, na které satelity nestačí. I z toho je patrné jeho hlavní využití: nepůjde o rutinní operační lety, protože klasickou kosmickou špionáž nebo vynášení zbraňových systémů na oběžnou dráhu zvládnou mnohem levněji běžné kosmické prostředky. Patrně ale bude ověřovat technologie pro vývoj takových systémů.

 

Jan A. Novák

Psáno pro iHned.cz

 

x37-6

přílohové texty

 

Boeing X-37B - základní údaje

 

délka: 8,9 m

rozpětí křídel: 4,5 m

výška: 2,9 m

hmotnost: 4990 kg

výrobce: Boeing

starty:

22. dubna 2010 (224 dní ve vesmíru)

5. března 2011 (469 dní)

11. března 2012 (674 dní)

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Tutorial: from JoomlaShack.com