Novákoviny

    Tragická havárie ropné plošiny Deepawater Horizon v Mexickém zálivu děsí dopadem na přírodu i na ekonomiku. Poněkud stranou pozornosti však zůstává širší technická stránka věci. Šlo o selhání konkrétních lidí a jedné ropné plošiny, nebo představují hrozbu všechny vrty na mořském dně. Kupodivu nikdo si zatím nevzpomněl na varovné hlasy, které se ozývaly už řadu let: bez technických problémů (včetně katastrofických) se těžba ropy do budoucna neobejde. Stále více se totiž bude těžit v extrémních prostředích a na hranici technických možností.

    Někteří experti totiž už dřív přišli s názorem, že ropná krize nenastane až s vyčerpáním zdrojů, ale mnohem dřív. Hledání nových zásob vyžaduje těžbu za stále obtížnějších podmínek - a ta začne být neúnosně drahá. Získávání ropy v extrémním prostředí mořských hlubin tak bude chtě nechtě čím dál víc kompromisem mezi technikou a ekonomikou. To nevyhnutelně povede k tlakům na úspory – mimo jiné i takové, které se podepíší na bezpečnosti těžby.

    Potíže ale nastanou i kdyby takové tlaky neexistovaly. Pro vrtné plošiny platí stejně neúprosný statistický zákon, jako pro kosmické lodě: rizika lze snižovat jen k určitému procentu pravděpodobnosti, úplně vyloučit je ale nikdy nejde. K nehodě určitě dojde - jen se neví kdy. Čím je systém složitější, tím je pravděpodobnost havárie vyšší. A vrtné plošiny složité jsou. Čím hlouběji tedy ropné společnosti půjdou, tím bude riziko vyšší.

    Jisté je jen jedno: bez ropy se hned tak neobejdeme, takže těžba bude pokračovat. I kdyby rizika byla sebevětší. Což je přinejmenším dobrý důvod zamyslet se nad kampaní, která se v současnosti vede proti biopalivům a solárním i větrným elektrárnám.

You have no rights to post comments