Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Raketa s kosmickou lodí explodovala po startu

falcd1Sedmý zásobovací let soukromé kosmické lodi Dragon k Mezinárodní kosmické stanici skončil explozí nosné rakety Falcon 9 přibližně dvě minuty po startu. Astronauté na oběžné dráze tak nedostanou 1,8 tun zásob a vědeckých experimentů. Po havárii ruské nákladní lodi Progress koncem dubna to je už druhý nezdařený zásobovací let ke stanici.

 

V neděli 28. června bylo na Floridě slunečné počasí a na kosmodromu US Air Force na Cape Canaveral vládl optimismus. Předchozí lety rakety Falcon 9 a bezpilotní kosmické lodě Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní kosmické stanici byly triumfem soukromé astronautiky a nyní už to měl být jen další z rutinních startů.

 

Dohady kolem příčin

Motory prvního stupně rakety se zažehly 10:21 hodin místního času a 139 vteřin šlo všechno dobře. Pak se ale ve výšce okolo 30 kilometrů objevil kolem trysek oblak páry a dosud nadšené hlasy televizních komentátorů zaraženě zmlkly. Vzápětí stroj zmizel v ohnivé kouli a proměnil se v déšť trosek snášejících se do vod Atlantiku.

falcd3

 

 

obr: Poslední okamžily letu Falconu 9. Oblaka páry signalizují abnormální chod motoru před oddělením druhého stupně

Foto: NASA

 

 

"Facon 9 začal mít problémy krátce před dohořením motorů prvního stupně," napsal na Twitteru šéf SpaceX Elon Musk. "Až provedeme analýzu dat, řekneme víc." Později oznámil, že čidla před havárií zaznamenala zvýšený tlak v nádrži s okysličovadlem druhého stupně, což mohlo být příčinou exploze.

Na následující tiskové konferenci ale lidé ze SpaceX uvedli, že data stále zpracovávají. Motory prvního stupně měly být v chodu 159 vteřin, většina expertů se proto zatím domnívá, že havárie nějak souvisí s oddělováním druhého stupně od prvního. Těsně po havárii se objevily také zprávy, že když obsluha kosmodromu, zpozorovala anomální chod motorů, vyslala signál, který odpálil bezpečnostní nálož na palubě rakety. Až ta způsobila celkovou destrukci stroje. Ředitelka SpaceX Gwyne Shotwell ale prohlásila, že tomu nevěří.

"Jsme z havárie rozčarování," komentoval neúspěch administrátor NASA Charles Bolden. "Ale astronauté jsou v bezpečí na palubě stanice a nic jim nehrozí, protože mají dost zásob ještě na půl roku. Spolupracujeme se SpaceX při hledání příčin nehody. V programu bezpilotního zásobování stanice se ztrátami automatických lodí počítáme. Takže dál pokračujeme v programu ISS i v našich přípravách letů do vzdáleného vesmíru."

Neúspěšný start následoval po 17 úspěšných startech Falconu 9. Byl také v pořadí sedmým zásobovacím letem Dragonu k Mezinárodní kosmické stanici v rámci programu CRC (Commercial Resuply Vehicles), kterým kosmická agentura NASA svěřila zásobovaní ISS soukromníkům. Kromě toho předtím loď uskutečnila dva testovací lety - to vše bez větších problémů.

 

Astronauté přišli o zásoby už po druhé

Dragon se stal nejen první soukromou bezpilotní zásobovací lodí vůbec, ale také první zásobovací lodí, která po splnění úkolů neshoří v atmosféře, ale měkce přistává. Elon Musk se netajil snahou přeměnit ji v pilotovanou a loni v květnu představil její verzi V-2 určenou pro 7 astronautů.

falcd2

 

 

obr: Kosmická loď Dragon na cestě k Mezinárodní kosmické stanici. Tentokrát se posádka ISS nových zásob nedočkala

Foto: NASA 

 

 

Při minulých dvou startech Falconu 9 také SpaceX testovala měkké přistání vyhořelého prvního stupně pomocí zbytků paliva v raketových motorech. Možnost opakovaně používat nejdražší součást stroje by starty významně zlevnila, oba pokusy však skončily neúspěchem. Test se měl zopakovat i při současném letu.

Havárie je nepříjemným překvapením i pro trojici astronatů pobývajících na kosmické stanici. Loď jim měla přivézt 1800 kilogramů zásob a vědeckých experimentů. V nákladu byl také nový skafandr pro výstup do volného vesmíru. Současně loď nesla adaptér, který měl po připojení k ISS usnadnit přijímání zásobovacích lodí v budoucnosti. Už v dubnu přišla o 2,3 tuny nákladu (včetně kyslíku, pitné vody, potravin a náhradních dílů), když havarovala ruská nákladní loď Progress M-27M.

SpaceX není jedinou společností zásobující ISS v rámci programu Commercial Resuply Vehicles. Další je společnost Boeing se svou lodí CST-100. Ta se ale zatím do vesmíru nepodívala a před rokem 2017 ani nepodívá. Přesto letos v květnu NASA a Boeing podepsaly kontrakt, jehož součástí jsou i pilotované lety kabiny v úpravě pro 7 astronautů.

 

přílohové texty:

Dragon

Kabina Dragon můře nést až 2,5 tuny zásob pro ISS. Skládá se ze tří dílů (příďového kužele, který obsahuje tepelný štít a spojovací uzel, vlastní hermetická kabina a servisní modul), z nichž některé jde použít opakovaně. Při celkové délce 6,1 metru a maximálním průměru 3,6 metrů váží při startu pouhých 6 tun. Přistávací hmotnost jsou 3 tuny. Vnitřní prostor je 11 krychlových metrů.

 

Falcon 9 1.1

Nosná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX je dvoustupňová. První stupeň pohání 9 motorů Merlin, druhý stupeň obsahuje jeden motor stejného typu. Silnější verze 1.1 je vysoká 68,4 metrů při maximálním průměru 3,66 metrů. Na startovní rampě má hmotnost 505,8 tuny. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže dostat náklad o hmotnosti okolo 13 tun, na geostacionární 4,85 tun. V tomto provedení poprvé startovala v září 2013.

 

Minulé starty lodi Dragon

8. 12. 2010 - testovací let (mise SpX-C1)

22. 5. 2012 - zkouška spojení s ISS (mise SpX-C2)

8. 10. 2012 - doprava nákladu na ISS (mise CRS-1)

1. 3. 2013 - doprava nákladu na ISS (mise CRS-2)

18. 4. 2014 - doprava nákladu na ISS (mise CRS-4)

10. 1. 2015 - doprava nákladu na ISS, test přistání prvního stupně Falcon 9 (mise CRS-5)

14. 4. 2015 - doprava nákladu na ISS, test přistání prvního stupně Falcon 9 (mise CRS-6)

 

Jan A. Novák

Psáno pro iHned.cz

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates by JoomlaShack