Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Vesmír po raketoplánech: náhrada je v nedohlednu

spacesh11

Pokud vše půjde dobře, tak dnešek vstupuje do historie astronautiky: právě zahájenou misí STS-135 raketoplánu Atlantis definitivně končí program Space Shuttle. Vlastní lodí se Američané do vesmíru nepodívají několik dalších let, kromě toho ale (na rozdíl od Ruska a ESA) nebudou mít v nejbližší době ani automatický prostředek pro dopravu zásob, vědeckých experimentů a náhradních dílů na Mezinárodní kosmickou stanici.

USA tak v podstatě ztrácejí vedoucí postavení ve vesmíru. Zatím ještě věří, že jen dočasně, protože know-how a obrovský technologický náskok před Ruskem i Čínou jim stále zůstává. Ve skutečnosti je ale kosmická budoucnost Ameriky nejistá.

 

 Plány NASA na náhradu raketoplánů jsou velmi mlhavé a agentura nepůsobí dojmem, že by byla schopná je dotáhnout do úspěšného konce. V současnosti jen s velkými obtížemi udržuje v chodu staré programy, jejichž obtížnost se přitom s vývojem nové lodi nedá srovnávat.

Nejde ale o zlom jen pro NASA. Raketoplány představovaly jediný prostředek schopný vynášet do vesmíru rozměrné náklady - ISS tak na celá desetiletí zůstane největším lidským příbytkem ve vesmíru. Pokud by ji ale postihla rozsáhlejší havárie, stane se jen největší troskou, protože možnost oprav či výměn velkých modulů končí společně s programem Space Shuttle.

 

Na palubách ruských lodí

Náhradou programu Space Shuttle původně byl projekt VentureStar - jednostupňový okřídlený orbitální stroj s levnějším provozem. Roku 2001 po utracení 1,3 miliardy dolarů však NASA přiznala, že vývoj je nad její síly. O tři roky později proto přišla s mnohem jednodušší koncepcí: kabina Orion podobná lunární lodi Apollo měla být hlavním prvkem stavebnicového systému Constellation, který by umožnil nejen cesty k ISS, ale i vybudování stálé lunární základny a pilotovanou expedici na Mars. Systém vyvíjený s využitím mnoha prvků Space Shuttle a von Braunových raket Saturn V by podle původních představ byl k dispozici okolo roku 2014.

spacesh12

 

obr: Raketoplán VentureStar měl nahradit Space Shuttle a zlevnit cesty do vesmíru. Ukázalo se však, že NASA a její dodavatelé na takový projekt nestačí.

Kresba: NASA 

 

S vidinou návratu na Měsíc a kolumbovské výpravy k Marsu se tříletá mezera v pilotovaných výpravách nezdála být nijak tragická. Pro lety na ISS měli Američané přechodně využívat místa na ruských lodích Sojuz. Rusové sice cenu neustále zvyšují (zatím poslední zpráva z letošního března mluví o 62,7 milionů USD za astronauta), i tak to je ale pořád ještě pakatel ve srovnání s 1, 3 miliardami za jeden start raketoplánu, které uvádějí kritikové programu Space Shuttle při započtení všech nákladů.

Začátkem loňského roku ale prezident Obama projekt Constellation bez náhrady zrušil a z přijatelného provizoria se stalo americké kosmické Waterloo: v současnosti neexistuje žádná oficiální představa o datu, kdy se Američané vrátí do vesmíru ve vlastních lodích.

 

 

Šance pro soukromníky

Obama ujišťoval, že levnější cestu do vesmíru zajistí především soukromé společnosti. Už dříve (roku 2006) NASA oznámila program Commercial Orbital Transportation Services (COTS), který měl vyplnit mezeru, která vznikne v zásobování Mezinárodní kosmické stanice mezi ukončení letů raketoplánů a zahájením provozu systému Orion/Constellation. Roku 2010 do programu COTS přibyla fáze nazvaná Commercial Crew Developement zahrnující vedle nepoliotovaných zásobovacích modulů i vývoj pilotovaných kabin.

spacesh14

 

obr: Kosmická minikabina Dragon soukromé společnosti SpaceX.

Foto: SpaceX

 

O získání financí v rámci COTS usilují přibližně dvě desítky soukromých společností, které připravují vlastní kosmické dopravní systémy. Do vesmíru se ale podíval zatím jen jeden: koncem loňského roku se z krátké mise na oběžnou dráhu úspěšně vrátila kabina Dragon firmy SpaceX. S pomocí rakety Falcon 9 může dopravit na ISS 6 tun nákladu nebo až 7 astronautů. Podle smlouvy podepsané s NASA by měla SpaceX do roku 2016 uskutečnit 12 zásobovacích letů na a dovézt při nich na stanici celkem 20 tun nákladu - nikoliv ovšem lidi. Představitelé společnosti však věří, že tou dobou už budou mít kabinu schválenou také pro pilotované lety. Většina komentátorů ale upozorňuje, že od bezpilotního modulu k orbitální lodi s lidmi vede dlouhá a složitá cesta, kterou žádná soukromá firma ještě neabsolvovala.

Další společností usilující o získání státních peněz v rámci COTS je například firma Orbital Science Corporation. Ta ve spolupráci s Thales Alenia Space připravuje bezpilotní zásobovací modul Cygnus vynášený raketou Taurus II. Boeing společně s Bigelow Aerospace zase vyvíjejí kosmickou loď CST-100 s podobnými parametry jako Dragon. Pokud nezískají od NASA dostatečnou podporu, chtějí s ní alespoň dopravovat turisty na nafukovací orbitální hotely vyvíjené Bigelow Aerospace.

 

Plíživý návrat Orionu

Navzdory optimistickým prohlášením představitelů soukromých firem je privátní pilotovaná astronautika velkým krokem do neznáma s nejistými vyhlídkami. Stále neoblíbenější Obamova administrativa čelící mimo jiné i obvinění ze sabotáže komického programu proto začala od rezolutního odmítání programu Constellation ustupovat.

spacesh13

 

obr: Kosmická loď Orion měla v rámci systému Constellation létat na Měsíc a k Marsu. Obama ji nejdřív zrušil, pak se pod jménem MPCV projekt opět pomalu rozeběhl.

Kresba: NASA 

 

Nejdřív povolila další omezený vývoj Orionu jako "záchranného člunu pro ISS" - a když tento zjevný nesmysl nevyvolal potlesk, nenápadně připustila i jeho další vývoj jako plnohodnotné lodi. Projekt ale musel být přejmenován na MPCV (Multupurpose Crew Vehicle - mnohoúčelový pilotovaný stroj). Administrátor NASA Charles Bolden toto rozhodnutí veřejně oznámil 24. května.

Kolem obnovení vývoje přejmenovaného Orionu je zatím mnoho nejasného. Zprávy nemluví o financování, ani o tom, zda jej budou vynášet nosiče vyvíjené v rámci zrušeného programu Constellation, nebo jiná raketa. Jsou také velmi nekonkrétní v cílech, k nimž by měl létat. Především ale neuvádějí žádný termín zahájení provozu. Ledacos proto naznačuje, že spíš než o reálný plán jde o politický manévr, který má otupit kritiku Obamovy kosmické politiky. A ta po posledním letu Space Shuttle nepochybně přijde.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

Komentáře   

+1 #1 Ing. ondrej repa 2014-12-30 07:11
Tiež vidím šancu skôr v súkromníkoch,,, bohatých vizionároch ako Elon Musk a jeho SpaceX,,, držím samozrejme palce akejkoľvek aktivite v oblasti výskumu vesmíru a technológií súvisiacich.
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Free Joomla Templates: by JoomlaShack