Novákoviny

Mořské vlny, které dnem i nocí v nekonečném sledu dopadají na pobřeží všech moří a oceánů, ukrývají obrovské množství čisté a trvale obnovitelné energie, která zatím zůstává prakticky nevyužitá. Myšlenka zkrotit je, není nijak nová: první patent na toto téma se objevil už roku 1799 ve Francii.

    Nezkrotný příboj

    Od té doby vzniklo nepřeberné množství nápadů a konstrukcí, které se snažily přeměnit pohyby mořské hladiny na elektřinu a nechyběly ani pokusy o komerční výrobu energie. Zatím největším takovým zařízením byla příbojová elektrárna Agucadoura Wave Farm v Portugalsku s celkovou instalovanou kapacitou 2,25 MW.

    Výsledky dosavadních řešení ale příliš nepřesvědčily. Většinou jde o zařízení plovoucí na hladině, jejichž pohyb vyvolaný vlnami se přenášel na osu elektrického generátoru. Jindy pohyb hladiny stlačoval vzduch, který pak roztáčel turbinu. Vždy se ale museli konstruktéři vypořádat s dlouhou řadou problémů: vlny jsou nepravidelné, materiály vystavené slané vodě rychle podléhají zkáze, ničivým bouřím málo co dlouhodobé odolá. Tak i Aguadora Wave Farm skončila roku 2008 na břehu kvůli technickým poruchám.

obr: Příbojová elektrárna bioSTREAM. Kresba: BioPower Systems 

   Oponenti programu využití energie vln proto tvrdí, že metodika dosud není uspokojivě zvládnutá a její dořešení by vyžadovalo velké investice. Nechybí ani názory, že velké množství příbojových elektráren by negativně ovlivnilo mořský život v příbojové zóně, protože vlny mají vliv na výměnu plynů mezi vodou a vzduchem a zabraňují usazování kalů. Zastánci se ale nevzdávají a přichází se stále novými konstrukcemi.

     Elektrárna pod hladinou

    Patří mezi ně i inženýři australské firmy BioPower Systems, kteří se rozhodli na to jít úplně jinak. Jejich příbojové elektrárny už neplavou na hladině, ale jsou ukryté pod ní, takže odpadá celá řada destruktivních vlivů působících na rozhraní vody a vzduchu. Především ale využívají principů okoukaných od přírody. Řešení nazvané bioWAWE například představuje tělesa ukotvená na dně, které mají tvar vznášejících se mořských řas. Elektrárna bioSTREAM zase využívá tvar ocasní ploutve tuňáka nebo makrely. Prvky bioWAVE a bioSTREAM se připojují do speciálních kotvících bloků bioBASE, které jsou na mořském dně přichycené množstvím výčnělků fungujících podobně jako kořeny vodních rostlin.

    Proudění vody způsobené vlnami rozkmitá tělesa ve tvaru rybí ploutve nebo vodních řas a tento pohyb se přenáší na elektrický generátor. Takových prvků může být na dně velké množství, přitom jejich ukotvení je rychlé a nevyžadují žádnou údržbu. Od každého vede po dně kabel ke břehu.

obr: Příbojová elektrárna bioWave. Kresba: BioPower Systems 

    Firma už má připravené prvky bioWAVE a bioSTREAM s kapacitou 250, 500 a 1000 kW. Pilotními projekty pro ověření technologie má být příbojová elektrárna v hloubce 25 metrů u pobřeží Tasmánie. Do elektrické sítě tohoto ostrova by pokusné zařízení mohlo začít dodávat energii už v průběhu tohoto roku. S dalšími zařízeními společnosti BioPower Systems - tentokrát už do plného komerčního provozu - se počítá u pobřeží australského státu Victoria nedaleko Port Fairy.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny/Moje HN

You have no rights to post comments