Novákoviny

Po černém úterý následovala ještě černější sobota: exploze rakety Antares se ještě obešla bez mrtvých, při explozi SpaceShipTwo jeden pilot zemřel, druhý se těžce zranil. Nechybí ani komentáře, že končí sen o soukromé kosmonautice, nebo dokonce nastal čas zásadně přehodnotit možnosti lidstva ve vesmíru.

Podle posledních zpráv bude analýza havárie SpaceShipTwo trvat nejméně rok, už teď se ale diskutuje, co bude znamenat pro soukromou kosmonautiku, nebo pro lety do vesmíru jako takové. David Shukman, vědecký editor BBC například soudí, že ať už byly příčiny jakékoliv, představy Richarda Bransona a jeho Virgin Galactic o kosmické turistice se staly nereálné. "Dneškem se všechny plány přinejmenším odkládají."

Ještě dál šel vědecký publicista David Whitehouse, podle něhož "...katastrofa ukazuje, že neexistuje něco jako bezpečné lety do vesmíru." Mezi reakcemi na Facebooku nechyběla ani tvrzení, že lety do vesmíru jsou jen drahé a nesmyslné sportovní výkony, místo kterých by bylo lepší řešit problémy tady na Zemi.

To jsou silná slova - neberou ovšem v úvahu, že SpaceShipTwo měla s cestami do vesmíru společné asi tolik jako rekreační šnorchlování se zkoumáním vraku Titanicu.

Kde začíná vesmír?

Flotila pěti lodí SpaceShipTwo má v barvách společnosti Virgin Galactic vynášet platící zájemce o několik minut pobytu ve stavu bez tíže do výšek, které jsou považovány za hranice vesmíru. Startuje zavěšená pod křídlem obřího letadla WhiteKnightTwo, který ji nejdřív vynese do výšky 15 200 metrů, kde se teprve oddělí a zažehne svůj vlastní raketový pohon. Dosáhne pak výšky okolo 110 km, ale už po několika minutách začne padat zpátky k Zemi, protože na víc její pohon nemá. Vrací se klouzavým letem a přistane na běžné letištní ploše.

obr: Vyšetřovatelé u trosek SpaceShipTwo. Analýza havárie z letu údajně potrvá nejméně rok

Pár minut má do skutečného cestování vesmírem dost daleko, často používané označení "kosmická loď" ale je pro SpaceShipTwo eufemismem především proto, že stokilometrová výška vesmírem vlastně není. Mezinárodní kosmická stanice létá ještě o 300 km výš, i ona se ale ve skutečnosti nepohybuje ve meziplanetárním prostoru, ale ve vrstvě velmi řídké atmosféry, které se říká termosféra. A vysoko nad ní je ještě magnetosféra, která Zemi (i astronauty na ISS) chrání před největšími porcemi kosmického záření.

"Vesmír" začínající ve výšce 100 km je jen administrativní výmysl, zatímco k tomu opravdovému by musela SpaceShipTwo vystoupat nejméně stokrát výš. Ale i na pouhé dosažení a udržení se na dráze ISS by potřebovala mnohonásobně silnější motory. Abychom byli konkrétnější: turistické raketoplány Virgin Galactic nedokáží létat rychleji než 4200 km/h. To je přibližně třiapůlkrát víc než rychlost zvuku - i některá vojenská letadla umí víc. Na hranici "vesmíru" létat nemohou jen proto, že jejich pohon si bere kyslík z atmosféry, zatímco SpaceShipTwo si jej veze sebou.

Pro udržení na oběžné dráze by ale SpaceShipTwo potřebovala rychlost vytáhnout na 40 320 km/h. Tedy desetinásobně! Rutan a Branson kdysi tvrdili, že to bude umět SpaceShopThree, která přijde po současné generaci turistických raketoplánů. Jak bude vypadat, to ale neprozradili - a později se tohle téma nějak zamluvilo.

Pryč od raketoplánů - a na Měsíc

Ve skutečnosti je SpaceShipTwoo jakousi turistickou obdobou dávného programu amerických hypersonických letounů, z nichž X-15 dosahoval přibližně stejných výkonů. Roku 1959 se dokonce stal držitelem dlouho nepřekonaného rychlostního rekordu 7274 km/h a dostal se do výšky okolo 100 km. Jedním z jeho dvanácti testovacích pilotů byl Neil Armstrong, který později stanul jako první člověk na Měsíci.

obr: Pilotovaný raketoplán X-15 dosahoval už před půl stoletím výsledků, o jaké usiluje SpaceShipTwo

Foto: NASA

Cílem programu byl raketoplán Dyna Soar (X-20) schopný létat na oběžné dráze. Jenže když SSSR vypustil Sputnik, začal Američany tlačit čas. A brzy si uvědomili, že mezi X-15 a Dyna Soar zeje hluboká a zcela neprobádaná propast. Dali přednost raketám přímo navazujícím na válečnou V-2 Wernhera von Braun a s jeho pomocí se do vesmíru dostali velmi rychle.

Naproti tomu orbitální raketoplán se podařilo realizovat až o dlouhá desetiletí později v podobě Space Shuttle - s vynaložením mnohem větších prostředků a za cenu bezprecedentních ztrát na životech. Postavit opakovaně použitelný kosmický prostředek je podobný problém jako auto, které vydrží na celý život: technicky je to možné, ale prakticky z mnoha důvodů zatím nešikovné a v konečné bilanci nákladnější, než stroj pro krátkodobé použití. Odborníci se dodnes přou, jestli orbitální raketoplán v podobě SpaceShuttle znamenal úspěch nebo zklamání - v každém případě ale byla tato cesta opuštěna.

Byla by Virgin Galactic schopná vyřešit to, co se nepovedlo NASA - a navrch ještě s bezpečností odpovídající běžné letecké dopravě, jak s oblibu tvrdili lidé z Virgin Galactic?

"SpaceShipTwo představuje kombinací odvážného designu a nového typu raketového pohonu," konstatoval David Shukman. "Projekt se neustále zpožďoval a měl velké problémy. Navzdory tomu Virgin Galactic nešetřila optimistickými prohlášeními."

Burt Rutan, konstruktér SpaceShipTwo i její předchůdkyně SpaceShipOne se vyjádřil ještě otevřeněji: "Bezpečnost SpaceShipTwo by se pohybovala na úrovni civilního letectví 20. let minulého století." Tedy v časech létání mezi mraky bez radaru...

Nic z toho neznamená, že Virgin Galactic a její SpaceShipTwo je špatná věc. Představuje štiku v rybníce a hledače nových řešení; i neúspěch je úspěch, protože ukazuje, kudy cesta nevede. Její marketing ale poněkud zastírá, že kosmonautika (včetně té označované jako soukromá) to pořád ještě není. Ve skutečnosti je samotný pojem "soukromá kosmonautika" sporný, protože pro NASA dodávaly rakety i lodě soukromé firmy odjakživa a soukromé starty užitkových satelitů jsou běžná záležitost. Naproti tomu zcela soukromý pilotovaný let do skutečného vesmíru je v nedohlednu - a nic zatím nenasvědčuje tomu, že Virgin Galactic k němu reálně směřuje. Jinými slovy: na stav kosmonautiky havárie nemá vliv, už proto, že jej v současnosti negativně ovlivňují faktory nesrovnatelně silnější.

Jan A. Novák

psáno pro Ekonom

You have no rights to post comments