Novákoviny

Před přibližně jedním stoletím odstartovala nová éra dějin - čas, kdy historii začala psát elektronická média. Rozhlas, kterým informační revoluce začala, v listopadu slavil řadu významných výročí: zahájení provozu rozhlasové stanice BBC, i smrt jednoho ze svých otců Jamese Clerka Maxwella, první veřejné vysílání a první přenos zábavného pořadu.

Po celé 20. století rozhlas vyráběl i pohřbíval hvězdy zábavního průmyslu, vynášel na výsluní i ničil politiky, podílel se na vedení válek - studených i těch skutečných. Za jeho poslech bylo možné se dostat na popraviště nebo aspoň do vězení. "Štvavé vysílačky" vytrvale zatloukaly hřebíky do rakví totalit...

Tvrzení, že dnes ustupuje televizi a internetu, je jen výsledkem optického klamu. Příliš mnoho lidí je zvyklých žít v jeho akustických kulisách. Společně s internetem naopak nabírá druhý dech a webová rádia vznikají jako houby po dešti.

Na počátku byl skotský šlechtic

James Clerk Maxwell pocházel ze skotského šlechtického rodu sídlícího v Edinburghu a už od dětství udivoval okolí svým nadáním. Na univerzitě začal studovat ve 13 letech, v pětadvaceti se stal profesorem, od roku 1871 působil v Cambridge. Později však na univerzitní práci rezignoval a odešel na své venkovské sídlo jako soukromý badatel.

obr: James Clerk Maxwell

K jeho dalším významným pracím patří mimo jiné i přesný výpočet rychlosti světla, z něhož později vycházel také Einstein. Své nejslavnější dílo "Pojednání o elektřině a magnetismu" Maxwell vydal roku 1873. Vyplývalo z něj i to, že je možné vytvořit vlny, které dokáží přenášet informaci na velké vzdálenosti bez drátů.

Tehdy se ještě zdálo, že jde o neužitečné poznatky, které si nikdo na chleba nenamaže a zajímají snad jen pár bláznů. Až roku 1887 se podařilo Henrichu Hertzovi v Německu elektromagnetické vlny vytvořit a později i dokázat, že opravdu mají stejné vlastnosti jako světlo.

Zpočátku uměl vlny vysílat na vzdálenost několika málo metrů, další vynálezci ale výkony vysílačů i citlivost přijímačů zvyšovali - a cesta k bezdrátové telegrafii, rozhlasu, televizi, mobilním sítím a dalším vymoženostem zcela měnícím životní styl, se otevřela.

James Clerk Maxwell se narodil 13. června 1831, zemřel 5. listopadu 1879.

Bezdrátovy byznys

Zařízení, kterému říkal Světová vysílací stanice, se snažil geniální vynálezce Nicola Tesla uvést do provozu už před první světovou válkou. Myšlenka ale příliš předběhla dobu a Teslovo poněkud záhadné monstrum na mysu Wardencliffe vyhodila do povětří armáda, která v něm viděla nástroj špionáže.

V dalších letech se bezdrátové vysílání rozvíjelo hlavně díky zájmu armád a námořnictva válečného i civilního. První světová válka dala vydělat celé řadě radiotechnických firem (včetně společnosti Telefunken založené už roku 1903), jenže po ní se náhle ocitly bez odbytu. Pro "rádio" bylo třeba najít nějaké jiné poslání. Tak vznikla myšlenka na vysílání určené široké veřejnosti.

Dnes jde o naprostou samozřejmost - tehdy to ale byla revoluce. Kdekdo najednou mohl mít přímo doma nejen zprávy čerstvější než v novinách, ale i zpěváky, orchestry, herce, celá dramatická díla... Zpočátku spíš teoreticky, snaha uvést teorii do praxe (a trochu si při tom i vydělat), ale brzy vydala své plody.

Jako první se o něco takového pokusil holandský inženýr Hanso Schotanus. Ten 6. listopadu 1919 uskutečnil první bezdrátový přenos zábavného pořadu ze svého bytu.

Pravděpodobně první licenci na skutečně veřejné komerční vysílání dostala stanice KDKA, kterou založila v Pittsburku společnost Westinghouse Electric Corporation. Samozřejmě také v listopadu, konkrétně 2. 11. 1920. Prvním pořadem byl přenos z prezidentských voleb. Stanice dodnes existuje.

Kulaté výročí BBC

Mimo komerční sektor si význam veřejného vysílání zřejmě jako první uvědomila britská vláda. Roku 1924 její Imperiální výbor pro bezdrátovou telegrafii vypracoval tajnou zprávu, v níž doporučoval zabývat se dohledem nad vysíláním tak, aby nepoškozovalo veřejné zájmy, ale naopak šířilo ty informace, které je potřeba k občanům dostat. Navrhlo také vytvořit "říšský rádiový řetězec", tedy rozhlasovou vysílací sít.

obr: Z technického vynálezu se stal byznys, zábava, nástroj politiky i vedení válek. Začala informační revoluce...

Konkrétní výraz dostalo toto doporučení založením státem kontrolované společnosti BBC (British Broadcasting Company 1. ledna 1927. K tomuto počinu ale vedla dlouhá cesta, jejímž prvním krokem byl společný podnik britského Generálního poštovního úřadu a šesti soukromých společností. Ten uskutečnil první pokusné vysílání už 14. listopadu 1922, ale teprve o čtyři dny později se nechal oficiálně zaregistrovat. V každém případě ale právě teď uběhlo rovných 90 let od zrození nejslavnější rozhlasové stanice na světě. A od vzniku veřejnoprávního vysílání vůbec.

Televize, která se zrodila těsně před druhou světovou válkou, v podstatě jen navázala na model rozhlasového vysílaní - způsobem šíření, náplní, posláním i formami vlastnictví. Navzdory předpovědím ho nikdy nedokázala nahradit, protože přece jen vyžaduje víc pozornosti, takže ji nelze sledovat za všech okolností. To platí i o internetových médiích - právě jen s výjimkou webových stanic.

Významným předělem ve vývoji rozhlasu je probíhající digitalizace vysílání, která přinese vyšší kvalitu, víc stanic, tématické kanály a řadu dalších vylepšení. Ani v časech internetových médií se rozhlas o posluchače nemusí bát. Ti oceňují především možnost být "na příjmu" za všech okolností, snadnou dostupnost kdekoliv a také bezpečnost soukromí.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

You have no rights to post comments