Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Podivná smrt báječného muže od létajících strojů

kaspar1

Jana Kašpara snad každý zná jako prvního českého letce. Ve skutečnosti to ale byla rozporuplná osobnost, v jejímž stínu se neprávem ztrácí mnoho jiných průkopníků. Skutečný Jan Kašpar asi už navždy bude schovaný pod nánosem mýtů. Záhadou zůstane i jeho podivná smrt.

 

Letecká kariéra Jana Kašpara byla překvapivě krátká; trvala pouhé dva roky. Zbytek jeho života se skládal převážně z neúspěchů, někdy i dost nepochopitelných. Roku 1927 z někdejší slávy už nezbylo vůbec nic: inženýr Kašpar byl zadlužený, osamělý bankrotář, někteří pamětníci mluví i o duševní chorobě a alkoholismu. Někdy na přelomu února a března vzal šálu, polil ji benzínem, omotal kolem hlavy a nadýchal se toxických par. Když o pár dní později zemřel, lékař do úmrtního listu napsal milosrdné "zápal plic".

 

Česká stopa v oblacích

Naše země je na průkopníky letectví bohatší, než by odpovídalo její velikosti. Máme pozoruhodnou legendu o létajícím ševci Vítu Fučíkovi z 18. století, která nejspíš obsahuje pravdivé jádro i když nikdo neví jaké. A nejsou tu jen mýty: roku 1878 brněnský Němec Paul Haenlein úspěšně vyzkoušel jednu z prvních řiditelných vzducholodí na světě. Roku 1881 pražský úředník František Vaněk předvedl funkční model křížence vzducholodi a letadla poháněný tryskovým motorem - tedy něco, co americké letectvo začíná vyvíjet teprve teď v podobě takzvaných hybridních vzducholodí. Roku 1896 létal v Praze na bezmotorovém kluzáku strojník František Štěpánek, byl tedy současníkem uznávaných průkopníků bezmotorového létání Otto Lillienthala a Octave Chanuteho.

kaspar2

 

obr: Jan Kašpar, nejslavnější český aviatik z éry před první světovou válkou

 

 

První dobře doložený let motorového letadla bratrů Wrightových roku 1903 povzbudil nadšence v české kotlině k ještě větší aktivitě - tím spíš, že od té doby se sem jezdili předvádět zahraniční aviatikové. Úplně první motorový let u nás podnikl 28. prosince 1909 francouzský pilot L. J. Gaubert na chuchelském dostihovém závodišti u Prahy. Téhož roku inženýr Otto Hieronymus z Mladé Boleslavi zabudoval do francouzského letadla firmy Blériot motor vlastní konstrukce a v říjnu následujícího roku s ním úspěšně poletoval v okolí Mladé Boleslavi. Jenže měl smůlu: byl německé národnosti, takže se v Česku na něj radostně zapomnělo. Dřív než Kašpar létal také trutnovský Němec Igo Etrich.

Čeští aviatici pak dál usilovali alespoň o národnostní prvenství a o postavení českého stroje - k nejvýznamnějším patřili Metoděj Vlach, František Šimůnek nebo Karel Tuček. Jan Kašpar jim ale vypálil rybník: za peníze od bohatého tatínka ve Francii koupil letadlo Blériot XI, tedy sériově vyráběný stroj téměř shodný s tím, na němž slavný Louis Blériot roku 1909 přeletěl kanál La Manche. Namontoval do něj italský motor Anzani a 16. dubna 1910 v Pardubicích skutečně vzlétl.

Ještě téhož roku v listopadu se v Mladé Boleslavi dostal do vzduchu Metoděj Vlach - tentokrát na stroji vlastní konstrukce. Bylo to první úspěšné české letadlo, přesto jeho tvůrce a pilot sdílel osud ing. Otty Hieronymuse: vědí o něm jen odborníci.

 

Na vrcholu slávy

Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v rodině pardubického hoteliéra a majitele realit. Otec si s ním zřejmě dost užil, protože Janovy výsledky na místním reálném gymnáziu byly všechno jiné než dobré - tu a tam i propadal. Nakonec ale střední školu přece jen dokončil a v roce 1901 odešel do Prahy, kde vystudoval obor strojnictví na Českém vysokém učení technickém.

kaspar3

 

obr.: Jedna z pohlednic vydávaných při příležitosti veřejných vzletů Jana Kašpara. S autentičností si tehdy hlavu nelámali - jde zjevně o fotomontáž

 

 

Jeho zájmy původně patřily bicyklům, motorkám a automobilům. Po dokončení ČVUT proto odešel do Německa, kde na vyšší automobilové škole v Zahlbach-Römertallu u Mohuče patřil k nejlepším žákům. Poté nějaký čas pracoval ve firmě Basse a Selve, která vyráběla chladiče a díly pro vzducholodě. Zde společně s jedním z majitelů závodil na motorkách, v automobilech a podnikl let balónem.

Po návratu do Čech se společně se svým bratrancem Evženem Čihákem (dalším významným průkopníkem našeho letectví) nechal zaměstnat v mladoboleslavské automobilce Laurin a Klement. Bylo to právě v době, kdy tu ing. Hieronymus vyvíjel svůj letecký motor.

Z podniku Kašpar s Čihákem odešli už roku 1909 s jediným cílem: postavit vlastní letadlo i motor. Na rozdíl od ostatních českých aviatiků jim k tomu nechybělo finanční zázemí, přesto je provázely neúspěchy. Jan Kašpar brzy ztratil trpělivost a rozhodl se pro koupi továrního stroje. Dne 16. dubna 1910 pak v Pardubicích s francouzským letadlem blériot dosáhl výšky přes 20 metrů a ulétl vzdálenost okolo dvou kilometrů. Je to první historicky doložený vzlet českého pilota - i když ani kolem něj nechybí otazníky. Evžen Čihák tvrdil, že na vlastním letadle se vznesl dřív, jenže k jeho smůle měl za svědky pouze krávy pasoucí se na vojenském cvičišti.

Jan Kašpar pak začal pořádat veřejné vzlety, které mu rychle přinesly mimořádnou popularitu. Nemalou zásluhu na tom měl redaktor listu Národní politika Jaroslav Kalva, který o jinak skromném až zakřiknutém letci psal články, pořádal přednášky a dokonce neváhal do jeho stroje nasednout.

kaspar4

 

obr: Jan Kašpar s přáteli u svého blériota

 

 

Jiné využití letadla než jako cirkusovou atrakci si tehdy u nás dovedl představit jen málokdo. Vojenská cvičiště, dostihové dráhy nebo obyčejné louky za městem se měnily v arény, kam přišly davy platících diváků sledovat pokusy o krátké lety - nezřídka s nadějí, že uvidí i nějakou tu havárii. Za leckterá neštěstí aviatiků té doby mohly nejen chatrné stroje, ale i neukázněný a škodolibý dav...

Je velkou zásluhou Jana Kašpara, že se s tím nespokojil. Prvním jeho letem mimo předváděcí louky byl okruh okolo Pardubic v dubnu 1911. Krátce na to přelétl z Pardubic do Chrudimi, přičemž na palubě letounu s ním byl i Evžen Čihák. Vrcholem letecké kariéry ing. Jana Kašpara se stal přelet z Pardubic do Prahy 13. května 1911. Šlo o první dálkový let ve střední Evropě - vzdálenost 120 kilometrů při něm byla překonána za 92 minut.

Nechyběly ale ani prohry. Pády a zranění k životu tehdejších "báječných mužů na létajících strojích" neoddělitelně patřily, Kašpara ale postihla i horší věc: v červnu 1911 neuspěl při pilotní zkoušce ve Vídni podle mezinárodních pravidel. Ještě ke všemu při přistání před úřední komisí poškodil letadlo. Především se ale začaly měnit okolnosti létání - v Kašparově životě, i v celé společnosti.

 

Aviatici neumírají stářím

V kratičkém období let 1910 až 1912 byl Jan Kašpar na vrcholu slávy - to už ale začínala doba báječných mužů na létajících strojích pomalu odeznívat. Schylovalo se k válce, rostl zájem armády, z malých leteckých dílen se stávaly továrny, z dobývání vzduchu průmysl a obchod. Kašpar měl zdánlivě všechny předpoklady na tuto vlnu nasednout: zkušenosti, popularitu, vzdělání i peníze. Přesto odmítl nabídku několika podnikatelů společně vybudovat největší leteckou továrnu ve střední Evropě. Odvážil se pouze k založení letecké školy, do níž nakonec přijal jen dva žáky.

kaspar_kalva

 

obr: Jan Kašpar a Jaroslav Kalva (vpředu) se připravují k vzletu

 

 

V květnu 1913 zemřel Janu Kašparovi otec, na kterého byl silně citově vázán a kariéra aviatika nadobro ztratila směr. Zatímco jeho bratranec Evžen Čihák dál konstruoval letadla, z nichž některá byla překvapivě moderní, Jan Kašpar svůj stroj věnoval muzeu a stáhl se do ústraní. Žil osaměle, v jeho životě se zřejmě nikdy nevyskytovaly ženy.

První světovou válku Jan Kašpar strávil v hodnosti poručíka daleko od letadel. Po ní se sice ještě zkusil přihlásit k letectvu, ale vysmáli se mu - tou dobou už bylo všude plno nezaměstnaných pilotů s mnoha nalétanými hodinami nad frontou. Na čas se stal úředníkem, pak zkoušel obchodovat se dřevem. Jeho snahy spravovat rodinné jmění skončily fiaskem, nevydařený obchod na burze z něj udělal dlužníka. Nakonec žil u své sestry, problémy řešil alkoholem a šlo to s ním rychle s kopce. Tenhle poslední pád už nevybral.

Jan Kašpar nebyl jediným aviatikem, který přežil nehody, poruchy a nevydařená přistání, aby nakonec odešel z tohoto světa vlastní rukou. Stejným způsobem zemřel také vynálezce první řiditelné vzducholodě Henri Giffard, konstruktér prvního úspěšného letadla v Evropě Alberto Santos-Dumont, za sebevraždu mnozí považují i poslední let otce Malého prince Antoine de Saint-Exuperyho... a tak by se dalo pokračovat dlouho. Muži, kteří při své cestě vzhůru byli se smrtí v důvěrném kontaktu, se jí odnaučili bát.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

 


Komentáře   

0 #1 Tom 2013-10-01 16:59
Je otázka, jestli smrt Jana Kašpara byla opravdu sebevražda. Vdechování benzínových par z šály
omotané kolem hlavy by spíš svědčilo buď o závislosti na toxických látkách unikajících z benzínu nebo v případě plicní nemoci o snahu zmírnit bolesti z dýchání. Mohlo to samozřejmě zapříčinit smrt - stejně jako zápal plic. O tomto způsobu plánované sebevraždy jsem ale ještě neslyšel.
Citovat
0 #2 j.a.n. 2013-10-04 18:30
To je zajímavá myšlenka, a je dost možné, že to tak opravdu bylo. Na Kašpara v posledních letech svědci vzpomínají jako na silného alkoholika, takže sklon k závislostem nepochybně měl. A v té době ještě vdechování par čistících prostředků a rozpouštědel nebylo u narkomanů tak běžné jako později, takže tahle možnost při zjišťování příčiny smrti nikoho nenapadla
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Template Tutorial: by JoomlaShack