Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Tajemství plovoucího muže

potap0Představy o tom, že technika dávných dob byla velmi primitivní, dostávají stále více trhlin. Vedle indicií naznačujících znalosti elektřiny, dalekohledů a dalších dosud netušených zařízení se vynořuje i možnost, že starověk znal také jakýsi potápěčský dýchací přístroj.

 

 

Všeobecně se má za to, že starověké armády sice potápěče prokazatelně měly (o jejich výkonech existují zcela konkrétní historické zmínky), tito lidé se však potápěli pouze se zadrženým dechem bez jakékoliv další techniky. Primitivní potápěčské zvony a první pokusy o sestrojení ponorky se měly objevit v Evropě až koncem středověku. Některé artefakty však naznačují, že tomu mohlo být i jinak.

 

Žabí muži krále Assurbanipala

Některé knihy věnované historii pronikání člověka pod vodu kupodivu nezačínají u středověkých potápěčských zvonů, ale v době mnohem starší. Již před sedmadvaceti stoletími totiž neznámý umělec vyzdobil stěny paláce asyrského krále Assurbanipala (vládl v letech 668 až 631 př. n. l.) reliéfy, které nedají mnoha historikům techniky dodnes spát.

potap1

obr: Asyrské reliéfy zobrazují muže mezi rybami, kteří dýchají z jakýchsi vaků.

Foto: archiv

 

 

Je na nich znázorněn přechod vojska přes řeku, či spíše jakási obojživelná invazní operace, při níž bojovníci plují mezi rybami, lučištníci střílejí z vody - a někteří muži ve vlnách dýchají z jakýchsi vaků či nádob upevněných na prsou. Motiv plavců s "asyrským akvalungem" se navíc na několika reliéfech v různých obměnách opakuje, takže rozhodně nejde o nějaký náhodný prvek.

Myšlenka, že na stěnách paláce v Ninive je zobrazeno první historicky doložené použití potápěčského přístroje se nabízí skoro sama, a v některých publikacích věnovaných potápění ji také najdeme. Skeptici nevěřící v technický talent lidí těch dob však možnost existence dýchacího přístroje v asyrské říši nepřipouštějí a hledají krotší vysvětlení. Nejčastěji tvrdí, že jde spíše o jakousi záchrannou vestu, či plovací kruh. Muži pak mají vyvedené hadice z vaku do úst nikoliv proto, aby tak dýchali, ale proto, aby ucpávali otvor v nafouknuté zvířecí kůži, nebo dofukovali unikající vzduch.

Vysvětlení pomocí teorie plovací vesty vypadá na první pohled střízlivěji, než představa potápěčského přístroje na dvoře krále Assurbanipala. Ovšem jen do doby, než si představíte, jak uprostřed válečné vřavy s plnou polní na zádech překonáváte vodní tok a při tom máte mezi zuby hadičku od plovacího kruhu (patrně proto, že jste ztratili špunt). Starověcí válečníci byli bezpochyby tvrdí lidé, sotva však lze předpokládat, že by si i tak náročnou operaci ještě dál nesmyslně ztěžovali. Tím méně pak se dá věřit, že by při obojživelných operacích ztráceli špunty v masovém měřítku.

 

Bylina jako vstupenka do světa ticha

Hypotéza plovací vesty má i další háček. Vaky jsou totiž zjevně upevněné pomocí pásů na břiše a hrudi, zatímco plavec má ruce podél nich ve vodě směrem dolů. Pokud byste něco takového zkusili v praxi, okamžitě byste se převrátili břichem vzhůru a ocitli byste se pod vakem - a tedy i pod hladinou. Zařízení, které má údajně nadnášet, je ve skutečnosti nejrychlejší cestou, jak se utopit.

Zdá se tedy, že by přece jen mohlo spíše jít o jakýsi dýchací přístroj. Ostatně hadice končící v ústech plavců jsou více než výmluvné.

- - - - - - - - - - - - 

UPOZORNĚNÍ:

Víc o záhadách dávných potápěčů najdete v knize Tajemství mořských hlubin. Pokud není ve vašem knihkupectví, můžete si ji objednat zde

- - - - - - - - - - - - 

 

I tak ale dost otázek zůstává. Těžko mohlo jít o pouhý kožený vak naplněný vzduchem. Vystačil by jen na několik málo nádechů a (jak již jsme řekli), plavce by rychle otočil na záda. Spíš se zdá že zařízení bylo přibližně stejně těžké jako voda. Co však bylo uvnitř?

O kovovou nádobu naplněnou stlačeným vzduchem či kyslíkem bezpochyby nešlo, protože tak daleko technické možnosti Aššurbanipalova dvora jistě nesahaly. Spíš se při této příležitosti vybaví pověsti o bylině, která dovolovala lidem žít pod vodou. Mohl být uvnitř vaku nějaký organický materiál, který (stejně jako rostliny při fotosyntéze) pohlcoval vydechovaný oxid uhličitý a uvolňoval kyslík? Nebo šlo o anorganickou substanci s podobnými vlastnostmi - jaké ostatně zná i moderní chemie?

Nevíme. Asyrští válečníci překonávající vodní překážku za pomoci jakýchsi záhadných zařízení své tajemství zatím nikomu neprozradili.

Jan A Novák

 

Komentáře   

+1 #1 Gimpel 2014-04-07 20:03
Mohl být uvnitř vaku nějaký organický materiál, který (stejně jako rostliny při fotosyntéze) pohlcoval vydechovaný oxid uhličitý a uvolňoval kyslík? Nebo šlo o anorganickou substanci s podobnými vlastnostmi - jaké ostatně zná i moderní chemie?


Uzavřený okruh, to by ste po nich myslím chtěl příliš.....

Ovšem u otevřeného, proč to tedy nemá na zádech, že.....

Každopádně zajímavé!
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Template: by JoomlaShack