Novákoviny

Za rok zrodu automobilů se většinou považuje letopočet 1885 kdy své patenty obdrželi němečtí vynálezci Gottlieb Daimler a Karl Benz. Někdy se připouští, že vůbec prvním samohybem bylo parou poháněné monstrum, které se roku 1769 podařilo sestrojit francouzskému inženýrovi Nicolasu J. Cugnotovi. Ve skutečnosti ale sahají kořeny automobilismu do ještě vzdálenější minulosti. Málo se ví, že u zrodu dopravního prostředku, který zásadním způsobem poznamenal současnou civilizaci, stál jezuitský mnich.

Ferdinand Verbiest se narodil 9. října 1623 v Holandsku, které tehdy ovšem ještě patřilo španělské koruně. Vstoupil do jezuitského řádu, vystudoval teologii a roku 1658 se přidal k misijní výpravě směřující do Číny. Úkolem Verbiesta ve skupině bylo přesvědčit vzdělané Číňany o převaze evropského vědění, zejména matematiky a astronomie. Jezuité si pro tento obtížný úkol nevybrali Verbiesta náhodou - právě v těchto oborech začal vynikat už během studií.

obr: Ferdinand Verbiest - matematik, astronom a konstruktér prvního motorového samohybu. 

Verbiestovi se v Pekingu podařilo získat císařovu přízeň a současně se zde věnoval i vědecké práci. Většinou se týkala astronomie, matematiky a vojenství, vyráběl ale také hračky pro císařovy děti. Právě proto se zřejmě stal prvním člověkem, který sestrojil historicky doložený fungující parní vůz.

Pouze stručné zmínky o Verbiestově automobilu ovšem dávají široké pole pro fantazii. Většina autorů se shoduje na tom, že nešlo o skutečný vůz, ale o pouhý model či hračku, nepochybují však, že skutečně jezdil. Mají také za to, že pohon netvořil skutečný parní stroj (který byl vynalezen mnohem později), ale spíše cosi na způsob parní turbíny. Ta byla známá již v antice díky alexandrijskému mechanikovi Heronovi a její konstrukce nejspíš nebyla tajemstvím ani pro vzdělaného jezuitu.

Moderní pokusy o rekonstrukci Verbiestova automobilu jsou navzájem velmi odlišné, přesto však mají základní prvky společné. Většinou jde o trojkolku nesoucí topeniště s mohutným parním kotlem. Pára z něj je vedena do jediné trysky mířící na lopatky oběžného kola jakési primitivní turbíny. Ta pak přes jednoduché převody pohání dvojici zadních kol, zatímco jediné přední kolo patrně sloužilo k řízení. Značně se liší také údaje týkající se data vzniku vozíku, většina autorů udává rok 1676.

Dnes již se dá těžko zjistit, jaký význam Verbiest svém výtvoru přikládal - sotva však mohl tušit, že pára změní celou společnost, motorové samohyby ovládnou svět a turbínový pohon dovolí letadlům překročit rychlost zvuku. Jisté je jen to, že automobil má za otce jezuitu a místo zrození Peking.

Verbiest už se do Evropy nevrátil - zemřel v hlavním městě Číny 28. ledna 1688 a byl zde pohřben s nejvyššími poctami. Krátce po něm se podobným projektem zabýval také Isaac Newton. Jeho vůz, který nakreslil někdy okolo roku 1680 však nebyl poháněn rotující turbínou, ale přímo tryskou chrlící páru, šlo tedy o reaktivní pohon. Na rozdíl Verbiesta Newton zůstal pouze u kreseb, přesto se jeho vozík stal známější.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments