Novákoviny

Čína zveřejnila záměr vypuštění vlastní kosmické stanice okolo roku 2020. Potvrzuje tím své postavení třetí kosmické supervelmoci - a současně i pokračující nechuť podílet se na mezinárodních programech výzkumu vesmíru.

"Setkávání a spojování kosmických lodí a modulů je nyní nejbližším cílem našeho vesmírného programu," uvedl Jiang Guohua, šéf výcvikového centra pro kosmonauty v Pekingu. "Práce začaly loni v listopadu, nyní je tento program ve stádiu technických příprav a testů."

 Nebeský palác

Základní modul stanice Tiangong-1 (Nebeský palác 1) by měl být vypuštěn už v první polovině letošního roku.

obr: Modul Tiangong se spojuje s kosmickou lodí

Má hmotnost necelých 9 tun, maximální průměr 3,4 metru a délku 10,5 metru. Kromě spojovacích uzlů pro připojování kosmických lodí a dalších prvků stanice obsahuje také laboratorní a servisní modul. Ještě do konce letošního roku se k němu má připojit kosmická loď Shenzhou 8 v bezpilotním režimu. Následujícího roku se v Nebeském paláci 1 vystřídají dvě posádky.

Program pak bude pokračovat vypuštěním stanic Tiangong-2 a Tiangong-2. Tiangong-2 vzlétne roku 2013 a umožní dvacetidenní pobyt tří kosmonautů. Tiangong-3 se na oběžnou dráhu dostane o dva roky později. Bude sloužit především k testování systémů udržujících životní podmínky na palubě stanice. Tři lidé v ní mají strávit až 40 dní.

Program na 10 let

Zkušenosti získané z letů stanic Tiangong by měly okolo roku 2020 vyústit do stavby velké stálé orbitální základny. Ta se bude skládat ze základního spojovacího modulu, dvou laboratorních modulů a dvou dalších míst pro připojení kosmické lodi Shenzhou a nákladní bezpilotní lodi, na jejichž konstrukci Číňané usilovně pracují.

Vývoj této relativně velké stanice potrvá přibližně deset let a na oběžné dráze se bude sestavovat mezi lety 2020 až 2022.

obr: Čínští kosmonauté v lodi Shenzhou

Hmotnost po dokončení má dosáhnout 60 tun. Základná modul o hmotnosti 20 až 22 tun bude dlouhý 18 metrů s maximálním průměrem 4,2 metry. Tři kosmonauté budou moci na stanici dlouhodobě provádět biologické, medicínské a materiálové experimenty.

"Stanice bude menší než ISS, která má 419 tun, i než někdejší ruská stanice Mir (137 tun)," uvedl Pang Zhihao z čínského kosmického programu pro měsíčník Space International. "Ale je to třetí vícemodulová stanice na světě, jejíž konstrukce vyžaduje zvládnutí mnoha náročných technologií."

Čínské úřady už vyzvaly veřejnost, aby prostřednictvím elektronické pošty zasílala návrhy na pojmenování stanice i nákladní lodi a symboly programu. Vybraná jména budou oznámena do konce června.

"Cítíme, že veřejnost naší země by měla být do programu více vtažena," uvedl Wang Zhaoyao, mluvčí čínského kosmického programu. "Úspěchy v kosmickém výzkumu jsou věcí, která posiluje národní hrdost."

Ambiciózní plány

Program pilotovaných letů a stavby kosmické stanice potvrzuje snahu Číny jít ve vesmíru svou vlastní cestou. Podle profesora Jianga Guohua ale účast na mezinárodních projektech přesto není vyloučená. Spojovací uzly stanice údajně mají být navržené tak, aby byly kompatibilní s technologiemi používanými na Mezinárodní kosmické stanici. Číňané také předpokládají výměnu poznatků mezi kosmickými agenturami různých zemí.

obr: Stálá čínská stanice:

1 -nákladní loď

2 - základní modul

3 - laboratorní moduly

4 - pilotovaná loď Shenzhou

Čína má i další ambiciózní plány. Podle některých zpráv zahájila vývoj silnějšího raketového nosiče a v dlouhodobější perspektivě vážně uvažuje o pilotované výpravě na Měsíc. V příštím roce by chtěla vypustit automatickou sondu k Marsu.

Američané, jejichž pilotovaný program stagnuje, toto úsilí sledují se smíšenými pocity.

"Čína využila úpadek amerického kosmického úsilí ke zvýšení své mezinárodní prestiže," hořce konstatovala Joan Johnson-Freeseová, šéfka oddělení národní bezpečnosti na Naval War College v Newportu. "Mnozí Američané to vnímají tak, že Číňané nás už v mnoha oblastech předehnali, zatímco Amerika stále klesá dolů."

Jan A. Novák

psáno pro Hospodářské noviny/iHned

You have no rights to post comments