Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Čína o víkendu chystá zpáteční let na Měsíc

chinm1Během nadcházejícího víkendu chce Čína vypustit sondu, která obletí Měsíc a vrátí se zpět k Zemi. Pokud se mise zdaří, potvrdí se, že země právem patří mezi tři kosmické supervelmoci. Ale nejen to: Čína momentálně ve výzkumu nejbližšího kosmického tělesa přesvědčivě vede, protože žádný jiný stát toho času konzistentní dlouhodobý lunární program nemá.

 

 

 

Návrat od Měsíce je jeden z nejobtížnějších manévrů ve vesmíru: těleso přilétá k Zemi extrémní rychlostí 11,2 kilometrů za vteřinu, do atmosféry musí vstoupit pod přesně stanoveným úhlem, a pak ještě přežít vysoké teploty i prudké zpomalení. Kdo to zvládne, tomu leží Měsíc u nohou. Čína se netají tím, že tam chce mít své lidi a svou stálou základnu, především se ale zajímá o tamní nerostné bohatství.

"Mise má vyzkoušet technologie pro sondu, která z Měsíce přiveze vzorky hornin," uvedl pro server ChinaDaily šéfkonstruktér čínského lunárního programu Hu Hao. "V závěrečné fázi letu je těleso rozžhavené tak, že s ním nelze navázat spojení, ani ho ovládat. Neexistuje způsob, jak to simulovat na zemi - musíme manévr vyzkoušet přímo ve vesmíru."

 

Návrat metodou žabích skoků

"Pokud se test povede, otevírá se cesta k vypuštění sondy Chang´e 5," uvádí se v prohlášení mluvčího Čínské kosmické agentury. "Ta má odstartovat roku 2017 a dopravit zpět na Zemi vzorky lunárních hornin."

chinm2

 

 

obr: Současný test je přípravou na vypuštění sondy Chang´e 5, která by mělo okolo roku 1017 přivézt na Zemi vzorky hornin z měsíčního povrchu. Podobu testovacího objektu, zatím Číňané nezveřejnili, pravděpodobně se jedná o demonstrátor návratového modulu. Nechyí ale ani spekulace, že jde o kabinu pro kosmonauty.

Kresba: China Daily

 

 

Pokusnou sondu má vynést do vesmíru nosná raketa Shang Zheng 3 (Dlouhý pochod 3), startovací okna se otevírají v pátek, sobotu a neděli vždy na 35 minut.

"Musíme se strefit do přesně stanoveného místa ve vesmíru," uvedl čínský raketový expert Jiang Jie. "Kdyby se to nepovedlo, zůstal by experimentální stroj trvale na oběžné dráze kolem Měsíce".

Nejostřeji sledovanou etapou mise bude návrat do zemské atmosféry. Číňané oznámili, že půjde o metodu, která se podobá pohybu oblázku po vodě při házení "žabek". Těleso bude do hustších vrstev vstupovat postupně a vždy při ohřátí na určitou teplotu zase vystoupá výš, aby se ochladilo.

Díky tomu nebude vystaveno tak extrémním teplotám, jako při přímém vstupu do atmosféry. Metodu žabích skoků používali Rusové v 60. a 70. letech při svých bezpilotních  lunárních misích s návratem k Zemi. Naproti tomu americké výpravy programu Apollo vstupovaly do zemské atmosféry přímo.

 

Cesta za bohatstvím Luny

Nosná raketa s experimentální sondou už stojí na startovací rampě kosmodromu v Sichuanu, kde ve středu začalo její plnění pohonnými hmotami. Přistát by měla v pouštní oblasti Vnitřního Mongolska. Přesné datum návratu Číňané neoznámili, někteří pozorovatelé tvrdí, že se u Měsíce zdrží asi týden, pravděpodobnější však je, že pouze oblétne Měsíc a zamíří zpět k Zemi.

chinm3

 

 

obr: Starší představy o podobě chystané sondy Chang´e 5. Po ní by zřejmě už následovaly přípravy k pilotovanému letu na Měsíc

 

 

Čína je momentálně jedinou zemí, jejíž kosmonautika uskutečňuje promyšlený dlouhodobý lunární program. Vysláním návratové experimentální sondy vstoupí do své třetí fáze. Při předešlých došlo k navedení několika průzkumných satelitů na oběžnou dráhu kolem Měsíce (Chang´e 1 a 2) a vysazení dálkově ovládaného roveru Nefritový králík na povrchu sondou Chang´e 3. Ten sice po několika dnech selhal kvůli technickým problémům, přesto Číňané misi považují v podstatě za úspěšnou. Právem, protože nejobtížnější část letu - měkké přistání - se podařila

Po již zmíněném odběru vzorků by měla někdy po roce 2025 následovat pilotovaná expedice. Číňané se netají záměrem vybudovat později na Luně stálou základnu. Její pilotovaný program přitom už zvládl vypouštění třímístných lodí i modulů orbitální stanice.

Čína na svůj lunární program vyčlenila značné prostředky a zřetelně mu dominuje zájem o nerostné suroviny. Kromě těch tradičních jde také o izotop hélium 3, který by se mohl stát ideálním palivem v termojaderných fúzních elektrárnách budoucnosti. Trvalá přítomnost Číňanů na Měsíci ale může mít i strategický význam. Přestože současný stav kosmických technologií zatím neumožňuje efektivní využití, z hlediska vzdálenější budoucnosti je Měsíc mnohem zajímavější než Mars, na který se soustředili Američané: je blízko, má neomezené zdroje surovin i energie a díky nízké přitažlivosti stačí ke startu do vesmíru jen malý výkon. Kdo dokáže využít a ovládnout Měsíc, tomu bude jednou patřit celá Sluneční soustava...

 

Jan A. Novák

Psáno pro iHned.cz

 

obr: Návrat do atmosféry metodou žabích skoků. Kresba: China Daily

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack