Novákoviny

Podle učebnic vynález parního stroje Jamesem Wattem roku 1789 odstartoval průmyslovou revoluci. Ve skutečnosti ale znala parní pohon už antika nejpozději od prvního století našeho letopočtu - a od té doby o něm věděli mnozí učenci přes celý středověk, renesanci i pozdější období. Přesto tato znalost neodstartovala nic. Revoluce se totiž obvykle nerodí z vynálezů.

Jamesem Wattem starověku byl alexandrijský Řek Hérón zvaný též Méchanikos, který žil pravděpodobně někdy v prvním století našeho letopočtu. A svou dobu předběhl opravdu o hodně.

O Heronovi se ví velmi málo, prakticky jen to, že sepsal několik knih shrnujících matematické a technické znalosti své doby. Není tedy ani příliš jisté, zda všechny popsané vynálezy skutečně pocházejí z jeho hlavy, nicméně především díky jemu víme, jakých překvapivých výsledků antická technika dosáhla.

Z hlediska vynálezu parního stroje je významné především jeho dílo nazvané Pneumatika. V něm se Hérón mimo jiné zabývá popisem různých hydropneumatických systémů, které dokáží vykonávat užitečnou práci bez přispění člověka. Antický vynálezce (nebo ti, jejichž dílem se při psaní inspiroval) se dostali až na samý práh novověku tím, že usilovali o vytvoření tepelných strojů. Hérón líčí například stroj pro otevírání dveří využívající tepelné roztažnosti vzduchu.

Herón patrně také poznal, že pro vytvoření strojů s dostatečnou účinností samotná tepelná roztažnost vzduchu nestačí. Správně si povšiml, že přeměna vody na páru dává podstatně lepší efekt. Protože znal (nebo vynalezl) vodní turbinu pracující na reaktivním principu (voda proudící z kola opatřeného tečnými tryskami jedním směrem jej roztáčela opačným směrem), nahradil vodu párou. Oheň zde zahříval vodu v kulovém kotli zavěšeném v ložiskách. Trysky po obvodu chrlily páru, takže kotel se reaktivní silou prudce roztočil.

Touto parní turbínou se Héron zřejmě intenzivně zabýval, protože jsou známy popisy jejích různých provedení. Tehdejší doba však nedozrála pro praktické uplatnění motorů. Helénistický a později římský svět měl sice k dnešnímu mnohem blíže než pozdější středověk, avšak k chápání vědy a techniky jako něčeho, co usnadňuje život, vydělává peníze a umožňuje vítězit ve válkách, až na výjimky nedospěl. K zavádění strojů do praxe nepřispívala ani levná pracovní síla v podobě otroků. Většinou proto byly podobné vynálezy chápány jen jako zábavné hříčky.

Jan A. Novák

UPOZORNĚNÍ: O Heronově strojích a dalších podivných znalostech starých učenců  se dočtete v knize Záhadné vynálezy, kterou vydalo nakladatelství Alpress. Pokud ji neseženete u svého knihkupce, je možné ji objednat zde:

http://eshop.alpress.cz/index.php?page=detail&item=9788073628048

You have no rights to post comments