Novákoviny

V polovině 19. století už byly lety balónem celkem všední záležitostí - alespoň v Paříži, která tehdy (věřte nebo ne) byla hlavním městem světové vědy a techniky. Právě tam se také uskutečnily první pokusy létat nezávisle na směru větru.

Roku 1850 hodinář Pierre Julien postavil patnáctimetrový model vzducholodi, kterou poháněly dva hodinové strojky. Spolupracoval při tom s železničním inženýrem Henry Giffardem, který se pak snažil úspěšné pokusy s modelem dotáhnout do podoby skutečné létající lodě.

Zkonstruoval proto maximálně odlehčený parní stroj (vážil "jen" asi 110 kg) s výkonem 2,4 kilowatu vybavený speciálním zařízením pro ochlazování kouře, aby nedošlo k požáru. Jeho 43 metrů dlouhá vzducholoď doutníkovitého tvaru totiž byla nadnášena vysoce hořlavým vodíkem. Vrtule měla průměr přes tři metry a řiditelnost plavidla zajišťovalo velké kormidlo podobné spíš lodní plachtě.

obr: Henry Giffard byl pravděpodobně první člověk, který letěl nezávisle na směru větru 

Do vzduchu se Giffard vznesl v pátek 24. září 1852 na pařížském Hyppodromu. Zamýšleným cílem první řízené plavby vzduchem bylo 27 kilometrů vzdálené Trappez poblíž Trappez. Start se podařil a za bezvětří prý vzducholoď dokázala vyvinou rychlost přibližně 9 km/h. Jenže i vánek, který sotva rozpohybuje větve stromů, je rychlejší - a na jeho překonání motor s výkonem dnešní sekačky na trávu nestačil. A tak z cesty do předem určeného cíle rychle sešlo. Giffard pak aspoň kroužil nad Hippodromem a přesvědčivě tím demonstroval, že balón je možné řídit. Poprvé v historii člověk letěl jinam, než kam ho unášely živly.

Henry Giffard se pak věnoval vylepšování parního stroje a jeho patenty mu vynesly i určité příjmy. Všechny je vložil do konstrukce druhé mnohem větší vzducholodě, která měla unést silnější stroj. Tentokrát ho ale ho ale vzduchoplavecké štěstí opustilo. Nová loď se vznesla do vzduchu roku 1852, krátce po startu ale ztratila podélnou rovnováhu a jiskry z kotle zapálily nosný plyn. Giffard ale se štěstím přežil. Plánoval ještě stavbu třetí vzducholodě s třicetitunovým parostrojem, která měla dosáhnout rychlosti 70 km/h, na její stavbu už ale nesehnal prostředky.

Henry Giffard předběhl dobu o několik desítek let - na jeho pokusy navázali jiní francouzští vynálezci až mnohem později. Když zjistil, že mu slábne zrak, spáchal roku 1882 sebevraždu. O dva roky později dostavěli inženýři Charles Renard a Arthur Krebs elektrickou vzducholoď La France, které dokázala uletět předem určenou trasu dlouhou 8 kilometrů a vrátit se na místo startu.

Jan A. Novák

obr: Giffardova parní vzducholoď

You have no rights to post comments