Novákoviny

Kosmická loď Orion je před dokončením, budoucí plány americké astronautiky však jsou stále nejasné. K dosavadním možným cílům astronautů (asteroidy, Měsíc, Mars) nyní přibyl další: Venuše. Program HAVOC chce do atmosféry žhavé planety umístit vzducholoď - a později celé létající město.

"Ze začátku nám hodně lidí říkalo, že jsme blázni," vzpomíná Dale Arney z Langley Research Center patřícího agentuře NASA. "Když jsme se ale myšlenkou začali zabývat hlouběji a předložili jim výsledky svých analýz, už jim to tak šílené nepřipadalo.

Venuše je pro pilotovanou výpravu v mnoha ohledech snazší cíl než Mars. Je blíž, cesta trvá kratší dobou a její gravitace je stejná jako pozemská, takže nároky na lidský organismus by během mise byly snesitelnější.

Na povrchu planety ale panují podmínky, které vylučují přistání: tlak 90krát vyšší než na Zemi a teploty okolo 460 stupňů Celsia. Proto bude cílem pilotované výpravy vysazení vzducholodi pohybující se ve výškách, kde jsou podmínky podobné jako na povrchu Země. Program má jméno HAVOC (High Altitude Venus Operational Concept) a na jeho konci by mělo být vytvoření trvale osídlených základen létajících v atmosféře Venuše.

Boj s kyselinou sírovou

"Venuše by mohla být docela dobrým cílem pro první pilotovanou misi k planetám," tvrdí Dale Arney. "Přesto nevoláme po zrušení ostatních projektů ve prospěch HAVOC. Jde nám jen o to zjistit, co bychom museli udělat, kdybychom se rozhodli pro Venuši."

obr: Po zabrždění během pádu do atmosféry odpadne ochranný štít a vzducholoď se začne plnit nosným plynem

Kresba: NASA

Nebylo by toho málo, protože ve výškách okolo 50 kilometrů, v nichž by se vzducholoď pohybovala, je sice atmosférický tlak podobný jako na povrchu Země, ale stále ještě teplota 75 stupňů Celsia. Zdejší atmosféra také téměř neobsahuje kyslík, zato je v ní agresivní aerosol z kapiček kyseliny sírové. Na rozdíl od podmínek na povrchu ale už jde o problémy zvládnutelné současnými technologiemi - v některých ohledech dokonce snadněji než ty, před kterými by stála mise na Mars.

Autoři projektu HAVOC předpokládají, že bude mít pět fází. Během první bude do atmosféry planety vysazena nepilotovaná vzducholoď dlouhá 31 metrů. Její obal plněný héliem ponese fotovoltaické články dodávající elektrickou energie dvojici motorů s vrtulemi. Tato fáze především vyzkouší technologie pro pozdější pilotované výpravy. Musí například ověřit vstup do atmosféry planety rychlostí 25 750 km/h, naplnění obalu vzducholodi nosným plynem během volného pádu, činnost fotovoltaických panelů v agresivním prostředí a celou řadu dalších problémů.

"Na některých problémech už jsme začali pracovat," říká Chris Jones, spoluautor programu z Langley Reseach Center. "Vyzkoušeli jsme například různé možnosti ochrany panelů před kyselinou sírovou."

V druhé fázi programu stráví posádka kosmické lodi 30 dní na oběžné dráze Venuše dálkovým průzkumem planety a její atmosféry. Při třetí a čtvrté fázi budou vysazeny dvoumotorové vzducholodě dlouhé 129 metrů řízené dvoučlennými posádkami. První mise potrvá 30 dní, druhá celý rok.

Létající města

Vzducholodě přitom budou muset nést nejen kabinu se systémy pro udržení života a zásobami, ale také dostatečně silnou raketu pro návrat na oběžnou dráhu. Venuše totiž má stejnou gravitaci jako Země (na rozdíl od Marsu, kde ke startu na zpáteční cestu stačí pouze 40 procent výkonu motorů). Na oběžné dráze by se obytný modul spojil s čekající lodí a zamířil k Zemi.

obr: V pozdější fázi by program HAVOC mohl vyústit ve vybudování  osad létajících v atmosféře Venuše

Kresba: NASA

Pátá fáze by spočívala ve vybudování celých trvale osídlených osad létajících ve výšce okolo 50 kilometrů.

Autoři studie tvrdí, že Venuše je z hlediska pilotovaného výzkumu přinejmenším stejně zajímavá jako Mars. Pro další osud lidstva by například mohlo být důležité vědět, proč planeta tak moc podobná Zemi se změnila ve žhavé peklo. Dosavadní výzkumy totiž ukazují, že kdysi tam vládly podobné podmínky jako na Zemi a na povrchu nejspíš existovaly oceány.

Někteří vědci také soudí, že na Venuši se stačil vyvinout život - a nevylučují, že jeho mikroskopické formy se ve vysoké atmosféře udržely dodnes. Nasvědčují tomu procesy odhalené nepilotovanými sondami, které se jinak dají vysvětlit jen obtížně.

Ve vzdálenější budoucnosti by Venuše mohla být vhodným objektem pro terraforming - přeměnu na planetu s podmínkami pro trvalé osídlení. Bylo by to nejspíš snazší než v případě Marsu, protože je stejně velká jako Země a hustou atmosféru už má. Někteří zastánci této myšlenky tvrdí, že v tomto případě by stačilo pouze odstínit část slunečního záření. K tomu je ale nutné tento svět poznat mnohem důkladněji.

Jan A. Novák

Psáno pro iHned.cz

You have no rights to post comments