Novákoviny

Planet podobných Zemi je nejspíš hodně - ale všechny moc daleko na zakládání kolonií. Mars a Venuše jsou blíž, zatím ale nabízejí podmínky podobné spíš peklu. Pokud by tam měli lidé někdy žít, bylo by nutné to změnit. Říká se tomu terraforming a návrhy, jak na to, už existují.

Když Jan Neruda ve svých Písních kosmických konstatoval, že "Země je nám malá", žilo na naší planetě asi půldruhé miliardy obyvatel. Sotva mohl tušit, že o necelé půldruhé století později budou jeho verše platit doslova: žije tu přes 7 miliard lidí a každý rok přibude dalších 134 milionů. Ještě ke všemu začínají také docházet zdroje. Jsou ale i jiné důvody, proč osidlovat jiné planety.

"Životu na Zemi stále více hrozí, že bude zničen nějakou katastrofou, změnou klimatu, jadernou válkou, geneticky vyšlechtěným virem či jinými nebezpečími, o kterých jsme dosud nepřemýšleli," tvrdí známý fyzik Stephen Hawking. "Přežití lidstva proto závisí na jeho schopnosti najít si nový domov jinde ve vesmíru."

Návrat ztraceného ráje

Venuše je sice blíž a má se Zemí skoro shodné rozměry i geologickou stavbu, podmínky na povrchu se ale našemu světu vůbec nepodobají. Pro terraforming je proto vhodnější Mars, který je sice malý (oproti Zemi poloviční průměr), ale má skoro stejně dlouhý den a velké zásoby vody v podobě ledu. Střídají se tu také roční období stejně jako u nás - jen s tím rozdílem, že rok trvá skoro dvakrát tak dlouho než na Zemi.

obr: Osídlenci se v prvních fázích terraformingu neobejdou bez skafandrů, později budou stačit lehké kyslíkové masky. 

"Mars je nový svět," tvrdí propagátor kolonizace Rudé planety a zakladatel společnosti Mars Society Robert Zubrin. "Jednoho dne tam budou žít miliony lidí".

Než k tomu ale dojde, bude třeba vyřešit celou řadu problémů. Průměrná teplota se pohybuje okolo -50 stupňů a nad nulu vystupuje jen zřídkakdy - na Zemi vykazuje podobné podmínky jen vnitrozemí Antarktidy. Ještě horší je, že atmosférický tlak na povrchu je stejný jako ve výšce 30 kilometrů nad Zemí. Tamní vzduch se skládá především z oxidu uhličitého. Mars nemá vlastní magnetické pole ani ozonovou vrstvu, takže nebezpečné kosmické paprsky i ultrafialové záření nerušeně dopadají až k povrchu.

Nebylo tak tomu ale vždycky. Data získaná automatickými sondami naznačují, že kdysi se podmínky na Marsu od pozemských příliš nelišily: před několika miliardami let tu bylo mnohem tepleji, po povrchu tekla voda, část planety zřejmě pokrýval oceán. Nejde tedy o nic víc, než vrátit planetu do původního stavu.

- - - - - - - - - - - - - - - 

UPOZORNĚNÍ:

Víc o Marsu i o osidlování planet najdete v knize Život ve vesmíru, kterou vydalo nakladatelství Daranus

- - - - - - - - - - - - - - - 

Lidé u toho v prvních fázích ani nemusí být - prvními "osadníky" se nejspíš stanou roboti, po nich budou následovat mikroorganismy. V ideálním případě tak najdou kolonisté Mars ve stavu, který sice pořád ještě bude mít daleko do Ameriky před připlutím lodi Mayflower, ale bez těžkých skafandrů už se nejspíš obejdou.

Čekání na první déšť

Ze všeho nejdřív bude zřejmě potřeba zvýšit na planetě teplotu a atmosférický tlak. Nastartovat tento proces přitom možná může být mnohem snadnější, než se na první pohled zdá. V polárních čepičkách a podpovrchových vrstvách půdy je velké množství nejen vodního ledu, ale i zmrzlého oxidu uhličitého. Stačí zvýšit teplotu o pár stupňů aby začal sublimovat a atmosféra houstla. Oxid uhličitý je skleníkový plyn - a to co vadí na Zemi, na Marsu začne pracovat pro nás. Skleníkový efekt povede k dalšímu zvýšení teploty a to zase k většímu uvolňování plynu a vodní páry.

obr: Stanice s generátorem skleníkových plynů

Mars by mohly v této fázi ohřívat velká zrcadla na oběžné dráze. Ještě snadnější by bylo pokrýt část povrchu planety černým prachem, který by sluneční svit měnil na teplo. Rychlý nárůst teploty by také mohla vyvolat srážka s dobře nasměrovaným asteroidem.

Někteří vědci navrhují využít plyny, které dokáží vyvolat mnohem větší skleníkový efekt než CO2, například metan. Ještě účinnější by byl tetrafluor metan či hexafluorid síry. Vyráběly by je speciální reaktory obsluhované roboty - pokud se ovšem na Marsu podaří najít výchozí suroviny.

Na Marsu se tak postupně objeví hustá oblaka, červená obloha se změní na modrou. Z nebe se spustí první déšť a na dně proláklin vzniknou vodní plochy. Pak přiletí sondy, které vysadí odolné mikroorganismy. Jejich hlavním úkolem bude přeměnit oxid uhličitý v atmosféře na kyslík a organické sloučeniny, které zúrodní půdu. Obsah kyslíku bude možné dál zvyšovat i při výrobě železa a dalších konstrukčních materiálů z oxidů, které jsou obsaženy ve v půdě planety.

Skutečně vyhráno bude mít kolonie na Marsu teprve tehdy, až se stane nezávislá na Zemi - a až bude moci staré vlasti prodávat něco, co jí chybí. Předpokládá se, že těžiště tamní ekonomiky bude spočívat ve využití surovinových zásob v kombinaci s nízkou gravitací. Je tedy možné, že Mars se jednou stane hlavním přístavem při dalším dobývání sluneční soustavy.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

You have no rights to post comments