Novákoviny

Údajná hrozba globálního oteplování inspiruje vědce k vytváření záplavy stále nových a často protichůdným teorií. Se zatím poslední přišel tým vědců vedený Ashleyem Ballantinem z University of Colorado Boulder. Ve studii zveřejněné v srpnovém čísle prestižního vědeckého časopisu Nature dokládají, že ačkoliv emise oxidu uhličitého za posledního půl století vzrostly čtyřnásobně, v atmosféře zůstává jen polovina tohoto množství. Zbytek je pohlcen planktonem v oceánu, korálovými útesy, rostlinami a dalšími složkami ekosystému planety.

"Planeta se s obrovskou zátěží emisí CO2 dobře vypořádává i navzdory tomu, že lidé pro jejich snížení udělali jen velmi málo," uvedl Ashley Ballantine. "Nevíme ale, jak dlouho tento trend vydrží."

Ani optimistickou zprávu už tedy nelze vypustit bez toho, aby se k ní nepřidalo nějaké to varování. Jinak vědcům hrozí, že zdroje peníze na další výzkum vyschnou. Poplašné zprávy o skleníkových plynech už jsou motorem tak velkého byznysu, že se vyplatí malou část přihrát vědátorům, kteří vědí, jak mají mluvit...

Takzvaná hrozba skleníkových plynů

Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury lidé v roce 2010 vypustili do ovzduší 33,6 miliard tun oxidu uhličitého, zatímco v loňském roce už to bylo navzdory všem opatřením 34,8 miliard tun. Od roku 1959 do roku 2010 civilizace vyprodukovala celkem asi 350 miliard tun uhlíku, což odpovídá přibližně bilionu tun oxidu uhličitého. Většina vznikla spalováním fosilních paliv. Nejvíce skleníkových plynů do ovzduší vypouští Čína, Spojené státy, Evropská unie a Indie.

Podle vědců z Boulder University na to Země zareagovala pro nás příznivým způsobem. Množství skleníkových plynů z atmosféry, které vstřebaly oceány, rostliny a půda, se zvýšilo a příroda za posledního půl století příroda absorbovala více než polovinu všech námi vyprodukovaných emisí. Pokud by se tak nestalo, byly by dnes podle vědců teploty na Zemi výrazně vyšší.

obr: Oteplovací propaganda vynáší, i medvěd unavený plaváním se hodí

"Dobrá zpráva je, že planeta nám zatím pomáhá se s touto zátěží vypořádat," říká profesor geologie Jim White, jeden ze spoluautorů studie.

Až dosud mnoho vědců tvrdilo, že efekt emisí skleníkových plynů na oteplování klimatu je okamžitý. Damon Matthews z Concordia University například v témže časopisu Nature roku 2009 publikoval zprávu, podle níž je klimatický dopad bezprostřední a lineární: každá tuna oxidu uhličitého, kterou vypustíme, zvýší teplotu atmosféry o 0,0000000000015 stupně. S přímou závislostí oteplování na emisích počítají také odhady zveřejněné Mezivládním panelem pro klimatické změny při OSN (IPCC) v roce 2010. Práce vědců z Boulder University hodnověrnost těchto prací zpochybňují.

Čas ubrat plyn?

Ani autoři nové studie ale nechtějí, aby jejich výsledky vedly ke klimatickému optimismu a zpochybnění vlivu CO2 na globální oteplování ve svých komentářích odmítají.

obr: Další zbraň z propagandistického arsenálu klimatických alarmistů. Když budete zlobit, roztají ledovce a stanou se z vás ryby. Že zatím voda nestoupla ani o milimetr? Nevadí, hlavní je, že to nese...

"Už nyní vidíme, že ke klimatickým změnám dochází i navzdory tomu, že ekosystém část skleníkových plynů pohltil," tvrdí Ashley Ballantine. Především ale soudí, že tento efekt je časově omezený. "Je to jako vůz který jede na plný plyn," dodává k tomu Jim White. "Když máte sešlápnutý pedál plynu až k podlaze, auto se třese, jízda je nestabilní a pravděpodobnost nehody vysoká. Je nejvyšší čas ubrat plyn dřív, než to dopadne špatně. S emisemi oxidu uhličitého je to stejné."

"Je nutné si uvědomit, že i pohlcený oxid CO2 nikam nezmizel, ale v ekosystému stále zůstává," říká Pieter Tans, další spoluautor studie. "Růst obsahu CO2 v prostředí může například narušovat korály a tím vést k uvolňování plynů do atmosféry." Vědci proto tvrdí, že je jen otázkou času, kdy schopnost pohlcovat skleníkové plyny ustane a zpomalující efekt na oteplování pomine.

Skutečné hranice této schopnosti ale nikdo nezná: ekosystém planety pohlcuje oxid uhličitý už několik miliard let. Kdyby ho prostřednictvím organismů nevázal do hornin, vypadala by dnes atmosféra Země jako na Marsu nebo na Venuši - bylo by v ní přes 90 procent CO2. Ve skutečnosti je mnohem větší hrozbou pro korály chemické znečištění - které ale bojovníkům proti oteplování kupodivu nijak zvlášť nevadí.

Pochybná data, zfalšované grafy

Ve skutečnosti není ani jisté, zda ke globálnímu oteplování katastrofických rozměrů opravdu dochází - a pokud ano, zda ho způsobují skleníkové plyny vypouštěné lidmi. Je prokázanou skutečností, že mezi 10. a 14. stoletím bylo mnohem tepleji než dnes, takže v Grónsku prosperovaly zemědělské osady. Příčina není známá, motory a elektrárny to ale jistě nebyly.

obr: Údaje o vývoji teplot od roku 1978 podle NASA. Po oteplování ani stopy, nepatrné výkyvy ve zlomcích stupně za krátké období sledování neopravňují k seriózním dlouhodobým výhledům

A naopak v následujícím období nastala tzv. malá doba ledová, kdy běžně zamrzalo Baltské moře. Tentokrát je možné vysledovat souvislost se sníženou aktivitou Slunce: v tomto období z neznámých důvodů zcela vymizely sluneční skvrny. Odborníci jej nazývají Maunderovým minimem. Grafy (ty nezfalšované) ukazují, že růst teplot nezačal s průmyslovou revolucí, ale s koncem Maunderova minima.

Zastánci teorie globálního oteplování způsobeného lidmi (a příjemci obrovských prostředků vydávaných na boj s ním) se s těmito nepříjemnými skutečnostmi vypořádávají po svém: Buď uvádějí pouze data za posledních 100 až 150 let (což je z hlediska vývoje klimatu zanedbatelné) nebo místo skutečných údajů o teplotách za poslední dvě tisíciletí vycházejí z tzv. hokejkového grafu vypracovaného na objednávku IPCC, který teplotní extrémy v minulosti zatajuje a naopak zvýrazňuje růst v posledním století.

Stejně pochybné jsou i údaje o emisích a jejich vlivu na klima. Od počátku průmyslové revoluce sice obsah oxidu uhličitého v atmosféře opravdu vzrostl o téměř 100 procent - což ale vypadá mnohem méně strašidelně, když zjistíme, že to bylo z 280 miliontin na 394 miliontin. Je to totéž jako kdybyste do sudu s vodou místo jednoho zrnka soli hodili dvě. Také teplota za stejné období "vzrostla" o zlomky stupně. S tak nepatrnými hodnotami lze pomocí metodiky sběru dat a jejich zpracování dělat ledacos. Například i údaje pro studii Ashley Ballantina pocházejí z pouhých 40 míst v různých oblastech planety, zatímco obsah plynů se v těchto nepatrných měřítcích dramaticky mění i na malé ploše. Důvod je jediný: z klimatologie se stal výnosný byznys.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

obr: Vývoj teplot od poslední doby ledové do současnosti. Opět žádný náznak vlivu civilizačních aktivit ani oteplování jako takového - teploty naopak zůstávají pod dlouhodobým průměrem. Přesto klimatičtí alarmisté straší tzv hokejkovým grafem (v pravém horním rohu obrázku)

You have no rights to post comments