Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Hrozba jménem geoingeneering

geoing1

"Příští zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) OSN se víc zaměří na geoinženýring, tedy na umělé zásahy, které odvrátí změny klimatu," uvedl pro agenturu Reuters Rajendra Pachauri, šéf tohoto orgánu. Zpráva podpořená autoritou Mezinárodní organizace národů by měla vyjít během letošního roku - a nepochybně vzbudí přinejmenším stejný rozruch jako všechny předešlé produkty IPCC. 

 

 

 Pokud nevíte, co si pod pojmem geoinženýring představit konkrétně, pak odpověď nabízí zpráva z mezinárodní konference specialistů na tento obor, kterou loni v červnu hostila peruánská Lima: "Rozprašování aerosolů do atmosféry, umělé změny barvy mraků, vypouštění obrovských množství kysličníků železa do oceánů, to jsou některé z mnoha metod, kterými chceme odvrátit globální oteplování".

geoing2

 

obr: Jeden z geoinženýrských projektů počítá s obrovskými flotilami lodí, které by do atmosféry vypouštěly vodní páru

 

A pokud vás při čtení jména Rajendra Pachauri podvědomí upozornilo, že jste se s ním už setkali v souvislosti s něčím neblahým, pak vaše podvědomí pracuje dobře: je to týž Pachauri, jehož jméno figuruje v četných zprávách o falšování klimatických dat, kterých se IPCC dopouští.

Není divu, že proti geoinženýringu začínají bojovat i ti, kdo kdysi vypustili džina environmentalismu z láhve: Pachauri už dostal protestní dopisy proti záměrům zásahovat do klimatického systému planety od ekologických organizací ze čtyřiceti zemí. Zrodila se také kampaň HOME (Hands Off Mother Earth - viz www.handsoffmothereart.org), v níž i samotní ekologičtí aktivisté začali poukazovat na falšování klimatických dat, které má tyto záměry podpořit. Jenže už Goetheho doktor Faust věděl, že "duchů jednou vyvolaných se nelze zbýti".

Jiní notoričtí pachatelé dobra totiž naopak jsou nadšení a slibují finanční podporu. Zakladatel Microsoftu Bill Gates nabídl 300 milionů dolarů projektu Silver Lining, který chce bělit mraky, aby odrážely víc slunečního záření.

Možná při tom o žádnou dobročinnost ani nejde. Podnikatelé tleskají především proto, že v kapitálově náročných geoinženýrských projektech financovaných ze státních rozpočtů tuší příležitost vysokých a bezrizikových výdělků. A tak v jejich režii přicházejí na scénu politikové, vědci, aktivisté i žurnalisté ochotní za tyto megalomanské vize bojovat - navzdory tomu, že globální oteplování způsobené lidmi zatím nikdo ani přesvědčivě nedokázal.

 

Tam, kde zítra již znamenalo včera

První globální geoinženýrské projekty se začaly líhnout v polovině minulého století, kdy jaderná energie a další technologie lidstvu zdánlivě otevřely cestu k všemocnosti. Tragikomické je, že jeden z nejznámějších usiloval o přesný opak toho, co chtějí dnešní geoinženýři: přehrada uzavírající Beringovu úžinu měla chladnou vodu ze severu čerpat na jih a teplou z Pacifiku na sever. Tak by roztál led v Arktidě, umožnila by se celoroční plavba podél severních břehů Eurasie i Ameriky a pro hospodářské využití by se otevřely obrovské plochy Sibiře, Aljašky a arktické Kanady.

Tehdy se podobných plánů vyrojilo mnoho: odklonění studeného Labradorského proudu od břehů Severní Ameriky, "usměrnění" Golfského proudu přehradou mezi Floridou a Kubou, vyvoláním dešťů na Sahaře pomocí obrovských polí naftových hořáků, budování průplavů a umělých vnitrozemských moří jadernými explozemi...

Naštěstí se už tehdy vyskytli i rozumní lidé. Český geolog profesor Radim Kettner roku 1955, (tedy v časech, kdy nesouhlasit s heslem "Poručíme větru dešti" mohlo být dost nezdravé) napsal: "Každý velký zásah do ustálených přírodních poměrů může vyvolat podstatné změny v přírodě jinde, které mohou nakonec mít i katastrofální ráz."

Projekty se ale nakonec neuskutečnily spíš pro nedostatek prostředků. S jedinou výjimkou, jíž byl tehdejší Sovětský svaz. "Země, kde zítra již znamenalo včera" podlehla představě o své všemocnosti natolik, že převedla vodu z povodí řek Amudarji a Syrdarji do obrovských závlahových systémů. Výsledkem bylo zmenšení plochy Aralského jezera na třetinu, zasolení a otrávení jeho vody pesticidy ze zavlažovaných plantáží a rozsáhlé znehodnocení půdy - což dnes v důsledku ohrožuje existence, zdraví a dokonce i životy 1,5 milionů lidí. Podle současných odhadů by jen pouhé zastavení neblahých procesů stálo půl miliardy dolarů.

 

Umělé mraky kyseliny sírové

Peníze na nápravu škod v oblasti Aralského jezera nejsou; takzvaná hrozba globálního oteplování ale způsobila, že na ještě šílenější projekty by být mohly. A tak geoinženýři zvedají hlavy a dokonce míří ještě výš: už ne jen "vylepšování" na částech kontinentů, ale rovnou celé planety. Z jejich nápadů přitom mrazí - a to tak, že doslova.


geoing3

 

obr: Některé geoinženýrské projekty environmentalistů přímo počítají s vypouštěním jedů do atmosféry. Například tzv. sírový geoingeneering chce navodit stejné podmínky, jaké donedávna způsobovaly vznik jedovatých kyselých dešťů

 

Jeden z nejpozoruhodnějších se nazývá sírový geoinženýring a v podstatě znamená pokračování smutně proslulých kyselých dešťů jinými prostředky.

Chcete návod? Tady je: "Dostaneme do stratosféry řádově milióny tun oxidů síry," říká klimatolog Ken Caldeira z Carnegie Institution for Sciences, bývalý spolupracovník IPCC a jaksi mimochodem i někdejší levicově orientovaný mírový aktivista. "K tomu je možné použít upravená letadla Boeing 747, vojenské bombardéry nebo velké balóny. Oxidy budou ve velkých výškách reagovat s dalšími částicemi, především s vodou a vytvoří aerosol z kyseliny sírové odrážející sluneční paprsky zpět do vesmíru".

Někteří vědci ale chtějí, aby geoinženýři zasáhly do ještě vyšších vrstev atmosféry. Klimatolog David Keith z University of Calgary říká: "Musíme najít částice, které by se udržely v ještě větších výškách a dostat je skrz ozonovou vrstvu až do tzv. mezosféry. Tam by představovaly menší hrozbu pro životní prostředí než ve stratosféře."

Mraky kyseliny sírové nejsou z přírody neznámé: tvoří velkou část žhavé a jedovaté atmosféry Venuše. Sírový geoinženýring je přitom poměrně snadno realizovatelný: oxidy síry jsou vedlejším produktem výroby elektřiny z uhlí a elektrárenské společnosti nevědí co s nimi. Zbavit se jich v rámci "ekologických" projektů a ještě za to inkasovat - to vypadá velmi lákavě.

A tak se pohotově vynořily "odborné studie" (například práce Acid Deposition form Stratospheric Geoingeneering with Sulfate Aerosols, Krawitz 2008) tvrdící, že případné kyselé deště vlastně nejsou nebezpečné. Že svahy Krkonoš a Krušných hor ještě po kyselých deštích ani nestačily pořádně obrůst lesem? Přece byste nevěřili vlastním očím víc, než zaručeně nestranným odborníkům!

 

Ekologické šílenství

Existuje řada dalších nápadů, jak ochladit údajně se oteplující klima planety. Jeden z nich požaduje vypustit do oceánů velké množství kysličníků železa. To by mělo podpořit růst fytoplanktonu, který pak spotřebuje "zhoubný" oxid uhličitý z atmosféry. Že by to nejspíš znamenalo poslední ránu z milosti pro už tak těžce zkoušený ekosystém moří? Nevadí, tito ekologové zvláštního ražení soudí, že když se kácí les, létají třísky. Jiná metoda zase počítá se stavbou speciálních lodí, které by z mořské vody vyráběly aerosol odrážející sluneční záření. Těch lodí by bylo potřeba asi tak 30 000 a kolik by se při jejich stavbě a provozu vyprodukovalo obávaného CO2, kupodivu nikdo nepočítal.

geoing5

 

obr: Údajnému globálnímu oteplování mají zabránit mraky lesklých částic obklopujících Zemi a odrážejících sluneční paprsky zpět do vesmíru

 

Jiní geoinženýři počítají s vypuštěním miliard částic, které by ve vesmíru vytvořily kolem Země prstenec stínící Slunce. Další chtějí pokrýt oceán bublinkami, jiní zase pouště hliníkovými reflexními fóliemi...

Nejvíc ale pořád přitahuje vypouštění částic do atmosféry. Kromě kyseliny sírové to mají být také další chemikálie nebo mikročástice, tvořící kondenzační jádra, kolem nichž by krystalizoval led. Tak by vznikla oblaka, která by odrážela sluneční paprsky. Na snaze rozprašovat z letadel chemikálie je pikantní, že se nápadně podobá potrhlé konspirační teorii o chemtrails. Její zastánci věří, že, čáry, které zůstávají na obloze za letadly, prozrazují tajné vypouštění jedů za účelem snížení populace. Konec konců, geoinžinýringové hrátky mohou mít v konečném důsledku stejný efekt.

Všechny tyto metody totiž mají jedno společné: chtějí vyvolat jevy, které zatím byly diskutovány spíš v souvislosti s katastrofou známou pod označením nukleární zima - také jaderné výbuchy (nebo dopad asteroidu) by zaplnily atmosféru částicemi stínícími Zemi a způsobily dramatické ochlazení. Jde o efekt, který nejspíš vyhubil dinosaury po pádu asteroidu a který by asi ukončil existenci civilizace. S jeho umělou regulací nejsou nejmenší zkušenosti...

A tak je možné, že globální finanční krize přichází právě včas, aby lidstvu zabránila způsobit katastrofy mnohem horší.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack.com