Přízrak El-niňo se vrací
- Kategorie: Věda
- Vytvořeno 3. 7. 2014 9:59
Podle meteorologů by se v druhé polovině letošního roku měl opět projevit jev El-Nino, který bývá spojován se záplavami, suchem a dalšími pohromami. Světová meteorologická organizace WMO už doporučila vládám, aby se připravily na problémy. Na to, zda se El-Nino týká střední Evropy ale existují protichůdné názory.
El-Niňo se v mnoha pohledech podobá globálnímu oteplování: lze jím dobře strašit, aniž by většina publika věděla, o co jde. Navíc panuje představa, že to je jedna z těch katastrof, které tu dřív nebývaly, protože ji na sebe přivolala naše moderní civilizace. To ale vůbec není pravda.
Kosmická hlídka
El-Niňo (Jezulátko) je ve skutečnosti jeden z běžných periodických jevů, podobně jako střídání léta a zimy, jen se vrací v poněkud delších intervalech a ne tak pravidelně. Nejčastěji trvá mezidobí 3 až 4 roky, ale přesně předpovídat nejde. V posledních desetiletích používá americká kosmická agentura NASA k jeho hlídání satelity měřící množství tepla v oceánech. Na základě jejich údajů pak lze odhadnout, kdy se Jezulátko probere ze spánku.
El Niňo je totiž důsledkem nahromadění tepla v rovníkové oblasti Tichého oceánu, které nakonec způsobí, že vždy po několika letech se obvyklý východo-západní pohyb vod jižně od rovníku na nějaký čas omezí a masa ohřáté vody se vydá na východ směrem proti běžnému pasátu. Tam ovšem záhy narazí na americkou pevninu a výrazně ovlivní život jejich obyvatel.
obr: Jev El-niňo způsobuje nahromadění tepelné energie v rovníkové oblasti Pacifiku
Kresba: NASA
Dopady však pocítí prakticky celý svět, protože větší množství tepla a vlhka v jedné oblasti vede k jejich poklesu jinde. Důsledky (zejména v tropech) jsou neobyčejně pestré: změní se úlovky rybářů, někde víc prší, zatímco jinde naopak zavládne sucho, deštivé počasí vede k záplavám a sesuvům půdy, suché horko zase k požárům a vysychání zdrojů vody, zhoršují se výnosy životně důležitých plodin, ekonomické výkyvy vedou k politické nestabilitě...
K jevu zvanému El Niňo dochází nepochybně přinejmenším již celá tisíciletí. Existují například historické prameny svědčící o tom, že čas od času zužoval už staré Inky. Australský vědec Richard Grove doložil působení El Nina v letech 1526, 1789, 1880 a dalších. Zvlášť prostřední letopočet je zajímavý, neboť toho roku také vypukla Velká francouzská revoluce. Grove to nepovažuje za náhodu - domnívá se totiž, že dopad jevu je celosvětový a pokud je obzvlášť silný, může způsobit i velké společenské otřesy. Nelze ovšem přehlédnout, že podle jiných teorií vedla k francouzské revoluci velká sopečná erupce na Islandu a na ní navazující klimatické změny...
Řadový občan o jevu El Niňo prakticky neslyšel až do roku 1998, kdy se vyhrnula záplava zpráv o "nové katastrofě", která je důsledkem globálního oteplování způsobeného moderní civilizací. Předpovědi neúrody tehdy vedly k růstu cen, hrozící tornáda a hurikány uvítaly pojišťovací společnosti, rozvojové země získaly o důvod víc k vymáhání pomoci, na koni byli zastánci teorie o globálním oteplování způsobeném lidmi. Na účet El Niňa se připsalo kdeco a jen stěží šlo rozeznat, co je realita, co pouhé nepodložené hypotézy a co manipulace.
V zlém i v dobrém
Ve skutečnosti El Niňo není katastrofa, ale velmi užitečný mechanismus: je jedním z mnoha jevů, které regulují rozdělení tepla na naší planetě. Její povrch se totiž ohřívá značně nerovnoměrně. Rozdíly teplot mezi polárními oblastmi a tropy tak velice rychle nabývají energetického potenciálu, proti kterému je i jaderný arzenál lidstva jen dětskou hračkou.
obr: Tichomořskému "Jezulátku" někteří dávají za vinu i povodně v roce 2014
Foto: Jan A. Novák
Kdyby neexistovaly mořské proudy rozvádějící teplou vodu od rovníku na sever a na jih, a další, které na její místo dopravují chladné vody z polárních oblastí, byla by naše planeta velmi nehostinným místem - distribuci tepla by převzaly vzduchové masy, které by se nad povrchem řítily v podobě jakýchsi supertornád ničících vše, co jim stojí v cestě.
El Niňo je v tomto systému oceánského "ústředního topení" planety jen jakýmsi pojistným ventilem: odvede dlouhodobě nahromaděné přebytky z jedné oblasti do druhé. V záplavě katastrofických zpráv roku 1998 například téměř zaniklo, že to co Jezulátko na jednom místě přežene, to si zase jinde vynahradí. Například Austrálii přinesl nebývalou úrodu hroznového vína, Brazílii rekordní sklizeň kávy, v mnoha místech světa se zase naplnily vysychající studny. Pár měsíců poté co prezident Bill Clinton svolal do Kalifornie "krizový summit" hledající opatření proti blížící se pohromě, prožily USA jedno z nejhezčích lét a podnikatelé v turistice si mnuli ruce.
Další El-Niňo se narodilo roku 2002 a do plné síly vyspělo roku následujícího. Jev se pak vrátil znovu v letech 2009 a 2010. Pro nás je zajímavé zejména to, zda a jak se projeví v Evropě - a leckdo si asi nad letopočtem 2002 vybaví především povodně. To se ale prokázat nepodařilo a například podle webu Meteocentrum ale Jezulátko na naše počasí žádný prokazatelný vliv nemá.
Jiné zdroje ale tvrdí, že v letech El-Niňa prožívá Evropa obzvlášť silné zimy. Většina odborníků se ale shoduje na tom, že na silnější tvrzení jsou zatím naše znalosti o atmosférickém systému naší planety zcela nedostatečné.
Jan A. Novák