Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Povodně neměly nikoho překvapit

 

povode?Voda začíná opadat a pokud frontální systémy potloukající se stále ještě nebezpečně blízko našich hranic nezamíří zpět, tak jsme z nejhoršího venku. Jako už tolikrát v poslední době se i nyní objeví otázky proč se to všechno stalo a kdo je na vině. Svou polévku si na nich jistě přihřejí environmentalisté, klimatologové, betonářská lobby, pojišťovny i mnozí jiní, opravdu poctivá odpověď je ale jen jedna: nemůže za ně nikdo - takové věci se v našich končinách prostě stávají.

     V únoru 1997 dostala redakce časopisu Vesmír příspěvek Zdeňka Vašků z České zemědělské univerzity o tzv. malých pluviálech, tedy obdobích zvýšené srážkové činnosti a častých ničivých povodní na našem území. Autor popsal čtyři (roky 1078-1118, 1310-1350, 1560-1573, 1763-1771) a naznačil se, že další by mohl být na cestě. Výslovně v článku píše: "Žádný ze scénářů zpracovávaných pro Českou republiku nepočítá s nástupem malého pluviálu. Jenže vzhledem k naznačené periodicitě nelze takový směr vývoje vyloučit".

    povodně, malé fluviály, Vesmír, Zdeněk VaškůPrognóza se naplnila s děsivou rychlostí: červencové povodně na Moravě přišly dřív než článek stačil článek vyjít (je v zářijovém čísle Vesmíru). A od té doby přicházejí povodně téměř pravidelně.

 

obr: Přebled tzv. malých pluviálů na našem území. Zdroj: Vesmír

 

    Přesto příběh naplněného varování zůstal stranou pozornosti, i když nabízí několik mimořádně cenných informací. Ta nejdůležitější je, že velkým povodním se ani v příštích letech zřejmě nevyhneme a že s klimatickými změnami údajně způsobovanými lidmi to nemá nic společného. Ukazuje také ale, že pokud se věda dělá poctivě bez ovlivňování zájmovými skupinami, stále představuje mocný nástroj pohledu do budoucnosti.

    Vědci neselhali ani při krátkodobé prognóze událostí tohoto víkendu, protože varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) přicházela už od čtvrtka a uvedenou oblast výslovně uváděla. Málokdo to ale zřejmě bral vážně, protože se mezitím stalo zvykem vydávat povodňová varování před každým větším deštěm: "Veřejnost je v klidu, převládají názory, že jsme to opět přehnali," uvádí klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ na svém blogu serveru Aktuálně.cz.

    Ale i kdyby veřejnost v klidu nebyla - dá se proti častějšímu výskytu vydatných srážek a následným povodním něco dělat?

    srážky, povodně, ČHMÚ, CHMIPodle údajů ČHMÚ byly v uplynulých dnech rekordní čtyřiadvacetihodinové srážkové úhrny v Hejnicích  166 mm a ve Fojtce 160 mm. To je o 50 procent víc, než tu obvykle spadne za celý měsíc a přibližně pětina až třetina toho, co za celý rok.

 

obr: Mapa průměrných srážkových úhrnů na území republiky ukazuje, že vsoké srážky by na Liberecku neměly nikoho překvapit. Zdroj: ČHMÚ

 

    Ta voda prostě musí někudy odtéct - a v horských oblastech jedinou možnost představují těsná údolí. Stejná údolí tu ale také jsou praktickými jedinými místy, kde se dá stavět, bydlet a podnikat. Letecké záběr to dokazovaly názorně: při pohledu ze vzduchu většinou nebylo vidět hladinu rozlitou do široka, ale  původní řeku nebo potok - jen širší než jindy. Je logické, že za několik staletí nižší srážkové aktivity se lidské osídlení posunulo na dna údolí, že tu vznikly silnice a železnice. Nyní ale existují jen dvě možnosti: buď se odstěhovat, nebo být připraven na to, že voda čas od času odnese všechno, na co dosáhne. I zde sice může rozumné hospodaření v krajině povodně zmírnit, ale na rozdíl od nížin jsou tyto možnosti podstatně menší. V horách a pod horami pořád platí, že za luxus života v údolí si živel občas vybírá daň.

    Iluzorní je i představa, že katastrofálním povodním mohou zabránit vodní stavby a úpravy koryt. Případy hrází v Mlýnici a Fojtce, kdy voda během víkendu přetékala přes koruny a hrozila, že podemele základy, naopak znovu naznačují, že při opravdu velkých průtocích povodňovou vlnu nejenže nezachytí, ale naopak riziko ještě zvyšují. Přitom teorie malých pluviálů názorně ukazuje, že tzv. tisíciletá voda není něco, co přijde jednou za hodně dlouhou dobu: není vyloučeno, že v současnosti ji na území ČR můžeme zažít třeba i několikrát do roka.

    Škody způsobené povodní jsou opravdu velké - teď jde ale o to, aby někdo (ať už v dobré vůli, z populismu, nebo pro vlastní zisk) nezačal vymýšlet "opatření", která ztráty a náklady ještě zmnohonásobí. Skutečné řešení je jen jedno: naučit se s hrozbou povodní žít.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

Další článek na stejné téma nadete zde

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Extension: by JoomlaShack.com