Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Cesta do pravěku v Jeskyni temnoty

jesktem1Ještě před pár staletími to měla věda ohledně členění minulosti Země jednoduché: před potopou a po potopě. Dnes už víme, že jednotlivá období na naší planetě nastupovala a ustupovala v mnohem složitějším sledu. Památek na tyto změny však není mnoho, protože byly v pozdějších dobách stírány a ničeny mnoha vlivy. Vědci proto pečlivě zkoumají a opatrují místa, kde zůstaly takové "konzervy času" zachovány.

 

Velmi často jsou těmito pokladnicemi památek na minulost právě jeskyně. V těchto úkrytech chránících před chodem dějin na povrchu se dochovaly nejen kosti dávných zvířat nebo pravěkých lidí, ale i stopy prvních nesmělých kroků lidské civilizace - ohniště, nástroje z kamene, keramické střepy.

Především se tu však jsou vrstvy, které umožňují takové nálezy datovat a dát do širších souvislostí. Jeskyně s dobře uchovanými nálezy představuje přinejmenším stejný poklad, jako třeba hromady zlata a šperků z faraonských hrobek, byť se jedná jen o popel, kosti a střepy. Jednou z takových významných evropských lokalit je Ghar Dalam (Jeskyně temnoty) na východě středomořského ostrova Malta.

 

Propadlé jezero

Jde vlastně o jednoduchý, ale rozměrný a hluboký tunel ve vápencovém svahu údolí směřujícího do zátoky St. Georg Bay. Jeskyně vznikla poměrně neobvyklým způsobem: před více než milionem let zde bylo sladkovodní jezero, jehož vody pronikaly do vápencového podloží a rozrušovaly je.

jesktem2

 

 

 

obr: V muzeu nedaleko vchodu do jeskyně jsou vystaveny nálezy z vykopávek v podzemí. Návštěvníci tu uvidí i kostry dávno vyhynuých tvorů 

 

 

 

Pod dnem jezera zvolna vznikla velká dutina, jejíž strop se však v pozdním pleistocénu prolomil. Dovnitř se vřítily povrchové vody a zanesly sem zbytky živočichů.

Později si vody jezera prorazily cestu k moři a vytvořily řeku, která protékala i jeskyní. Postupně zde vyhloubily údolí, v jejichž stěnách se zbytek jeskyně zachoval. Tehdy sem také našli cestu prehistoričtí lidé a podzemní prostory osídlili.

Učenci moderní doby znali Jeskyni Temnoty odedávna - už roku 1647 jí zmiňuje dějepisec G. Abela. Vědecký výzkum začal už v minulém století, kdy v maltských jeskyních hledal památky na evropský pravěk ženevský geolog Arturo Issel. Pozůstatky po lidech sice nejdříve nenašel, objevil však kosti hrochů a dalších živočichů, které dnes už na Maltě nežijí. Později tu objevil i pravěkou keramiku.

Koncem minulého století zde ve vykopávkách pokračoval učitel angličtiny John Henry Cook a na něj navázala souvislá řada dalších badatelů (včetně jedné ženy, slečny G. Thompsonové). S krátkou přestávkou druhé světové války, kdy tu měla britská Royal Air Force sklad leteckého paliva, práce v jeskyni probíhaly souvisle až do současnosti. Už od roku 1930 je také nedaleko vchodu do podzemní malé, ale dobře vedené muzeum.

"Doba ledová je holt doba ledová," říkají postavičky seriálu Mach a Šebestová - ale nemají tak docela pravdu. Správně by měly říci, že doba ledová jsou vlastně čtyři doby ledové. Celkem čtyřikrát během posledních přibližně dvou milionů let výrazně poklesla teplota a velkou část kontinentu pokryl led.

Mezi tím byly i čtyři dlouhá teplá období (interglaciály), během kterých naopak průměrné teploty vystoupily výše než dnes. Subtropické pásmo tehdy sahalo mnohem severněji.

Příčiny střídání ledových a meziledových dob dosud neznáme, i když teorií je mnoho. Minulé interglaciály také trvaly mnohem déle než relativně teplé období, v němž se nacházíme nyní, lze tedy jen těžko tvrdit, že střídání ledových a meziledových dob už skončilo.

Neodpustím si v této souvislosti poznamenat, že z tohoto hlediska jsou úvahy o globálním oteplování způsobeném lidskou činností přinejmenším poněkud předčasné - a jde zatím spíše o politické než o vědecké argumenty.

 

Pevninský most a ostrovní past

Během ledových dob zůstávala voda uvězněná v mohutném ledovcovém štítu a hladina oceánů klesala až o 200 metrů. Tehdy se Malta na severu spojila se Siciílií (a ta zase s kontinentální Evropou), zatímco od Afriky zůstávala trvale oddělena. Tehdy sem ze severu přicházela typická zvířena evropských glaciálů: nejen jeleni, medvědi, vlci a další dnes běžná zvířata, ale třeba i hroši a sloni.

jesktem3

 

 

 

obr: Vchod do jeskyně Ghar Dalam

 

 

 

V případě maltského slona ovšem šlo o zakrslý druh velikosti malého poníka. Dnešní děti by z něj určitě měly radost. Ukázalo se, že není příbuzný s africkým slonem, nemůže tedy sloužit jako důkaz někdejšího spojení Malty s Afrikou. Víc znaků naopak naznačuje příbuzenství s indickým slonem.

Během meziledových dob zase voda stoupla a zvířata byla na ostrově uvězněna. Každý interglaciál uvěznil na Maltě jinou faunu Vrstvy s kosterními pozůstatky v Jeskyni temnoty tedy názorně ukazují průběh ledových dob i vývoj života Evropy těch věků.

Neméně významné se ukázaly být i památky na pobyt pravěkých lidí v jeskyni. První sem přišli už před více než sedmi tisíciletími. Z jejich éry se zde zachovala primitivní keramika s jednoduchými vzory.

Je to jedna z velmi mála evropských jeskyní, kde se dochovaly nejen kosti zvířat z pleistocénu, ale současně i pozůstatky činnosti dávných lidí. Ty pak mají bezprostřední návaznost na jiné maltské nálezy - lze říci, že právě díky

Jeskyni temnoty je tento středomořský ostrov jediným místem v Evropě, kde lze téměř plynule sledovat vývoj od pleistocénu až po současnost.

Dnes je Jeskyně temnoty dobře udržovanou a vkusně vedenou turistickou atrakcí. Autobusy přivezou návštěvníky do muzea, které je současně pokladnou. Po prohlídce neuvěřitelného množství kosterních pozůstatků (nechybí ani kompletní kostry některých zvířat) můžete sejít pěkně upraveným parkem na dno údolí ke vchodu do jeskyně.

 

0stredom-sm

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Víc o záhadách ostrova Malta najdete v knize Největší záhady Středomoří, kterou vydalo nakladatelství XYZ/Albatros Media. Lze ji objednat zde

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

 

Za vstupní mříží vás čeká tabule s nákresy a přehlednými vysvětlivkami v několika světových jazycích - a pak už vlastní jeskyně. Krápníková výzdoba je skromná ale díky působivému osvětlení zvýrazňuje tajuplnou atmosféru pozůstatků dávné a dosud ne zcela poznané minulosti.

Lávka pro návštěvníky vede nad místy vykopávek a někde jsou pro srovnání zachovány i nedotčené původní vrstvy. Ani tady nechybí popisky. Žádný průvodce vás nikam nehoní (pokud jste si ovšem z autobusu nepřivedli vlastního pohaněče v podobě průvodce cestovní kanceláře), protože tu není kam zabloudit. Když dojdete na konec tunelu, nezbude vám, než se stejnou cestou zase vrátit.

Jeskyně temnoty má rozměry i výzdobou daleko do turisticky vyhlášených krápníkových divů,včetně těch u nás. Množství informací o minulosti našeho kontinentu, které odtud pochází, je však unikátní.

 

Jan A. Novák

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates at JoomlaShack.com