Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Výzkumný ústav starý 2000 let

musei1Výzkumné ústavy považujeme za vynález moderní doby, ve skutečnosti ale ty první z nich vznikaly podle velmi starého vzoru. Už před více než dvěma tisíci let existovala instituce, která se zabývala shromaždováním vědeckých poznatků z celého tehdy známého světa a jejich dalším rozvíjením. Jde o alexandrijské Múseion, první výzkumný ústav v dějinách lidstva. Založil jej Ptolemaios I, jeden z nástupců Alexandra Velikého, který si po jeho smrti z dobytých zemí pro sebe urval Egypt. Na myšlenku vytvořit "chrám můz", kde by pod jednou střechou kvetly všechny vědy a umění, jej přivedl někdy kolem roku 300 před naším letopočtem slavný athénský filosof Demétrios Falérský

 

 

Řeckým obsazením Egypta vznikla svérázná kultura, v níž se snoubila řecká vzdělanost s prastarou nilskou civilizací. Egypt byla výnosná země, a tak zbylo dost i na založení Múseia (jak se nové instituci začalo říkat) k větší slávě krále. Ostatně Ptolemaios I. byl sice původním povoláním vojevůdce, přesto však člověk se smyslem pro vědy a umění, který sám dokázal tvořit (zanechal po sobě například paměti popisující Alexandrova tažení). Není přitom vyloučeno, že do začátků Múzeia nepřispěl jen finančními prostředky - mezi kořistí z Alexandrova tažení mohly být i knihy, přístroje a znalosti pocházející ze zemí, jimiž řecké armády prošly.

Antický reaktivní motor a jiné divy

Múseion bylo v každém případě institucí, která předběhla svou dobu o mnoho staletí. Šlo vlastně o knihovnu, muzeum a výzkumný ústav v jednom, jenže nikoliv ústav specializovaný, jak tomu bývá dnes, ale zahrnující všechny tehdejší vědy. A také literaturu, poezii a další obory, které jsou spíše uměním (alespoň by jím být měly), což však Řekům nevadilo, protože za umění považovali i vědu.

musei2V antickém Múseiu byly místnosti vyhrazené nejen studiu a diskusím, ale také astronomická observatoř, anatomické divadlo (tedy po našem pitevna), zoologická a botanická zahrada, mechanické dílny, písárny a samozřejmě knihovna, patrně největší své doby.

 

obr: Tak nějak mohly vypadat prostory Museia v antické Alexandrii. Ptolemaiovští vládcové Egypta sem sezvali nejlepší vědce své doby a vytvořili jim ideální podmínky pro práci

 

 

Sem nakonec přišly téměř všechny vědecké spisy těch, kteří tvořili jinde nebo jindy (tj. před založením Múseia). Alexandrijská knihovna podle údajů tehdejších historiků obsahovala ve svém vrcholném období přibližně 700 000 svazků toho nejlepšího, co antika vydala.

Vědeckých diskusí v Múseiu se zúčastňovali i panovníci. Někteří ze zájmu, jiní spíše ze společenské povinnosti. A například Ptolemaios VIII zde prý občas spával, jindy se do příliš temperamentních sporů zapojoval vlastními pěstmi.

Činnost vědců přilákaných sem nevídanými hmotnými i tvůrčími podmínkami z celého tehdejšího civilizovaného světa byla nesmírně rozsáhlá - i přesto, že někteří závistivci se posmívali, že múzy uvězněné v zlaté kleci tloustnou a leniví. V Múseiu se narodila Euklidova geometrie, právě tady Aristarchos ze Samu dávno před Koperníkem zjistil, že Země obíhá kolem Slunce, pracoval tu také slavný Archimédes a celá řada dalších géniů, jejichž dílo položilo základy naší vědy.

- - - - - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ: Víc o alexandrijském Múseiu a antické vědě i technice najdete v knihách Záhadné vynálezy a Největší záhady Středomoří

- - - - - - - - - - - - - -

Mezi učenci Múseia žil v prvním století našeho letopočtu jeden z prvních historicky známých vynálezce, kterého můžeme označit jako Edisona starověku. Hérón Alexandrijský zvaný Méchanikos, ve svých knihách popisuje nejen jednoduché mechanismy, ale i stroje využívající tlaku páry (půldruhého tisíciletí před Papinem a Wattem), reaktivní motor, dvojčinné pístové čerpadlo, stroje poháněné teplým vzduchem, nivelační přístroj, prodejní automaty a mnoho dalších pozoruhodných věcí. Mimo jiné zpracoval knihu Automata, která vlastně byla první učebnicí kybernetiky na této planetě.

Ktésibios zase vynalezl vodní hodiny, varhany, tlakovou pumpu, požární stříkačku, pneumatické dělo... tak bychom mohli pokračovat ještě velice dlouho.

Probíráme-li se tím, co se po Hérónovi a po dalších vědcích jeho doby dochovalo, pak nás občas napadne: čím to, že k průmyslové revoluci nedošlo už na počátku našeho letopočtu? Proč právě brzy poté byla naše civilizace naopak vržena o tak velký kus cesty zpět?

Kde už bychom mohli dneska být!

 

Neztratilo se všechno

První ránu Múzeiu zasadili Caesarovi vojáci na přelomu letopočtu, kteří ho po obsazení Alexandrie z dlouhé chvíle zapálili. Část knihovny se ještě podařilo zachránit a Augustus, Caesarův nástupce ve funkci římského císaře, instituci dokonce podporoval: přispěl například i na rozšíření knihovny. Pak ale přišli křesťanští fanatikové, kteří ve shromážděných vědomostech viděli nebezpečné bludy. Roku 391 alexandrijský patriarcha Theofil přiměl vojáky císaře Theodosia I k vyhnání učenců působících v chátrajících budovách Múzeia..

musei3Roku 641 dobyl Alexandrii turecký generál Amr ibn Ásí. Jeho vojáci používali spisy z Múzeia jako palivo při ohřívání vody ve veřejných lázních. O obrovském množství vědeckých a literárních pokladů, které Ptolemaios I a jeho nástupci ve svém "výzkumném ústavu" shromáždili, nejlépe svědčí smutná statistika: svitky v úloze paliva vystačily na půlroční provoz lázní.

 

obr: Reaktivní motor antiky - Heronova parní turbina

 

 

Nikdy se už asi nedozvíme, o co všechno lidstvo zkázou Múseia přišlo. Nevíme ani, kde vlastně přesně leželo, protože v husté alexandrijské zástavbě nejde dělat rozsáhlé archeologické vykopávky. Z jeho nesmírných pokladů vědění a umění se dochovaly jen nepatrné zbytky a to ještě převážně v pozdějších opisech a literárních odkazech.

Ne všechno se ale ztratilo bezezbytku. Z alexandrijských svítků se sice do dnešních dob zachovalo jen velmi málo, právě odtud ale nejspíš později čerpala proslulá arabské vzdělanost. Během křížových výprav se pak některé z těchto znalostí ve zkomolené podobě dostaly do Evropy. Můžeme pouze tušit, že mnohé "tajné vědy" středověku, jako třeba alchymie, hvězdopravectví a další byly jen zkomolenými zlomky skutečných znalostí starověku zahalenými do čarodějnických blábolů dodávajících vážnosti nic nechápajícím mágům před stejně nechápajícím posluchačstvem. Zlomky znalostí možná získaných z pokoutně předávaných a opisovaných svitků, které kdysi dávno ležely na regálech v Alexandrii...

Na antickou vědu bezezbytku navázalo až 18. a 19. století. Tehdy také znovu začaly vznikat ústavy podobné Múzeiu. Z některých se pak stala skutečná muzea, z jiných výzkumné ústavy a podobné instituce. Novověk už ale (možná ke své škodě) klade výraznější dělítko mezi vědou a uměním, přestože mnoha vědcům umění není cizí. .

Jan A. Novák

Psáno pro Mladý svět

musei4

 

obr: Alexandria v časech Ptolemaiovců s vyznačením polohy Múseia (poblíž přístavu)

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla 1.5 Templates: by JoomlaShack