Novákoviny

Menhiry v Dolních Chabrech vypadají jen jako osamocený artefakt s nejasným původem i posláním, který nám toho o Ládví mnoho neřekne. Pokud ale vezmeme v úvahu, že nejstarší křesťanské kostely vznikaly na místech pohanských svatyň, pak máme najednou před sebou mozaiku mnohem pestřejší. Objeví se v ní i kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech.

(předešlý díl seriálu) 

Nejstarší písemné záznamy o Dolních Chabrech pocházejí z roku 1092, kdy kníže Konrád Brněnský obec "Chrabercych" věnoval Ostrovskému klášteru. Vznik románského kostela Stětí sv. Jana Křtitele odborníci kladou do třetí čtvrtiny 12. století, archeologický výzkum v 70. letech minulého století však v jeho podlaze objevil zbytky dalších tří předcházejících sakrálních staveb, z nichž ta nejstarší vznikla někdy na počátku 11. století. Jen o málo mladší byla rotunda o průměru 12,5 metrů, která byla druhou největší stavbou tohoto typu v Čechách té doby. Vykopávky prozradily i další podezřelý detail: byla velmi nákladně zdobená, přestože jinak se tehdy na území Chaber zřejmě nenacházelo nic, co by stálo za zmínku.

Od chaberského menhiru tedy kostel v čase nejspíš dělí celá tisíciletí, v prostoru však jsou oba objekty od sebe vzdálené vzdušnou čarou sotva jeden kilometr. A protože místa pro nejstarší křesťanské kostely byla velmi často vybírána tak, aby nové sakrální stavby přehlušily předkřesťanské kulty, vypadá souvislost kostela Stětí sv. Jana Křtitele s menhirem už méně fantasticky. Odvážnou hypotézu navíc podporuje i nápadná poloha, v níž kostel stojí.

Opevněná svatyně

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele se nachází na okrouhlém pahorku, který trčí v místech, kde se koryto Drahanského potoka začíná zahlubovat do těsné Drahanské rokle vedoucí k nedaleké Vltavě. Nachází se tedy na spojnici mezi řekou a vrchem Ládví - na níž možná nikoliv náhodou je také chaberský menhir. Navíc na spojnici která má pro oblast strategický význam: údolím Vltavy skoro jistě vedly dávné obchodní stezky, návrší s kostelem se vypíná nad zdroji čerstvé pramenité vody - dnes a nejspíš i v dávné minulosti nejbližšími k ládevskému vrchu i k megalitickému objektu pod jeho severovýchodním svahem.

Pahorek s dnešním kostelem také v postatě střeží vyústění rokle do otevřenější krajiny pod Ládvím. Vůbec by proto nepřekvapilo, kdyby byl v dávné minulosti opevněný, ostatně i dnešní kostel obkružuje zeď.

obr:  Kostel Stětí sv. Křtitele v Dolních Chabrech

Foto: Jan A. Novák

Šance najít stopy po případných předkřesťanských nebo dokonce pravěkých objektech na tomto nápadném pahorku však už prakticky neexistuje. Čtyři na svou dobu až podezřele výpravné církevní stavby vystavěné postupně v průběhu několika málo století na omezené ploše nejspíš z původní podoby temene kopce nezanechaly skoro nic. A pokud přesto něco zbylo, postaral se o likvidaci hřbitov obklopující kostel, kam se pohřbívalo od středověku až do roku 1904, kdy byl zrušen z hygienických důvodů.

Zdejší půda je tedy dokonale "přeoraná" do hloubky několika metrů. A v širším okolí kostela je situace podobná jako u menhiru: našly se tu památky na celou řadu pravěkých a starověkých kultur, žádnou však nejde jednoznačně přiřadit k tomuto objektu.

A tak nám nezbývá než udělat něco, co seriozní vědci vidí neradi: popustit uzdu fantazie. Můžeme si pak docela dobře představit cestu vedoucí od Vltavy na Ládví, na níž jsou jako perly na šňůře navlečeny nejméně dva významné body: opevněné návrší (možná se svatyní, jak vidíme často u megalitických staveb na středomořských ostrovech) u ústí rokle střežící další cestu k uskupení menhirů, možná ke kruhovému astronomickému objektu typu henge. A o další kilometr dál samotný vrchol Ládví, možná přístupný pouze vyvoleným, nebo dokonce výhradně bohům...

Třeba jde opravdu jen o fantazii. Ale z druhé strany Ládví je situace nápadně podobná té, kterou vidíme v Dolních Chabrech. A to už náhoda být nemusí.

Na druhé straně posvátného kopce

Také na jižních svazích Ládví, v místech kde se dnes rozkládá sídliště Prosek, nacházíme románský kostel. Tentokrát nese jméno svatého Václava. I on je na svou dobu velmi výstavný, což je o to nápadnější, že v dobách jeho stavby se kolem nenacházelo žádné významnější osídlení.

obr: Chaberský kostelík se nachází na nápadné vyvýšenině nad začátkem Drahanské rokle

Foto: Jan A. Novák

I jeho poloha je strategicky významná: tyčí se na samém okraji Prosecké plošiny, v místech, kde se láme do strmých srázů, klesajících k potoku Rokytka. Možná není tak docela náhoda, že frekventovaná komunikace spojující Prosek a místa za ním s vysočanským údolím vede jen kousek od něj: právě tudy se dá převýšení zdolat nejpohodlněji.

Také kolem datování vzniku kostela sv. Václava na Proseku je ledacos nejasného. Podle kroniky Václava Hájka z Libočan jej založil už kníže Boleslav II. který žil v letech 932-999 na místě, kde se mu ve snu zjevil svatý Václav.

Stavba postupovala velmi rychle, dokončena měla být 17. září 970 a o měsíc později ji vysvětil biskup Vojtěch (957-997). Hájek svou kroniku ovšem psal až v 16. století (dokončil ji roku 1541) a do vědecké práce měla hodně daleko.

Také v pasážích týkajících se prosecké románské stavby je řada nesrovnalostí: Vojtěch se stal biskupem teprve 13 let po údajném vysvěcení kostela. To ale zdaleka není jediná záhada s jedním z nejstarších církevních objektů v Čechách spojená.

Jan A. Novák

(pokračování)

(předešlý díl seriálu)

You have no rights to post comments