Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Tajemná tvář pouště

sfinga1Už několik tisíc let střeží největší egyptské pyramidy u Gízy gigantická socha jakéhosi křížence mezi člověkem a šelmou. Tajemná sfinga je odedávna symbolem strážce tajemství - a navzdory pokrokům archeologie skrývá mnohé nezodpovězené otázky dodnes.

 

Sfinga udivovala a děsila už antické Řeky. Podle jejich pověstí dával kamenný kolos kolemjdoucím hádanky a zahubil každého, kdo neodpověděl správně. Živý odtud odešel až Oidipus, který se později stal králem Théb. Dnes už by se v těchto místech žádný turista bát nemusel, protože hádanka sfingy se mezitím stala klasikou: Kdo v dětství chodí po čtyřech, pak po dvou a nakonec po třech? Jiné hádanky sfingy ale zůstávají výzvou všem luštitelům záhad stále.

 

Lev s hlavou faraóna

Sfinga je vůbec největší sochou starověku a i dnes jí (snad kromě americké Sochy svobody a některých monumentálních výtvorů socialismu) nic nepředčí. Je sice vysoká "jen" dvacet metrů, zato ale její trup dosahuje délky 57,3 metru. Před předními tlapami sochy byl v roce 1926 objeven chrám sfingy, z něhož se toho však mnoho nezachovalo.

sfinga4

 

 

obr: Navzdory úsilí moderní vědy je kolem sfingy stále mnoho nejasného

Foto: Jan A. Novák

 

 

Navzdory své velikosti byla sfinga už ve starověku až po hlavu zavátá pouštním pískem - a to se od té doby stalo ještě několikrát. Naposledy ji definitivně vykopal až francouzský vědec E. Baraize ve 20. letech minulého století. Stejně jako jiné sochy zobrazující lidské tváře ani ona v minulosti neunikla ničení fanatických muslimů (není pravdivé tvrzení místních průvodců, že ji poničila anglická a francouzská vojska). Dnes se však o ni egyptský stát vzorně stará, nepochybně nejen proto, že jde o kulturní dědictví lidstva, ale i proto, že je to jeden z největších magnetů na dobře platící turisty.

V archeologické literatuře i turistických průvodcích se uvádí, že sfinga vznikla ze skaliska v lomu, kde se těžil kámen pro stavbu nedalekých pyramid. Dávní umělci vápencový útes dotvořili podle svých představ, až vznikla bytost, která má tělo lva a hlavu faraona. Podle archeologů zobrazuje vládce Chefréna (Rachefa), kterému je zasvěcená i druhá největší pyramida z trojice v Gize. Sfinga v současné podobě je tedy "oficiálně" stará přibližně čtyři a půl tisíciletí - Chefrén (též Chafre nebo Rachef) je zařazován do 4. panovnické dynastie, která Egyptu vládla mezi roky 2700 až 2600 př. n. l.

 

0Bible

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Záhady Bible, kterou vydalo nakladatelství Alpress

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

 

Archeologové soudí, že sfinga představuje "krále Chefréna v podobě lva, krále ztotožněného s bohem slunce a střežícího svou pyramidu". Kromě nápisu u sochy to podle nich dokazuje i určitá shoda její tváře s jinými známými zobrazeními tohoto panovníka. Někteří záhadologové se ale s tímto tvrzením stále nechtějí spokojit. Podivná socha podle nich stále ještě ukrývá řadu nezodpovězených tajemství.

 

Stopy dávných lijáků

Kromě neutuchající - a stále neúspěšné - snahy najít v monumentální soše tajné chodby s poklady materiálními i duchovními vzbudil pozornost zejména americký geolog Robert Schoch z Bostonské univerzity, který tvrdí, že sfinga je ve skutečnosti mnohem starší, než tvrdí oficiální egyptologie. Souhlasí sice s tím, že v dnešní podobě skutečně zobrazuje Chefréna, jde však pouze o výsledek dodatečných úprav. Podle něj jsou totiž na těle sochy patrné stopy po erozi způsobené dlouhodobými intenzivními dešti. Vlhké podnebí však v Egyptě skončilo v 7. tisíciletí př. n. l., zatímco za časů Chefréna již vládlo v říši na Nilu suché pouštní klima. Schoch z toho usoudil, že první fáze stavby sfingy je mnohem starší a nemá nic společného s faraóny 4. dynastie.

sfinga2

 

 

obr: Stopy eroze na těle sfingy jsou podle geologa Roberta Schocha důkazem toho, že je mnohem starší, než tvrdí archeologové

Foto: Jan A. Novák

 

 

Schochovy závěry potvrdili i někteří další američtí geologové, rozhodně je však odmítá drtivá většina moderních egyptologů. Podle nich totiž dějiny říše na Nilu začaly teprve někdy ve třetím tisíciletí př. n. l. mýtickým vládcem Menim.

Naproti tomu v době, o níž mluví Schoch a jeho příznivci, měli být v zemi pouze tlupy primitivních lovců, jejichž nejvyspělejším výtvorem byly kamenné pazourky. Kdyby se ukázalo, že je geologické datování sfingy pravdivé, zcela by to rozvrátilo zdánlivě ucelený egyptologický systém představ o dějinách říše faraónů.

Navzdory odsouzení Schochovy teorie ze strany archeologů nelze nevidět, že i mezi nimi se několikrát ozvaly hlasy zpochybňující oficiální datování vzniku sfingy. Podle nich je interpretace nápisu na stéle u sochy nejasná a podobnost s tváří Chefréna na jiných sochách spíše výsledkem přání pozorovatelů.

Již v 19. století také známý egyptolog Auguste Marriete našel hieroglyfický text, podle něhož budovatel největší pyramidy faraon Chufev (známý též jako Cheops), viděl sfingu. Nesrovnalost spočívá v tom, že Chefrén žil až po Chufevovi.

Sfinga není jediným objektem Egypta, který vzbuzuje pochybnosti o správnosti oficiálního datování. Záhadou jsou také některé chrámy a další stavby připomínající spíše megalitickou architekturu, než egyptské stavitelství - také ony možná pocházejí z velmi starých dob. V neposlední řadě tu jsou i opakovaná tvrzení starořeckých dějepisců, jimž jejich egyptští kolegové vyprávěli o dějinách své země trvajících nikoliv tisíce, ale desítky tisíc let.

Záhadologové v těchto nesrovnalostech vidí důkaz toho, že na Nilu kdysi existovala ještě starší civilizace, než ta, kterou zná dnešní historie. Možná šlo právě o ony "staré bohy, kteří v Egyptě založili mnohá města", jak napsal Diodóros Sicilský, který žil v prvním století před počátkem našeho letopočtu. A nebo také ne. Definitivní důkaz totiž stále chybí - mimo jiné i proto, že určit stáří opracovaného kamene zatím věda nedokáže.

 

Jan A. Novák

Foto: autor

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Training: from JoomlaShack.com