Novákoviny

Říše starých Egypťanů dodnes udivuje monumentálními stavbami,  které dokazují mimořádnou technickou vyspělost tvůrců. Někteří autoři tvrdí, že inženýrská zdatnost faraónových poddaných se neomezila pouze na pyramidy a gigantické chrámy, ale měla i subtilnější projevy. Věří také, že tehdejší zasvěcenci tajných věd znali elektřinu a uměli jí prakticky využívat.

Jedním z velkých tajemství starého Egypta je osvětlení podzemních hrobek a chodeb v pyramidách. Přestože zdobení jejich stěn nádhernými obrazy a reliéfy plnými barev nepochybně nešlo provádět po tmě, nikde se nenalezly stopy po použití loučí, či jakýchkoliv jiných tehdy běžných svítidel. Na stropech nejsou známky kouře a stopy sazí neobjevily ani důkladné chemické  analýzy. Chybí také jinde běžné úchyty na stěnách, do nichž se tehdejší zdroje světla připevňovaly.

Čím si tedy dávní umělci svítili?

obr: Údolí králů s vchody do hrobek staroegyptských panovníků. Jednou ze zdejších záhad je, čím si budovatelé podzemních prostor svítili

Foto: Jan A. Novák

Oficiální archeologie záhadu často vysvětluje použitím zrcadel. Stavitelé hrobek prý pro tyto účely stavěli soustavy kovových leštěných ploch, které přivedly světlo jasného egyptského slunce daleko do podzemí.

Praktické pokusy však ukázaly, že na osvětlení hlubokých a především členitých posmrtných příbytků starých Egypťanů tato technologie nestačí - většina světla by s  rozptýlila už v soustavě několika málo zrcadel na vzdálenost pár desítek metrů (ostatně, můžete si to vyzkoušet třeba jen v obyčejném českém sklepě).

Přitom chodby hrobek se v mnoha případech několikrát lomí. Někdy - například ve slavném Údolí králů - se jejich vchody dokonce nacházejí na dně hlubokých roklí, kde by představovalo problém už samotné umístění prvního zrcadla tak, aby nebylo většinu dne ve stínu.

obr: Záhadné objekty na stroegyptských reliéfech z chrámu v Dendeře. Podle archeologů znázorňují posvátné květy lotosu s Mléčnou dráhou uvnitř opřené o sloupy džed, podle záhadologů žárovky a zdroj napětí, nebo izolátor...

Záhadologové proto přišli s podstatně odvážnějším řešením záhady: staří Egypťané podle nich nebyli žádní zaostalí tmáři a ve svých hrobkách si svítili rovnou žárovkami. Jakkoliv vypadá toto tvrzení kuriózně, nechybí ani určité indicie.

Například nástěnné reliéfy v chrámu bohyně Hathor v Dendeře nacházejícího se severně od Luxoru ukazují jakési průhledné baňky, uvnitř kterých je spirálovitě stočený had. Podobnost s moderní žárovkou opatřenou žhaveným vláknem je víc než nápadná, tím spíše, že na jedné straně baňky nechybí cosi jako patice, z níž dokonce vychází další "had" připomínající izolovaný kabel.

obr: Moderní rekonstrukce vycházející z představy, že objekty na denderských reliéfech byly žárovky. Není ovšem jasné, jak by staří Egypťané vytvořili v baňce potřebné vakuum

Pro úplnost je ovšem třeba dodat, že archeologové v těchto objektech nevidí žárovky, ale posvátný květ lotosu, zatímco klikatý had uvnitř symbolizuje Mléčnou dráhu na noční obloze. No, dobře. Nejsem si ale úplně jistý, která z těch dvou teorií vyžaduje bujnější fantazii.

Na reliéfech denderského chrámu je ještě jedna zvláštní věc. Kabel-had vede do podivného předmětu ve tvaru sloupku složeného z několika prstenců či válců různého průměru.

Na rozdíl od "žárovek" se jeho zobrazení nevyskytuje pouze v Dendeře, ale i na řadě dalších míst Egypta a na starých papyrech.

Zde se ale baňka o podivný sloup přímo opírá a její patice je s ním navíc zřetelně propojena. Kdybychom chtěli hnát elektrikářská přirovnání do důsledků, pak tu uvidíme i celý elektrický obvod: z jednoho konce sloupu vede drát k patici s uchycením vlákna v baňce, z druhého jsou vztyčeny jakési podpěry v podobě paží držících vlákno za druhý konec.

obr: Pravěký předmět nejasného určení v expozici turnovského muzea se sloupům džed nápadně podobá

Foto: Jan A. Novák

Podle nejčastějšího výkladu sloup na reliéfu představuje posvátný objekt džed, jehož přesný účel archeologové neznají. Shodují se pouze v tom, že jde o kultovní předmět, který měl být sídlem zvláštní síly.

Sloupy džed vypadají na většině vyobrazení prakticky stejně - na delším válci je v horní části střídavě nasunuto několik užších a širších prstenců. Existují v nejrůznějších velikostech, od téměř kapesního provedení až po objekty velké jako člověk. Pokud bychom je měli přirovnat k něčemu známému, pak nejspíš k izolátorům, jaké visí na sloupech vedení vysokého napětí.

Právě denderský reliéf ale naznačuje, že sloupy džed mohly mít ve "staroegyptské elektrotechnice" i jinou a ještě mnohem významnější úlohu. Nápadně se totiž podobají první baterii, kterou okolo roku 1800 sestavil italský fyzik Alessandro Volta, tzv. Voltovu sloupu. Tuto hypotézu by potvrzovaly i některé sloupy džed, z nichž vycházejí dráty...

Denderský chrám byl pravděpodobně postaven někdy v prvním tisíciletí před počátkem našeho letopočtu. Sestrojit v té době fungující baterii na principu Voltova sloupu by neměl být problém. Jde totiž jen o destičky zinku a stříbra (případně jiných kovů s velkým rozdílem elektrochemických potenciálů) střídavě proložené látkou nasycenou kyselinou.

Je to velmi jednoduché zařízení, můžete si ho ostatně snadno a rychle sestrojit i sami doma - třeba z kombinace korunových a desetikorunových mincí "naložených" v octě nebo citrónové šťávě...

Pokud byl džed opravdu zdrojem elektrického napětí, dávalo smysl i tvrzení archeologů, že jde o kultovní předmět - jen by se posouvalo do úplně jiné roviny. Nefunkční zobrazení sloupů džed by se pro prostý lid logicky stalo uctívaným symbolem záhadné síly vycházející ze skutečných baterií.

- - - - - - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Text je ukázkou z knihy Záhadné vynálezy, kterou vydalo nakladatelství Alpress

- - - - - - - - - - - - - - -

Není přitom bez zajímavosti, že věci nápadně podobné sloupům džed se nenašly jen v Egyptě. Jeden dokonce můžete obdivovat na našem území: turnovské muzeum vystavuje prakticky totožný předmět nalezený v pravěkém hrobě na severu Čech. I v tomto případě se archeologové opatrně omezují na konstatování, že jde o kultovní předmět. Je možné, že by sláva tajemné moci vycházející z egyptských fetišů dosáhla až k nám? Nejde o hliněné napodobení předmětů, jejichž síla vzbuzovala úctu po celém tehdejším světě?

Mnohé doklady o vzájemném dálkovém ovlivňování dávných kultur tuto myšlenku podporují.

Naproti tomu nevypadá pravděpodobně, že by staří Egypťané mohli vyrábět žárovky, výbojky nebo jiná elektrická svítidla (snad s výjimkou primitivních obloukovek). Tato svítidla totiž vyžadují vytvoření vakua, což je velmi vzdálené možnostem tehdejší techniky - alespoň podle dnešních představ. Nechybí proto hlasy, že předměty zobrazené v Dendeře jsou spíše ohlasem na dědictví po nějaké zmizelé vyspělé civilizaci. A populární Erich von Däniken zde samozřejmě opět větří mimozemšťany.

Jan A. Novák

obr: Faraónský Egypt stále ukrývá mnoho tajemství. Foto: Jan A. Novák

You have no rights to post comments