Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Český raketový průkopník

Ludvík O?enášek, rakety, rockets, historyPrůkopníků, kteří mezi dvěma světovými válkami začali hledat cestu vedoucí až do vesmíru, bylo jen pár. Přesto mezi jmény mezinárodně uznávaných pionýr? astronautiky figuruje také jeden Čech. Jmenoval se Ludvík Otčenášek a u nás ho skoro nikdo nezná.

 "Měřím 5 stop a 4 palce, vážím 138 liber, jsem blondýnka, umím polsky a anglicky. Pracuji jako ošetřovatelka, je mi dvacet a chci s vámi letět na Měsíc..." Dopis tohoto znění poslala někdy okolo roku 1930 jakási Sally G. z Pennsylvánie na pražskou adresu konstruktéra Ludvíka Otčenáška. Měla ke svému odvážnému přání dobrý důvod: několik světových listů tehdy otisklo články tvrdící, že český vynálezce staví raketu, která dopraví devět odvážlivců až na Měsíc. Bylo to sice v silvestrovských číslech, přesto to mnozí čtenáři vzali vážně a do Prahy přišlo několik set dopisů od zájemců o účast na expedici

Redaktoři si ostatně svou kachnu nevycucali tak úplně z prstu. Ludvík Otčenášek nejenže existoval, ale v březnu 1930 na okraji Prahy opravdu veřejně vypustil několik menších raket. Jedna z nich byla dvoustupňová a vyletěla do výšky skoro dvou kilometrů. Tehdy šlo o mimořádnou událost, která vzbudila značnou pozornost. O tom, že vynálezce dosáhl určitého mezinárodního věhlasu, svědčí i to, že ho v Praze navštívil sám Hermann Oberth, jeden z legendární trojice dnes všeobecně uznávaných "otců zakladatelů" kosmických letů (Konstantin Ciolkovskij, Robert Goddard a Hermann Oberth).

Právě články ve světovém tisku později rozhodly o tom, že slavné Muzeum kosmické historie v Almogordu (Nové Mexiko) zařadilo Ludvíka Otčenáška na seznam významných pionýrů kosmických letů. Jméno "Otcenasek, Ludvik" se skví v Mezinárodní dvoraně slávy muzea mezi konstruktérskými velikány jako je Wernher von Braun, Sergej Koroljev a dlouhou řadou astronautů. Jen díky Otčenáškovi tu figuruje i někdejší Československo. Ironií osudu obsahuje anglicky psaný web amerického muzea na druhém konci světa asi nejpodrobnější internetový životopis našeho slavného rodáka. Jeho autorům dokonce neuniklo ani to, že země, v níž vynálezce působil, se dnes jmenuje Česká republika...

 

Touha létat

Ludvík Otčenášek se narodil 4. srpna 1872 v obci Kříše na Rokycansku v rodině chudého horníka. Vyučil se mechanikem, při práci ale vystudoval průmyslovou školu a získal zaměstnání na patentovém úřadě. Víc než kancelářská práce ho ale lákaly stroje. Když mu bylo 22 let, otevřel si v Praze malou elektromechanickou dílnu, která se postupem času rozrostla ve skutečnou továrnu. I navzdory povinnostem podnikatele ale zůstaly vynálezy na prvním místě.

Ludvík Očenášek, rakety, historieLudvíka Otčenáška ze všeho nejvíc přitahovalo nebe. Roku 1905 sám navrhl a zkonstruoval rotační letecký motor podobný tehdy slavným francouzským výrobkům značky Gnome. A protože motor bez letadla je k ničemu, v roce 1910 postavil jednoplošník originální konstrukce. O úspěšnosti tohoto stroje vypovídají různé zdroje odlišně. Podle některých se letadlo nešťastnou náhodou rozbilo dřív než jej bylo možné vyzkoušet.

 

obr: Start jedné z Očenáškových raket na Bílé hoře v Praze

 

Důvěryhodný web Muzea kosmické historie v Novém Mexiku ale tvrdí něco úplně jiného: 30. listopadu 1910 se Otčenášek odlepil od země a udělal asi 30 metrů dlouhý skok vzduchem. Na tehdejší dobu to vůbec nebyl špatný výkon - připomeňme, že první český letec Jan Kašpar poprvé vzlétl v dubnu téhož roku na sériově vyráběném francouzském letadle firmy Blériot. O to podivnější je, že mnoho publikací zabývajících se českou leteckou historií Otčenáška pomíjí. Spolehlivé údaje o tom, proč konstruktér ve svém aviatickém snažení nepokračoval, ale chybí.

Pak přišla první světová válka a Ludvík Otčenášek se zapojil do odboje usilujícího o vytvoření samostatného československého státu. Tvrdí se, že objevil tajnou telefonní linku spojující Vídeň s Berlínem a podařilo se mu na ni napojit. Získané informace pak prý poskytoval Masarykově odbojové organizaci Mafia.

 

Čas průkopníků

Během první světové války udělala letecká technika obrovský krok kupředu. Po jejím skončení už měly její vývoj pod kontrolou velké firmy a pro jednotlivce Otčenáškova typu toho k vynalézání moc nezbylo. Právě tehdy se ale objevili jiní nadšenci usilující o pokoření dalších hranic neznáma. Nešlo jim o nic menšího, než o lety do vesmíru. Osamělého ruského průkopníka Konstantina Ciolkovského sice v té době nikdo neznal, evropští a američtí raketoví konstruktéři ale mohli počítat s širokou publicitou. Jejich snažení bylo přesně tou správnou směsí šílenství a hazardu, která přitahuje média všech dob.

Tak se Ludvík Otčenášek dověděl o Hermannu Oberthovi, který v Německu stavěl (a nakonec nedostavěl) velkou raketu pro premiéru Langova filmu Žena na Měsíci i o Američanovi Robertu Goddardovi úspěšně experimentujícím s raketovým motorem na kapalná paliva. Nemohl si nevšimnout ani Maxe Valiera, který v Německu testoval raketami poháněné automobily a zahynul roku 1930 při výbuchu spalovací komory svého kapalinového motoru.

Ludvík Očenášek, rakety, historie, rocket, historyS cílevědomým výzkumem raketového pohonu začal Ludvík Otčenášek roku 1928. V Praze na Vltavě (podle jiných zdrojů na Berounce) zkoušel raketová plavidla a usiloval o sestrojení raket, které by sloužily pro rychlou dálkovou dopravu poštovních zásilek. Navrhoval také reaktivní střely a sondážní rakety, které by startovaly z letadel. Na stejném principu se dnes do vesmíru vypouštějí satelity pomocí nosičů Pegasus.

Vyvrcholením Otčenáškovy kariéry raketového konstruktéra se stal 2. březen 1930, kdy v pražské Bílé hoře veřejně vypustil 8 raket dlouhých asi půl metru a poháněných střelným prachem. Použil k tomu zvláštní startovací rampu vlastní konstrukce, která odstraňovala potíže se stabilizací v první fázi letu. Dvoukilometrová výška dosažená jednou z těchto raket představovala v tehdejší době docela slušný úspěch.

 

obr: ing. Ludvík Očenášek v pozdějších letech

 

Podle některých zdrojů pak Otčenášek uskutečnil další úspěšné lety ještě roku 1938 - to už ale pracoval tajně v opuštěných lomech jižně od Prahy, aby na sebe neupozornil Němce. Podařilo se mu přitom dosáhnout doletu až 2,5 kilometru. Ve stejné době ale už v Německu početné týmy odborníků placené armádou stavěly téměř šestimetrovou raketu A5 s dostupem 12 kilometrů. V izolaci působící konstruktér bez přísunu státních peněz neměl šanci udržet krok s technickým vývojem.

Ludvík Otčenášek ale neskládal zbraně - doslova. Ještě ve svých 73 letech bojoval na barikádách a byl těžce raněn. Po uzdravení se dál věnoval vynalézání, neunikl ale ani problémům s komunistickým režimem. Zemřel 10. srpna 1949. Nakonec se však do vesmíru přece jen dostal: od srpna 2000 jeho jméno nese planetka s katalogovým číslem 61404.

 

Rakety počátkem 30. let

1930, březen - Ludvík Otčenášek vypouští rakety poháněné prachem do výšky až 2 kilometry

1930, červen - Herman Oberth zkouší první raketový kapalinový motor v Evropě

1930, prosinec - německá armáda zakládá v Kummersdorfu raketové pokusné středisko

1931, březen - Karl Poggensee vypouští u Berlína prachovou raketu do výšky 500 metrů

1931, březen - Johannes Winkler vypouští první evropskou raketu na kapalinové palivo. Dosáhla výšky 300 m

1932, říjen - do Kummersdorfu přichází Wernher von Braun

 

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny/Víkend

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack