Novákoviny

V souvislosti s pádem malajsijského letadla na východní Ukrajině se objevují dohady, že stroj byl sestřelen raketou země - vzduch. Podle Antona Gerašenka, poradce ukrajinského ministra vnitra Boeing 777 letící ve výšce 10 000 metrů zasáhla střela protiletadlového systému Buk schopná likvidovat cíle až do výšky okolo 24 kilometrů. Pokud se to potvrdí, znamená to, že ukrajinský konflikt vstupuje do nové fáze, protože Buk (a další ruské systémy schopné sestřelit dopravní letadlo v této letové hladině) nejsou zbraně, které by mohli ovládat civilisté, nebo záložníci se základním výcvikem.

Počátky systému Buk spadají ještě do časů Sovětského svazu, kde se v 70. letech minulého století vyvinul ze systému KUB. Charakteristická silueta trojice raket na obrněném transportéru, mu vysloužila přezdívku Tři prsty smrti.

Dnešní varianty mají jiné počty raket, jistota smrtícího doteku je ještě větší a civilní cíl by neměl žádnou šanci.

obr: Ze sestřelení malajsijského boeingu 777 je nejčastěji podazříván protiletadlový systém Buk-1. Na snímku je jen jedna z jeho součástí: nosič raket. Do systému ale patří také velitelské vozidlo, vozidlo s radarem a další stroje.

Foto: čtk/ap

První verze Buk - 1 se dostala do výzbroje sovětské armády roku 1978, od té doby byl systém dál vylepšován. Ukrajinský incident je připisován variantě Buk M1, která nastoupila do služby roku 1984 a vyvážela se do mnoha dalších zemí pod exportním označením Gang.

Z časů SSSR zůstaly některé i na Ukrajině. Rusko vyrábí (a vyváží) ještě pokročilejší modely Buk M1-2 a M2 a vyvíjí Buk M3.

Buk není jeden transportér, který by mohla v kasárnách ukrást parta odhodlaných vzbouřenců a za pomoci vysloužilého inženýra nebo snaživého hackera s ním sestřelovat letadla v desetikilometrové výšce. Jde o jednotku několika obrněných vozidel - velitelského, dalšího vybaveného hlavním radarem, šesti mobilních nosičů raket s radary (na každém z nich jsou čtyři rakety) a tří nosičů raket bez vlastních radarů. Všechny tyto prvky musí vzájemně spolupracovat, posádky tvoří odborníci, kteří prošli specializovaným výcvikem, jednotky jsou navíc začleněny pod vyšší úrovně velení.

Systém Buk je vybaven raketami země-vzduch TAR 9S18M1 schopných zasáhnout cíl do vzdálenosti 42 kilometrů a výšky 25 kilometrů. Uvádí se, že úspěšnost střelby je 90 až 95 procent.

Další podezřelí

Rusko má i další podobné zbraňové systémy ještě lepších parametrů, například S-300 schopný zasáhnout cíl do vzdálenosti 100 kilometrů a výšky 32 kilometrů. Některé ukrajinské zdroje jej uvádějí jako dalšího možného "pachatele" sestřelení malajsijského boeingu.

obr: Jedním z dalších možných "viníků" je systém S-300 s vyššími výkony - a ani jím počet protiletadlových zbraní z ruského arsenálu schopných sestřelit letadlo ve výšce 10 kilometrů zdaleka nekončí

Foto: archiv

V minulosti se jeho jméno už jednou objevilo při podobném incidentu, když roku 2012 syrská armáda sestřelila turecký vojenský stroj.

Ani tím ale výčet smrtících prstů ukazující na oblohu v postsovětském prostoru nekončí.Je tu ještě S-400 (dosah 400 km, výška 30 km), nebo S-200 Vega (300/40 km). I v tomto případě jde o dobře sehrané jednotky obsazené speciálně vyškolenými odborníky, které by sotva mohly operovat bez vyššího posvěcení. Ukrajinská strana tvrdí, že je do oblasti konfliktu přisunulo Rusko, aby krylo proruské povstalce proti leteckým útokům.

Jisté je zatím jen jedno: případ se stane novým střelivem pro informační válku, která kolem ukrajinské krize zuří v médiích a na internetu. Zjistit pravdu proto bude velmi obtížné.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny/iHned

You have no rights to post comments