Novákoviny

Představitelé Ruska potvrdili, že  chtějí postavit vlastní kosmickou stanici. Jeden z důvodů, proč už země nemá zájem o ISS, je, že neumožňuje kontrolovat ruské území. Vlastní stanici by chtěli na oběžné dráze vybudovat  do  roku 2017.

"Potvrzuji, že o této možnosti uvažujeme," prohlásil před několika dny šéf ruské kosmické agentury Rosskosmos Oleg Ostapenko. "Je to jeden z možných směrů dalšího vývoje."

Konkrétnější byl týden list Kommersant, který uvedl, že stanice by měla být uvedena na takovou dráhu, aby lépe pokrývala území Ruska, než je tomu v případě Mezinárodní kosmicé stanice (ISS): "Musí z ní být možné sledovat 90 procent území Ruska a přilehlých arktických oblastí. Dráha ISS umožňuje sledovat jen 5 procent území Ruska."

obr: Z časů SSSR pocházela kosmická stanice Mir, při jejíž stavbě Rusové uplatnili zkušenosti z provozu stanic Saljut. Na snímku Mir s americkým raketoplánem

V mezinárodních vodách Arktidy byla v posledních letech nalezena slibná ložiska plynu a ropy a Rusko si na ně činí nárok. Stanice by mu umožnila lepší kontrolu této oblasti.

Zástupci ruské kosmické agentury také tvrdí, že nová orbitální základna se stane přestupní stanici pro ruské pilotované lety na Měsíc. Chtějí pro její stavbu využít moduly, které dodávali na Mezinárodní kosmickou stanici, takže věří že ji postaví do roku 2017. Podrobnější představa o její podobě ale nebyla zveřejněna. Protože Rusové nedisponují žádnými nosiči srovnatelnými s raketoplány Space Shuttle, musel by jejich stanice být podstatně menší než ISS - pravděpodobně by šlo jen o jeden nebo několik málo modulů, jako je tomu v případě stanice čínské.

Rusko se ale především snaží zabránit Spojeným státům a mezinárodnímu společenství používat ISS po roce 2020. Američané by rádi životnost drahého objektu prodloužili nejméně do roku 2024 a jsou připraveni na tento účel věnovat 100 milionů dolarů. Ruský premiér Dimitrij Rogozin ale v této souvislosti již dříve prohlásil již dřív, že Rusku jde především o to zabránit dalšímu užívání mezinárodní stanice: "Ruský segment bez amerického existovat může, americký bez ruského nikoliv. Máme v úmyslu dát peníze na perspektivnější vlastní projekty."

Ruský modul platili Američané

Rusko mělo koncem 20. století v budování orbitálních stanic před USA určitý předstih, protože vyzkoušelo řadu menších stanic Saljut (mezi ně se počítaly i vojenské stanice Almaz) a v letech 1986 až 1996 postupně vybudovalo větší orbitální stanici Mir. Ten zůstal v provozu až do března 2001. Naproti tomu Američané měli zkušenost pouze ze tří poměrně krátkých pobytů astronautů na jejich stanici Skylab vypouštěné roku 1973 (zanikla už v červenci 1979).

obr: Rusové v uplynulých letech oznámili zahájení řady ambiciózních kosmických projektů, mezi nimi i vývoj opakovaně použitelné lodi Kliper. Všechny skončily pro nedostatek financí

Mezinárodní kosmická stanice (ISS) se vyvinula z amerického projektu velké vojenské stanice Freedom a z ruského projektu Mir 2 - v podstatě jejich sloučením. Americký projekt byl po skončení studené války přeměněn na civilní a přidaly se k němu kosmické agentury dalších zemí (Kanada, Evropská kosmická agentura a Japonsko). Rusko se přidalo roku 1993.

Historie stanice začala roku 1998, kdy Rusko vypustilo základní modul pojmenovaný Zarja. Byl skutečně ruské konstrukce, avšak pro neustálé problémy z ruské strany jej celý zaplatili Američané. Bez podobných problémů se neobešlo ani připojování dalších ruských modulů. Ruské snahy zabránit používání jejich části stanice tedy stojí na poněkud pochybném základu.

Skutečná stavba Mezinárodní kosmické stanice  začala v prosinci 1998, kdy americký raketoplán k modulu Zarja dopravil a připevnil modul Unity. Pro dokončení ISS k ní bylo nutné vypravit 40 montážních letů, z toho 35 obstaraly americké raketoplány.

V souvislosti s novým ruským záměrem postavit vlastní stanici komentátoři nejčastěji upozorňují na finanční problémy. Rusko v posledních desetiletích oznámilo celou řadu ambiciózních plánů kosmických lodí, stanic a meziplanetárních expedic, žádné z nich však nepokročily příliš daleko za stádium prohlášení pro tisk. Civilní kosmonautika v Rusu prakticky zanikla, starty k ISS se uskutečňovaly z velké části za americké peníze, neexistovaly vlastní pilotované ani meziplanetární projekty. V časech útlumu pomřelo nebo z odvětví odešlo několik generací konstruktérů a techniků, kteří se kdysi zasloužili o úspěchy sovětské kosmonautiky.

Typický byl osud projektu raketoplánu Kliper ohlášený okolo roku 2000, který skončil, když se nepodařilo dohodnout financování s Čínou ani s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Podle pozorovatelů by tedy stavba vlastní stanice byla signálem dramatické změny ruských priorit - ani pak ale není jasné, kde na ni za stávající ekonomické situace země najdou peníze. Proto se většinou přiklánějí k názoru, že o další z řady prohlášení směřujících spíš k domácímu publiku, které mají ukázat rostoucí sílu Ruska.

Jan A. Novák

Psáno pro Svobodný monitor

obr: Mezinárodní kosmická stanice. Z největší části ji financovali Američané, Rusové se přesto domnívají, že jim mohou zabránit v jejím používání

obr: Výhled z plaluby ISS

You have no rights to post comments