První člověk na dně Macochy
- Kategorie: Příroda a ekologie
- Vytvořeno 25. 5. 2023 9:14
Monumentální moravská propast Macocha bude jistě i toto léto cílem mnoha turistů. Ne každý si přitom uvědomuje, že její dno nebylo vždy tak snadno přístupné jako dnes. Pro celé generace zvědavců představovalo podobnou výzvu jako dnes vrcholy velehor. Poprvé se jej podařilo dosáhnout až roku 1723. Odvážlivcem, který sestup do propasti opředené ďábelskými pověstmi vykonal, byl minoritský mnoch Lazar Schopper
První vědec navštívil toto místo uprostřed 17. století. Byl jím Johann Ferdinand Hertod z Todtenfeldu. Roku 1669 o tom vydal spis s pozoruhodným a poněkud blábolivým názvem "Podzemní bič Moravy, kterým se všechny zvláštní a podivuhodné věci, které příroda v úrodném lůně této krajiny rozesela, obzvláště tedy v podzemí, a jeho účinky smrtící zajímavým způsobem zkoumají a proti nim opatření léčebná i ochranná se předkládají".
Hertod si nechal ukázat i ústí Macochy a pokusil se změřit její hloubku pomocí vrženého kamene. Vědcům příštích generací zanechal svědectví, podle něhož trvalo jeden celý Otčenáš, než uslyšel zvuk dopadu. O sestup dolů se učenec nepokusil.
Mnohem víc statečnosti projevil roku 1723 pětadvacetiletý minoritský mnich z Brna Lazar Schopper, který dna skutečně dosáhl. Dlouho však o tom nebyly známy žádné záznamy a historky o sestupu kolovaly mezi lidmi pouze v ústním podání. Historikové proto v Schopperovo prvenství dlouho nevěřili.
Teprve později byl objeven písemný záznam, který pořídil jakýsi J. Melnický, posluchač autentického Schopperova vyprávění. Podrobnosti o poměrech na dně potvrzují, že brněnský minorita tam opravdu byl.
obr: Odvážný minoritský mnich Lazar Schopper byl prvním člověkem, který sestoupil na dno Macochy
Podle tohoto líčení Schopper odhadl hloubku propasti na 100 sáhů (asi 190 metrů). Macoše přidal asi padesát metrů (když nepočítáme 30 metrů hloubky Dolního jezírka), přesto je to v porovnání s Hertodovým měřením již skutečně vědecký údaj.
I tak okolo Schopperova sestupu zůstalo mnoho nejasností. Traduje se například, že několik dní před jeho sestupem nechala vrchnost na dno spustit sedláka Štefana v roli pokusné myši. Teprve to, že přežil mělo za následek svolení k "oficiálnímu" sestupu Lazara Schoppera. Nešťastný nevolník pak údajně v důsledku prožitých hrůz zešílel. Podle jiné verze ale na dně provázel přímo Schoppera při historickém sestupu.
Není také zřejmé, co bylo důvodem této akce. Údajně měla být na dně Macochy postavena socha svaté Rozálie, která měla jakýsi komplikovaný vztah k podzemí a Schopper měl prozkoumat terén.
Patrně však šlo spíš o záminku, jak "ideologicky" zdůvodnit z pracovní náplně církve se vymykající a možná až poněkud rouhavý sestup příslušníka mnišského řádu do míst spojovaných s pekelnými silami. Žádná socha také nakonec postavena nebyla.
Zajímavé byly i další osudy Lazara Schoppera. Zvídavý mnich začal brzy po sestupu rychle postupovat v církevních hodnostech, až se nakonec stal provinciálem - nejvyšším představitelem minoritského řádu pro oblast Moravy. Přesto však o svém sestupu do Macochy důsledně mlčel a nevydal ani žádnou písemnou zprávu.
Začaly proto kolovat pověsti, že mu za opovážlivý čin byl udělen trest mlčení a dokonce na toto téma vzniklo i několik literárních děl. Ale trest se s tak závratnou kariérou příliš nesrovnává. Jisté je tedy jen to, že Lazar Schopper se stal prokazatelně prvním z dlouhé řady badatelů, kteří zkoumali, zkoumají a ještě dlouho budou zkoumat naši nejpopulárnější propast.
Jan A. Novák
